V Česku stoupá popularita online antikvariátů. Z lidí jsou tak prodejci i nakupující
Mezi lidmi stoupá zájem o knížky z druhé ruky. V poslední době přibývá těch, kteří je prostřednictvím knižních second handů nejen nakupují, ale i prodávají. Potvrzují to data od prodejců, které oslovil Radiožurnál. Například společnost Knihobot zaznamenala jen za první tři měsíce letošního roku obrat 65 milionů korun a získala dvanáct tisíc nových dodavatelů z řad čtenářů.
Na prodejnu v pražských Vysočanech přinesla krabici s přečtenými knihami i Tereza. Na rozdíl od mnohých jiných ale společnosti neposílala jejich fotky. „Chodím sem často, takže už vím, co můžu, a co ne,“ říká.
Knihy vypadají skoro jako nové. Podle pravidel Knihobotu teď dostane za každou knížku, která se prodá, 60 procent její ceny minus přibližně třicetikorunový poplatek.
„Není to ani otázka peněz, je to spíš způsob, jak se ty knížky cyklují a jak se točí. Připadá mi to ekologické,“ vysvětluje Tereza důvod, proč se knížky rozhodla prodat.
„Přinesla jsem hlavně detektivky. My doma čteme hodně, ale nemáme už místo, kde bychom knížky skladovali, takže co přečteme, vždycky pošleme dál. A za ty peníze si koupíme další. Jsou to detektivky, které čtou moji rodiče, takže taková důchodcovská výpomoc,“ směje se Tereza a ukazuje na knížky, které přinesla ve velké krabici.
Půl milionu knih ročně
Knihobot v Česku funguje čtyři roky a za tu dobu dokázal podle ředitele Dominika Gazdoše vyrůst o víc než dva tisíce procent. Dominik Gazdoš u svého stolu v kanceláři upřesňuje, kolik knih letos už lidé donesli.
„To bude něco kolem půl milionu knížek. Teď nevím úplně přesně. A bude to dost podobné v tom, kolik se přijalo a kolik se prodalo.“
Aby udržel antikvariát v Holešovicích, pracuje po nocích a nespí. Místní pro něj založili sbírku
Číst článek
Ve firmě teď zaměstnává desítky lidí, mezi nimi programátory, odborníky na marketing nebo finance. Knihy, které přinesou lidé jako Tereza na jejich pobočku, ale dostávají do rukou jako první zaměstnanci ve skladu. Ti je fotí a ukládají do krabic.
„Pokud je knížka v hezkém stavu, tak stačí tři fotky,“ říká jedna ze zaměstnankyň Knihobotu.
Nahrání do systému trvá krátce. „Záleží, jaký je stav té knížky a jestli ji už máme v systému, nebo ne,“ vysvětluje s tím, že některé knížky díky tomu odbaví rychleji než jiné.
„Jsme schopni vzít úplně všechno, a dokonce ta naše zkušenost bývá taková, že dost často je to obráceně, než si lidé myslí. Když je to něco, co si myslíte, že nikoho nebude zajímat, tak to může být velmi dobře prodejné. Typicky staré odborné knížky, kdy například knížka o zednictví z 50. let se může prodávat za dva až tři tisíce korun,“ pokračuje Gazdoš.
Čtenáři čtenářům
Zájem čtenářů, tedy v tomto případě zákazníků i prodejců v jednom, eviduje i služba Trhknih.cz. Projekt Petra Sobotky staví na kontaktech mezi čtenáři. Ti si mezi sebou prodávají knihy, které už nechtějí.
Knihovny už dnes nejsou jen výpůjčny, míní ředitel té národní v Klementinu. Je rád za ‚Ferdy Mravence‘
Číst článek
Za 10 let fungování jím prošlo přes 10 milionů knih. Částečný odliv zákazníků ke knižním second handům potvrzuje i ředitel Festivalu knihy Radovan Auer.
„Všichni ti velcí hráči, kteří nahradili klasické antikvariáty, tak ty rychle rostou, protože lidé na vyšší cenu knih reagují tak, že se zbavují starších knih nebo si kupují levněji už použité knihy,“ říká Auer.
Klasičtí antikváři ale nedají na svou práci dopustit. Podle Tomáše Maděry ze Svazu antikvářů České republiky se péče, kterou věnují knihám, a odbornost, s jakou dokážou poradit, nedá s knižními second handy srovnávat.
