Carl Philipp Emanuel, druhý nejstarší a patrně nejnadanější z potomků velkého Bacha, působil bezmála 30 let v Berlíně a Postupimi ve službách pruského krále Fridricha II. V hudbě vytvořil pomyslný most mezi barokem a klasicistní dobou. Vedle toho, že byl uznávaným hráčem a pedagogem hry na klávesové nástroje, se stal také originálním skladatelem vokální a orchestrální hudby. Uváděná Symfonie D dur pochází z roku 1775.

Nejstarším Bachovým synem byl Wilhelm Friedemann. Vedle hudby studoval i práva a matematiku, etabloval se ale jako uznávaný varhaník s výraznými improvizačními schopnostmi. Bohatý je i jeho kompoziční odkaz, z něhož se tentokrát představí Adagio a fuga d moll. První část směřuje po výrazové stránce do budoucnosti, zatímco fuga je naopak ukotvena v barokní tradici.

Renomovaný houslista Roman Patočka přednese sólo v Koncertu B dur Josefa Myslivečka. Tento výjimečný tvůrce působil v Itálii, kde komponoval pro prestižní operní scény a nejslavnější pěvce své éry.

Myslivečkovy houslové koncerty zdaleka nepředstavují jen technicky dokonalé virtuózní kusy. Jsou melodicky okouzlující a hudebníkům poskytují možnost vyjádření nespoutané energie i oduševnělosti.

Ve finále překvapí dramatická Symfonie g moll Leopolda Koželuha, rodáka ze středočeských Velvar. Působil ve Vídni, kde získal pověst významného tvůrce a stal se dvorním skladatelem a komorním kapelníkem. Uváděná Symfonie g moll se zachovala v opisu uloženém v zámecké sbírce v Kroměříži, letním sídle olomouckých církevních hodnostářů.

První z koncertů 96. sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu rozezní pražský Aněžský klášter 8. září od 19.30.

red Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít