‚Můžete si vyzkoušet třeba jen něco mačkat.‘ V Praze vznikla první knihovna syntezátorů

Dříve zvukové syntezátory připomínaly kosmické lodě, dnes se vejdou už do kapsy a hrát se na ně může naučit každý. Vyzkoušet si takové, které se staly nedílnou součástí současné hudební produkce, si můžete teď také v pražských Nuslích. Tam před nedávnem vznikla knihovna syntezátorů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marie Čtveráčková na dětském workshopu se syntezátory | Foto: Gabriela Knýblová | Zdroj: Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

Na dřevěných policích jsou v prostorech knihovny jak nástroje, které se dají ovládat klávesami, tak ty, které spíše připomínají klubko zauzlovaných drátů s kulatými tlačítky. U třech stolů sedí návštěvníci se sluchátky a do ticha se sem tam ozve nenápadné kliknutí. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o první knihovně syntezátorů

„Někoho by překvapilo, že když sem přijde, tak je tady často ticho,“ říká pro Radiožurnál spoluzakladatelka Synth Library Marie Čtveráčková. „Každý si většinou pracuje na něčem sám, ať je to seznamování s nějakým nástrojem nebo nahrávání do počítače, který si vzali se sebou.“

Na místě si můžete půjčit i sluchátka a diktafon, na který si nahrajete svou písničku. Na žlutém gauči pod abstraktními obrazy si pak můžete odpočinout a přečíst si něco o historii elektronické hudby. 

Když vše správně zapojíte, měl by vám vzniknout třeba i dosud neslyšený zvuk. | Zdroj: Instagram Synth Library Prague

„Začali jsme organizovat workshopy v reakci na to, že v Česku není žádný ucelený program, který by se věnoval hudebním technologiím. Není moc možností, jak se vzdělávat o elektronické hudbě. Ať už o její historii nebo současné podobě,“ dodává Marie Čtveráčková.

Začátek i bez znalostí

Důležitou roli v knihovně hrají ženy, které o své tvorbě často také přednášejí. Jednou z členek Synth Library je Nikol Strobachová, která připravuje výuková videa v angličtině. V nich ukazuje, jak se naučit hrát na modulární syntezátory.

„Na synťácích je super, že nemusíte mít na začátku tolik vědomostí, ale může si zkoušet třeba jenom něco mačkat. Když jsem začala vyučovat, tak mi přišlo, že žijeme stále ve stereotypech, kdy muži jsou spíš na tu techniku. Ve smíšené skupině mužů a žen se tak ženy bojí projevit nebo dělat chyby,“ popisuje hudebnice Strobachová.

Modulární syntezátory připomínají palubní desku dopravního letadla. Jednotlivé přístroje ale můžete mezi sebou propojovat pomocí kabelů. Když vše správně zapojíte, měl by vám vzniknout třeba i dosud neslyšený zvuk.

Na dřevěných policích jsou v prostorech knihovny jak nástroje, které se dají ovládat klávesami, tak ty které spíše připomínají klubko zauzlovaných drátů s kulatými tlačítky. | Zdroj: Instagram Synth Library Prague

„Nejpodstatnější je, že každý by měl mít právo na vyjádření nebo hudební vyjádření. Pro někoho to může být terapeutické. Pro jiného zase způsob, jak dá nahlédnout jiným lidem do svého světa,“ říká Marie Čtveráčková. 

Pražská knihovna syntezátorů vznikla jako první sesterská organizace Synth Library v americkém Portlandu. České hudebníky se rozhodla oslovit spoluzakladatelka Alissa DeRubeis. 

„Když jsem začala pracovat pro firmu, která vyrábí syntezátory, napadlo mě, že by bylo skvělé založit knihovnu. V ní by se mohli scházet lidé, které jsem na různých akcích potkávala. Šlo mi také o to, aby se do této komunity zapojilo více různých lidí,“ říká americká hudebnice Alissa DeRubeis.

Za zvukem thereminu

Bílý nástroj s anténou a drobným displejem ovládá rukama nevidomá Michaela Blažková. Zatímco ostatní návštěvníci knihovny se přehrabují v barevných drátech syntezátorů, hudebnice hledá přesnou polohu prstů, aby zahrálá správný tón.

Pražská knihovna syntezátorů vznikla jako první sesterská organizace Synth Library v americkém Portlandu. | Zdroj: Instagram Synth Library Prague

„Jak jsem zvyklá jít po slepu tím sluchem, tak je ten princip hraní na theremin jednodušší, než jak se to popisovalo v různých článcích. Dokážu si lépe představit, jak mám pohnout rukou nebo prsty,“ vysvětluje Michaela Blažková.

Odmala hraje na klávesy a zobcovou flétnu. Elektronické nástroje ji ale vždycky zajímaly. Do knihovny syntezátorů ji přivedla nevidomá kamarádka.

„Pokud se tomu nevidomý člověk chce věnovat, tak se musí ptát nebo si informace zjišťovat sám. Pokud nejste zrovna nejprůraznější typ, tak to není úplně jednoduché. Ale mě tady hned na první setkání uchvátil theremin. Teď jsem tady už počtvrté,“ uzavírá hudebnice.

Michaela Blažková se zapojila také do projektu audiovizuální umělkyně Alžběty Bačíkové. Ta připravuje na podzim výstavu ve spolupráci se Synth Library. 

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme