Před 55 lety se stal Allen Ginsberg králem Majálesu. Vzápětí ho z Československa vyhostili

Když četl básník Petr Orlovský svůj deník na Washington Square sovětským delegátům, svlékl se při tom do spodního prádla. To východní publikum jen znejistilo. Poté přišel jeho kolega se svou pravděpodobně nejslavnější básní Kvílení, a to už delegáti vyklidili místnost. V pátek uplynulo přesně 55 let od zvolení Allena Ginsberga králem Majálesu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Allen Ginsberg na snímku z roku 1979 | Foto: Michiel Hendryckx | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 3.0,©

V roce 1965 se Ginsberg podíval do Prahy hned dvakrát. Poprvé to bylo v únoru, tedy těsně po tom, co ho kvůli údajnému pobuřování a přiznání sexuální orientace vyhostili z Kuby. Tato návštěva nebyla tak docela plánovaná. Letiště v Ruzyni sloužilo pouze jako mezipřistávací bod, odkud se měl spisovatel dostat do Londýna a následně zpět domů do Spojených států.

Podruhé přijel Ginsberg v dubnu. Při této návštěvě ho v Československu potkal podobný osud jako na Kubě. Po jeho zvolení králem Majálesu, které sledovalo více než 150 tisíc lidí, ho vyhostily i zdejší úřady. Za důvod označili například opilství nebo výtržnictví. Řada lidí, včetně například spisovatele Milana Kundery, si ale myslí, že za tím byla spíš obava z ideologického působení beatníků.

To, že bylo pro básníka zvolení důležité, potvrzuje třeba báseň Král Majáles, kterou napsal hned v letadle na cestě z Československa. Popisuje v ní třeba stotisícový dav křičící jeho jméno nebo odpor ke komunistickému režimu.

O tom svědčí hned první věta, která v překladu zní asi takto: „Komunisté nenabízí nic jiného než tlusté obrýlené tváře a policisty, kteří lžou.“ Sám Ginsberg báseň několikrát veřejně přečetl.

Podobné problémy měl ale tento beatník i ve Spojených státech, a to zejména kvůli zmíněné básni Kvílení. Ta dokonce - pro údajné šíření nemravné literatury - skončila před soudem. V roce 2010 o tomto období natočili Rob Epstein a Jeffrey Friedman film s názvem Kvílení.

Výraznou stopu nezanechal ale jen v literatuře a umění. Byl to právě on, kdo poradil studentům kalifornské univerzity v Berkeley, aby svou protiválečnou demonstraci vyzdobili květinami. Tato akce se často označuje za začátek hnutí hippies a jeho myšlenky „flower power“.

Zřejmě i díky tomu si Ginsberg dobře rozuměl například se zpěvákem Bobem Dylanem. Společně dali dohromady například píseň Vomit Express. I když je nositel Nobelovy ceny Dylan jen o 15 let mladší, označuje Allena Ginsberga za jeden za svých největších vzorů.

Josef Kaňka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme