Zajímal mě příběh člověka, který jde za svým snem, říká režisér Václav. Po letech dotáhl film Il Boemo
Roky příprav a natáčení, které ještě k tomu zkomplikovala pandemie. I tak by se daly ve zkratce shrnout přípravy snímku Il Boemo. Končící rok byl ale pro režiséra Petra Václava přívětivější. Jeho film o polozapomenutém barokním skladateli Josefu Myslivečkovi se dostal na zahraniční festivaly mezi oscarové snímky se však neprobojoval.
Hlavní postavu barokního skladatele Josefa Myslivečka si zahrál Vojtěch Dyk. Reportér Radiožurnálu sledoval natáčení od začátku, kdy se štáb vydal například do italského Como. Tam herec například řekl, že se musel naučit některé pasáže i v italštině.
Nejdůležitější je mít štěstí. To charkterizuje i Myslivečka – nejenom talent a úsilí, ale i část štěstí, která řídila to, že mohl po čtyřech letech pobytu v Itálii dostat neuvěřitelnou zakázku, popisuje režisér Petr Václav
„Mám výhodu asi v tom muzikanství, že člověk ten jazyk slyší trošku lépe než někdo jiný. Stejně se to ale musím naučit, opravdu nemůžu říct, že ovládám italštinu. Něco jiného je také v italštině zpívat a něco jiného je v tom hrát. Abych byl svobodný, tak musím o tom jazyku vědět co nejvíce,“ řekl Vojtěch Dyk Radiožurnálu.
Skladatel se narodil v roce 1737 v Praze. Většinu svého života ale tvořil v Itálii, kam se odstěhoval za kariérou. Podobně jako režisér snímku Petr Václav, který své filmové plány představil poprvé před třemi lety.
„Mě vždycky zajímal příběh člověka, který jde za svým snem. Rozhodl se opustit všechno, protože byl docela komfortní situaci, a rozhodl se odejít, aby se stal umělcem v zemi, kde ho nikdo neočekával a kde si všechno vydobyl sám. A to mě zajímalo,“ popsal Václav.
Deset let připravovaný námět
Námět k filmu připravoval více než deset let. Kromě Myslivečka ho zajímaly osudy i dalších českých umělců, kteří svou rodnou zemi kvůli tvorbě opustili. „Mně jednou řekl Miloš Forman, že neví, co je to talent, ale že ví určitě, že nejdůležitější je mít štěstí. A to charakterizuje i Myslivečka, ne jenom talent, ne jenom úsilí, ale i část štěstí, která zařídila, že mohl získat takto neuvěřitelnou zakázku,“ vzpomínal režisér filmu.
Myslivečkova hudba byla základní prvek, film jsem tvořil kolem ní, popisuje režisér snímku Il Boemo
Číst článek
Pro svůj český původ dostal také skladatel přezdívku Il Boemo, v překladu „řečený Čech“. „Samozřejmě, že život takového umělce byl neustále v ohrožení. Stačil jeden neúspěch a nemusel by dostat další zakázku. Měl nějaké problémy, jednou slíbil dvě opery a mezi nimi byly pouze tři neděle k nastudování, ale stihl to. Poté ho odstavila nemoc,“ uvedl režisér.
Ve filmu zazněly znovuobjevené Myslivečkovy kompozice, které nahrál pod taktovkou Václava Lukse orchestr Collegium 1704. „Té jeho reprezentativní hudby zaznělo velmi málo. Myslivečka známe především z instrumentálních skladeb, kde texty hrály spíše podružnou roli. Těch jeho operních projektů bylo nastudováno pomálu,“ přiblížil Luks.
Podle dirigenta byla Evropa v době 18. století kulturně mnohem propojenější. Jako ilustraci uvedl, když se setkal skladatel Wolfgang Amadeus Mozart s Myslivečkem v Mnichově a debatovali spolu italsky.
Snímek Il Boemo režiséra Petra Václava viděli první diváci na španělském filmovém festivalu v San Sebastianu. Na podzim pak získal například hlavní cenu na přehlídce ve francouzském Arrasu.
