Možná už Němci mají plné zuby dějin třetí říše, říká překladatel předlohy Babylonu Berlín

Česká televize o víkendu nasadila nejdražší německý koprodukční seriál všech dob – Babylon Berlín. Zobrazuje Berlín 30. let jako město, kde lidé žijí ze dne na den a ve jménu hesla „po nás potopa“. Televizní zpracování režiséra Toma Tykwera vychází z románu Mokrá ryba, který napsal německý spisovatel Volker Kutscher. Hostem Odpoledního Radiožurnálu byl Tomáš Butala, překladatel knih Volkera Kutschera.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z hlavních představitelů seriálů Babylon Berlin Volker Bruch. | Foto: Fotobanka Profimedia

Butala zatím přeložil čtyři knihy z šestidílné série Gereon Rath, Mokrá ryba byla první z nich. Ze seriálu viděl první dva díly, které o víkendu odvysílala Česká televize.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s překladatelem Tomášem Butalou

„Připadá mi, že první i druhý díl se inspiruje hodně i těmi následujícími knižními díly, těmi dalšími romány. Že se nejedná jenom o tu Mokrou rybu, nýbrž že tvůrci tam velmi volně zapracovali motivy i z dalších knih,“ říká Radiožurnálu.

Při překládání je Butalovým důležitým pomocníkem vyhledávač Google, kde hledá obrázky meziválečného Berlína. Je to nutné, aby prostředí věrně a přesně zprostředkoval. Jako překladatel tedy nemá „luxus“ jako čtenář, který si knihu v klidu přečte.

„Nejtěžší budou určitě toponyma (zeměpisná jména, pozn. red.). Pan Kutscher si na tom hodně zakládá, aby ten Berlín 30. let zobrazil pokud možno věrně. Kdybyste si vzal Mokrou rybu, tu knihu, představil si plán tehdejšího Berlína, přiložil to na dnešní plán Berlína, jako třeba, že by ten původní byl na nějaké průhledné fólii, tak spousta věcí se vám tam bude překrývat. Spousta věcí se samozřejmě už jmenuje jinak v dnešní době, nebo vůbec neexistuje kvůli druhé světové válce,“ říká.

Nejlépe utajovaný špion ve Velké Británii. Kniha Jaroslava Kmenty o agentovi StB míří do Hollywoodu

Číst článek

„Samozřejmě ta toponyma jsou těžká a je důležité si v tom udržovat konzistenci. Já jsem spíš pro ty germanismy. Radši tam nechám Hermannplatz než to překládat jako Hermannovo náměstí,“ vysvětluje.

Němci mají ‚něco svého‘

Úspěch knih i seriálu si vysvětluje autentičností díla. Němci jsou prý rádi, že mají „něco svého“ v době populárních severských detektivek. Zajímavá je i popisovaná epocha – Výmarská republika.

„Je možné, že Němci už mají plné zuby třetí říše a dějin třetí říše a druhé světové války. Možná naopak je zajímá to předchozí období, kdy ještě fungovala německá demokracie výmarské republiky. Ovšem, už se to krok po kroku překlápělo k nacistické diktatuře,“ dodává.

Štěpán Pokorný, lac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme