Zemřel Jiří Bělohlávek, světově uznávaný dirigent České filharmonie

V noci na čtvrtek zemřel po dlouhé těžké nemoci šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. Bylo mu 71 let. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil mluvčí filharmonie Luděk Březina.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Bělohlávek, šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie

Jiří Bělohlávek, šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie | Foto: Vojtěch Havlík | Zdroj: Český rozhlas

Jiří Bělohlávek se ve světě klasické hudby prosadil precizností, kvalitou i důrazem na interpretace českých skladatelů.

„Hudba je smysl mého života. Já dokonce pociťuju radost, i když si noty jenom čtu," řekl jednou Bělohlávek, jenž v roce 2012 převzal jako šéfdirigent Českou filharmonii, kterou přivedl na důležitá světová pódia.

Ještě letos v lednu podepsal novou šestiletou smlouvu, v té době už ale bojoval s vážnou nemocí.

„Vnímám a přijímám nabídku pokračování mé činnosti v čele orchestru České filharmonie jako výraz obecného uznání naší společné práce uplynulých čtyř let," řekl letos v lednu, když se filharmonii upsal na dalších šest let.

Soustrast rodině zesnulého šéfdirigenta vyjádřil ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. Ministerstvo na svém twitterovém účtu zveřejnilo ručně psanou kondolenci.

Smrt Jiřího Bělohlávka zasáhla i 72. ročník festivalu Pražské jaro. Původně měl letos také v rámci jednoho koncertu dirigovat, ale kvůli zdravotním problémům musel účast odmítnout.
„Byl to pro mě šok, zrovna během mého pobytu v Praze zemřel tento velký dirigent, jedna z největších osobností české a slovenské hudby. Právě on mě sem opakovaně zval. Je to velká ztráta jak pro vaší, tak pro světovou hudbu," říká i jeden z největších současných skladatelů a dirigentů Polák Krzysztof Penderecki, který pátečním koncertem uzavře letošní ročník festivalu.

Vysoká škola diplomacie 

Šéf proslulého londýnského Symfonického orchestru BBC z let 2006 až 2012 byl známý dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby.

Jeho generální manažer Paul Hughes Radiožurnálu řekl, že na tu období vzpomínají. „Vždy budeme vzpomínat na dobu, kdy tu s námi byl, jako na zlaté období. Přinesl sebou spoustu nových přístupů a objevil pro nás českou hudbu. Dokázal publikum nadchnout. Všichni tady s nim velmi rádi pracovali. Když přišel, bylo to tu veselejší, protože byl tak optimistický a velkorysý."

Gentleman vždy zachovávající dekorum byl také fanatikem dokonalé přípravy. „Dirigování je vysoká škola diplomacie," řekl jednou Bělohlávek, který o sobě tvrdil, že je povahou introvert a povoláním absolutní extrovert.

Dirigent má mít dostatek pevnosti, aby uměl svou představu sdělit a vyžadovat, ale zároveň má mít i dostatek empatie, aby uměl reagovat na citlivou situaci, která může nastat, tvrdil umělec, jehož práci ocenila například i královna Alžběta II., která mu před pěti lety udělila „za službu hudbě" Řád britského impéria. Václav Havel Bělohlávkovi v roce 2001 propůjčil medaili Za zásluhy, pražská AMU mu loni udělila čestný doktorát.

Bělohlávek byl také prvním dirigentem, jemuž se po legendárním Herbertu von Karajanovi podařilo získat prestižní cenu Gramophone Award za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech. V roce 2012 ji získal za nahrávku symfonií Bohuslava Martinů a o rok později za hudební báseň Pohádka léta Josefa Suka.

Českou filharmonii řídil Bělohlávek prvně už ve 24 letech jako asistent tehdejšího šéfa Václava Neumanna, stálým dirigentem se stal v roce 1981 a funkci šéfdirigenta převzal v roce 1990. Po dvou letech byl vynucený odchod a způsob, kterým se přerušení vzájemné důvěry se členy orchestru odehrálo, pro Bělohlávka zklamáním. Část orchestru si odhlasovala jako nového šéfa Gerda Albrechta a Bělohlávek rezignoval. S filharmonií ale nikdy nepřestal spolupracovat.

Přes violoncellistu k šéfdirigentovi

Dlouhá desetiletí také vystupoval s předními evropskými a severoamerickými orchestry. Patří mezi ně například Symfonický orchestr BBC, Rotterdamská filharmonie, řídil i Berlínskou a Newyorskou filharmonii, Orchestr lipského Gewandhausu, Bostonský symfonický orchestr nebo Vídeňské filharmoniky. Pravidelně též dirigoval operní inscenace, ať už ve Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře či Královské opeře v Covent Garden.

Hluboký vztah poutal Jiřího Bělohlávka k mnoha dílům známých i méně známých českých skladatelů, zejména Dvořáka, Janáčka a Martinů. V roce 2004 „dobyl" s Janáčkovou Káťou Kabanovou největší operní metu, newyorskou Metropolitní operu. V únoru 2007 se tam vrátil opět s Janáčkem, s Její pastorkyní, v březnu 2009 s Dvořákovou Rusalkou. Vedle toho měl zvláštní vztah třeba k repertoáru britskému.

Pražský rodák začínal jako violoncellista, ale záhy u něj převládlo dirigování. Už za studií na AMU, které dokončil v roce 1972, se stal finalistou Karajanovy dirigentské soutěže.

Samostatně začínal Bělohlávek u Státní filharmonie Brno. Od roku 1977 vedl 12 let Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a naplňoval svou „vidinu vytvoření konkurenčního ansámblu výkonnostně srovnatelného s Českou filharmonií".

Po dvouletém šéfování ČF vytvořil z mladých hudebníků v roce 1994 Pražskou komorní filharmonii, kterou vedl až do roku 2005. Od roku 1995 též vyučoval dirigování na Hudební fakultě AMU, kde vychoval řadu výborných dirigentů mladé generace - Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila či Tomáše Hanuse.

Ne vždy se ale všechny záměry zdařily. Nesplnění dohodnutých podmínek znamenalo, že v roce 1997 odmítl místo šéfa opery Národního divadla, stejně jako v roce 2004 odešel z funkce designovaného uměleckého ředitele Slovenské filharmonie. Bělohlávek byl ženatý, měl dvě dcery.

red, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme