Streamovací služby zvyšují kvalitu nabízených skladeb, uživatelé ale nemusí poznat rozdíl

Když člověku v restauraci zředí pivo nebo nedochutí svíčkovou, pozná to většinou hned. To samé ale zřejmě neplatí u kvality hudby a streamovacích služeb. Ty nejpopulárnější a nejužívanější totiž většinou nabízí skladby v horší kvalitě, aby snížily datový tok při přehrávání.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hudba, která uspává (ilustrační foto)

Běžní uživatelé streamovacích služeb, kteří si muziku chtějí pouštět v autě nebo do sluchátek, nemají podle zvukaře šanci rozdíl zaznamenat. Ilustrační foto | Foto: Luisella Planeta Leoni | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Zvuk ve vysoké kvalitě jednoduše znamená více informací. Když nemáte dobré ozvučení a kvalitní audiostopu, neuslyšíte nikdy z hudby všechno. A my chceme, aby byla naše muzika slyšet tak, jak jsme jí nahráli.“

Těmito slovy popsala důležitost kvality nahrávek na streamovacích službách jedna z nejpopulárnějších zpěvaček současnosti Billie Eilish.

Rozhovor na toto téma s ní vedli zástupci momentálně nejužívanější hudební platformy Spotify. Tu si podle německé analytické společnosti Statista předplácí více než 165 milionů uživatelů po celém světě. To je více než dvojnásobek oproti druhé platformě Apple Music, která má platících uživatelů 72 milionů. Mezi další populární služby dále patří například Amazon Music, Deezer nebo Tidal.

Právě se Spotify se ale problematika zvukové kvality spojuje nejvíc, přestože začátkem roku oznámila rozšíření premium služeb o hudbu v takzvané „hi-fi“ kvalitě, kterou už disponuje například její největší konkurent z Apple Music a i všechny další uvedené platformy.

Zatím ale předplatitelé Spotify tuto možnost nemají.

 Běžní uživatelé rozdíl nepoznají

„Kompresi v audiu a videu využíváme kvůli snížení objemu dat. V případě zvuku se používá třeba technika maskování. Ta funguje tak, že když máte ve skladbě nějakou tišší část a přes ní třeba hlasitou kytaru nebo úder bubnů, tak se z toho ta potichá část prostě vyndá pryč. Takže máte o informaci míň, ale také máte o ty data míň,“ říká pro Radiožurnál zvukař a dabér Jiří Köhler.

Běžní uživatelé streamovacích služeb, kteří si muziku chtějí pouštět v autě nebo do sluchátek, podle Jiřího Köhlera nemají šanci rozdíl zaznamenat. Důležitá je totiž nejen kvalita nahrávky, ale také výstupního zařízení, ze kterého chceme hudbu pouštět.

„Nestačí si jen předplatit lepší službu. Člověk na to musí být i správně hardwarově vybaven. To znamená kvalitní reproduktory nebo profesionální sluchátka. S tím, co máme v autech nebo co používáme na poslech při chození ven, to nemáme šanci poznat,“ vysvětluje.

Kdo ale rozdíl mezi jednotlivými platformami bezpečně pozná, jsou samotní umělci. Systém jejich vyplácení totiž není jednotný a od každé streamovací služby dostávají odměny podle jiného sazebníku. Rozdíl příjmů tak je v některých případech až trojnásobný.

YouTube zrušil kanály zpěváka R. Kellyho. Firma uvedla, že nehodlá podporovat sexuální násilí

Číst článek

„Proti špatnému vyplácení umělců jednou z těch zmíněných streamovacích služeb se různě po světě dokonce občas demonstruje. U některých služeb to v přepočtu vychází přibližně na jeden dolar za 229 přehrání. To znamená, že na tisíc dolarů je potřeba téměř čtvrt milionu streamů. Toho třeba v Česku dosahují za měsíc jen ty nejpopulárnější skupiny. A ty navíc často ještě musí podle smluvních pravidel 70 procent odvést majitelům práv - tedy labelům nebo manažerům,“ míní Jiří Köhler.

„Když si pak tu výslednou částku rozpočítáte třeba mezi čtyři pět členů kapely, není to vlastně nic moc,“ říká zvukař a dodává, že po finanční stránce je k umělcům velmi přívětivý například právě Tidal. Jeho předplatné je ale více než dvakrát dražší než v případě Spotify nebo Apple Music.

Josef Kaňka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme