Harry Potter naučil číst celé generace, láska ke knihám se předává v rodinách, říká výzkumník
Uběhlo čtvrt století a knihy Harryho Pottera jsou stále velmi oblíbené. Příběh o kouzelnickém učni ovlivnil nejen děti, ale i dospělé po celém světě a přivedl je opět ke čtení. Důvodem jsou nejspíš přenositelné postavy, se kterými se dá velmi dobře sžít a také přitažlivé prostředí, věří Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Začalo to dětmi a fenomén Harryho Pottera přešel i na dospělé. V tom vidí Trávniček určité vysvětlení.
„Rodiče uviděli čtoucí děti a začali se zajímat, co to je, že je to tak baví. Začali pak číst také a s dětmi soupeřit. Já jsem to viděl na sobě. Byl jsem svými dcerami hnán do dalších dílů, ale nedal jsem úplně všechny,“ směje se.
Foglarovky, základ v Česku
Proč ale v Česku není na vrcholu například Jaroslav Foglar, jako tomu bylo před Harrym? Podle Trávníčka J. K. Rowlingová svými knihami ty Foglarovy nijak neohrožuje.
„Podle výzkumů je Foglar pořád živý. Druhá věc je, že ztratil jednoznačně genderové zabarvení, už není jenom pro kluky. Myslím ale, že trochu zastaral. Ty konflikty nejsou tak úplně šité na naši dobu, třebaže Rowlingová je taky návrat, ale nabídla čtenářům více inkluzivní prostor.“
Jaroslav Foglar dnes. V čem je stále inspirativní a co může nabídnout současným dětem?
Číst článek
Podle průzkumů je zřejmé že Harry opravdu silně ovlivňuje už několik generací. Stále jde o knihy objevující se na čelních příčkách čtenosti a podle Trávníčka je také důkazem, že jako čtenáři se svými knihami rosteme.
„Sledujeme i dospělou populaci a tam je vidět, jak popularita Harryho Pottera narůstá s tím, jak ti, co byli dříve jenom patnáctiletí a níž, jdou do staršího věku a víceméně si ty knihy táhnou s sebou.“
Čtení a multimédia?
Digitální doba ovšem čtenářství nemusí zcela přispívat. Na každého, a to i na děti, se hrne vnější vlivy z mobilu, televize nebo počítače. Přesto, jak tvrdí Trávníček, psaný text má v sobě stále dost přitažlivosti na to, aby nějaké čtenáře upoutal.
„Čtou se pětisetstránkové několikadílné ságy například z žánru, který by dříve tak úplně nefungoval, a tím je fantasy. Psaný text má pořád čím oslovit, pokud je tam emoční nebo jiná nálož.“
I přesto, že by člověk řekl, že dnešní multimédia stojí spíše v cestě čtenářství, opak může být pravdou. Takový film či seriál natočený podle knižní předlohy nemusí být vůbec na škodu. Díky nim se totiž často zvýší i počet čtenosti daného titulu, dodává Trávníček.
Česko má silné čtenářstvo
Obecně vzato je české čtenářství velmi silné. I přesto, že Češi nejsou na vrcholu, kde se dlouhodobě drží skandinávské země, jsou oproti jiným státům skutečně sečtělí.
Podle průzkumů má až 98 procent populace doma knihovnu a to je podle Trávníčka velká výhoda, která nás také žene ke čtení.
„Když ty knihy máte na očích, tak je dost velká pravděpodobnost, že na ně někdy sáhnete. A ještě jeden rys je docela důležitý. My Češi jsme si zvykli dávat knížku jako dárek a pořád nás to neopouští,“ konstatuje.
Zasaďte strom, přispějte na charitu. Statisíce dětí pomáhají čtením knih
Číst článek
„To, že čtou děti čtoucích rodičů nebo prarodičů, je naprosto železným pravidlem. Čtenářský vzorec se rodí v rodině a cokoliv jiného by bylo zavádějící. Toto nám vychází z výzkumů,“ říká Trávníček.
Čtení knih jako takové má své značné výhody a není to jen silná slovní zásoba, která nám umožňuje lépe obstát v diskusi a sporech.
Podle Trávníčka jsou čtenáři, kteří začali v mladém věku, mnohem odolnější proti dezinformacím.
„Takoví lidé jsou také sociálnější a daleko lépe dokážou navázat kontakt, což je proti všeobecnému předsudku, že čtenář je osamocený morous, který sedí pod lampou a nechce se kontaktovat se světem. Opak je pravdou. Čtení socializuje mnoha směry. A pak nás také učí trpělivosti.“
Inspirace tam být musí
Čtenářství podle Trávníčka souvisí s jeho předáváním v rodině. Podle Víta Richtera, ředitele knihovnického institutu a tajemníka Svazu knihovníků a informační pracovníků, se základ pro pozdější čtení vytváří už v brzkém věku.
„Je velmi důležité, když se dítě s knihou setkává ještě dříve, než se naučí číst, a kdy je mu předčítáno anebo jsou v daných knihách velmi sporé texty, které se dobře rýmují. Velkou pozornost zaujímá u dětí obrázková kniha.“
Pokud však děti doma nemají žádný čtenářský vzor, i přesto si mohou cestu ke čtení najít mnoha jinými způsoby. Jedním takovým inspirátorem bývá škola.
Když dítě jednou okusí čtení, zaručeně už u něj zůstane, vysvětlují manželé Staří
Číst článek
„Dělali jsme výzkumy a hovořili s dětmi, které neměly doma předčítání. Ukázalo se, že pokud se setkaly ve škole s inspirativním učitelem, který jim doporučil jisté knihy, tak se z nich stali také dobří a zapálení čtenáři. A doporučení kamarádů hraje samozřejmě také významnou roli,“ vysvětluje Hana Friedlaenderová, socioložka a analytička výzkumné agentury Nielsen Admosphere.
Doporučení učitelů, rodičů nebo i kamarádů nemusí vždy každému sednout. Zejména to může být problém ve chvíli, kdy starší doporučují knihy dětem, ale už se nepohybují v jejich věku, a tak nedokážou přesně posoudit, jaké tituly by se jim nejvíce líbily.
„Je hrozně důležité, aby dětem, zejména těm v nižším věku, někdo doporučoval správné tituly. Právě rodiče se dopouštějí několika zásadních chyb. Jedna z nich je, že to, co se líbilo mně, bude se líbit tobě. Například já jsem byla zapáleným čtenářem Foglarovek a moje děti je nikdy nečetly,“ říká Friedlaenderová.
Děti mohou číst i brak
Samotné čtení je věc, kterou se člověk musí nejdříve naučit. Je to dovednost, kterou všechny učí především škola a může jít buď o zábavnou anebo také útrpnou aktivitu.
Každé dítě se tuto dovednost totiž učí jinak a jiným tempem. Aby se ze čtení stala zábava, je nutné, aby si každé dítě našlo žánr, který ho baví.
„V minulosti se vždy vybíraly klasické knihy a my ze zkušenosti i z průzkumu víme, že když se dítě učí číst, tak je důležité, aby našlo text, který je pro něj přirozeně stravitelný. A že vlastně vůbec nezáleží na tom, co čte, ale kolik toho načte. Jde o to, aby zvládlo samotnou techniku čtení, protože když se potom v průzkumech ptáme, jestli je čtení baví, tak vám spousta nečtenářů řekne, že čtení je pro ně namáhavé,“ vysvětluje Richter.
Stejně tak se do čtení mohou ponořit děti s handicapem. U nich je sice důležitá větší pozornost jak ze strany školy, tak i rodičů, ale je to práce, která se v pozdějším věku vyplatí.
„V dnešní době mohou pomoct i technologie. Třeba audio knihy mohou u handicapovaných dětí v uvozovkách nahradit určitou část čtení právě poslechem, který samozřejmě nerozvíjí čtenářské dovednosti v takové míře, ale třeba slovní zásobu ano. Jsou tady i výzkumy, které ukazují, že digitální technologie pomáhají v rozvoji čtenářské gramotnosti. Příkladem mohou být interaktivní e-knihy,“ doplňuje Friedlaenderová.
Poslechněte si celé Souvislosti Plus Martiny Maškové.
