Vznikla ve Štrasburku, použili ji i Beatles. Před 225 lety se Marseillaisa stala francouzskou hymnou

Letecká přehlídka a velkolepý ohňostroj z Eiffelovy věže. Přesně tak budou v úterý Francouzi slavit státní svátek a připomínat si pád Bastily. Při oslavách samozřejmě nebude chybět ani Marseillaisa. V úterý je to přesně 225 let, co byla prohlášená za francouzskou státní hymnu.

Tento článek je více než rok starý.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z prvních notových zápisů písně Marseillaisa (ještě pod názvem „Bojová píseň rýnské armády“)

Jeden z prvních notových zápisů písně Marseillaisa (ještě pod názvem „Bojová píseň rýnské armády“) | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 3.0,©

Říká se jí Marseillaisa, ale vznikla v roce 1792 ve Štrasburku, kde sídlili francouzští vojáci bránící hranice proti rakouským jednotkám. Píseň se proto původně jmenovala „Bojová píseň rýnské armády“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vznikla ve Štrasburku, ale říká se ji Marseillaisa. Před 225 lety se stala poprvé francouzskou hymnou. Více si poslechněte v reportáži Martina Baluchy

Složil ji důstojník Claude Joseph Rouget de Lisle. „Já tvrdím, že to byl monarchista. Stejně jako La Fayette patřil mezi ty, kteří sice schvalovali ústavní změny, ale chtěli zachovat krále,“ řekl pro televizi France 5 historik Bernard Richard.

Marseillaisa získala svůj dnešní název až o pár měsíců později, když si ji zpívaly vojenské posily dobrovolníků pochodující z Marseille na Paříž. Francouzskou státní hymnou se stala v roce 1795.

Těsně unikl gilotině

Nepřátelé záviděli Francouzům jejího bojového ducha. „Rusové, Prusové, Rakušané, Angličané byli fascinovaní schopností této písně probudit francouzské vojáky. Marseillaisu později přeložili do angličtiny i do němčiny. Nepřítel totiž chtěl znát tajemství hymny, díky které vojáci vyhrávali bitvy. Jeden z revolučních generálů říkal: ‚Dejte mi Marseillaisu, ta nahradí 100 tisíc vojáků!‘“ dodal Richard.

Podle švýcarského spisovatele Clauda Maussého se autor Marseillaisy mohl inspirovat u Mozartova klavírního koncertu, podobnost je skutečně zarážející.

Autor Marseillaisy jako roajalista unikl kvůli změně režimu jen o vlásek gilotině a zemřel v chudobě a v zapomnění. Marseillaisa ale zůstala. A to i přes to, že k ní Francouzi nemají bezvýhradně kladný vztah.

Použili ji i Beatles

Některým vadí příliš krutý text, ostatně se v ní zpívá o krvavé vlajce. Jiným vadí narážky na nečistou krev a další kritizují dvojznačnost hymny - jednou byla písní státu a institucí, jindy revolučním popěvkem.

Přelety vojenských letadel, džípy, historické uniformy. Francie si připomíná 75 let od vylodění v Normandii

Číst článek

„Tato dvojznačnost vystihuje podstatu Francie. Na jednu stranu je to stabilita, jasné místo na mapě, na druhou stranu je to dítě vzpoury a vzbouření proti starému světu,“ uvedl někdejší francouzský prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon, který pocházel ze stejného kraje jako autor Marseillaisy.

Francouzská státní hymna zazněla i v různých revolucích ve světě - od Ruska a Španělska až po Čínu nebo Chile.

V roce 1967 se začátek Marseillaisy objevil i v písní Beatles „All you need is love“. Poválečný prezident Charles de Gaulle skladbu zahrnul do ústavy páté francouzské republiky a zavedl její výuku na základních školách.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme