„Práce pro mě začala v momentě, kdy jsem si nahrával litinovou vanu. Když se napustí vodou, tak se na ni dá poměrně dobře hrát. Přejíždíte po ní prsty a ono to různě skřípe,“ popisuje pro Radiožurnál svou práci zvukový designér Spalovače mrtvol Ladislav Železný.

V nové rozhlasové hře zazní kromě litinové vany také plynový hořák nebo praskání vinylové desky. Zvuky, hudba i hlasy herců se následně vloží do počítače a následně se vytváří výsledný mix.

Hořák, vana i gramodeska se ozývají tak, aby navodily určitou atmosféru. Výsledný zvukový mix tvoří mnoho stop v počítačovém programu. Na monitoru jsou vidět stovky různobarevných políček. Vypadá to jako piškvorky nebo hra lodě. 

Ve filmu Spalovač mrtvol je velmi působivá scéna, kdy Kopfrkingl přímo v krematoriu zabije svého syna a jeho tělo uloží do cizí rakve, z níž předtím kleštěmi vytáhne hřebíky. I ve scénáři rozhlasového Spalovače byl zvuk hřebíků předepsán.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Radiožurnálu

„Vytahování hřebíků z rakve není zvuk, který by mi způsoboval dramatický pocit. Herecká interpretace toho syna a slova, který před smrtelnou ranou jen řekne 'Tatínku', tak byla od toho kluka tak dokonalá, že to úplně stačilo,“ přiznává Železný.

Pečlivé hledání a promíchávání zvuku, hudby a dalších efektů je pro zvukového designéra Železného práce na několik týdnů. Proč si na ni dává tak záležet?

„Zvuk a hudba, mají tu neuvěřitelnou schopnost, že umí vyvolávat obrazy. Nevím, jestli to funguje i zpětně, že obrazy můžou vyvolávat nějaký zvuk. Ale ta schopnost zvuku obrazy vyvolávat je pro mě osobně fatální,“ dodává zvukový designér Spalovače mrtvol.

Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít