Povídání o pejskovi a kočičce nebo Krysař v arabštině. Egyptští bohemisté překládají českou beletrii
Česká pohádková klasika Pejsek a kočička si razí cestu k půl miliardě lidí mluvících arabsky. Skoro sto let staré dílo Josefa Čapka přeložila egyptská bohemistka Ímán Ismáílová. Knížky podepisovala ve feministickém nakladatelství v centru Káhiry. Bohemisté z káhirské univerzity Ajn Šams mají na překladech české literatury do arabštiny lví podíl.
V útulném knihkupectví a nakladatelství v přízemí starého domu v centru Káhiry poslouchá Povídání o pejskovi a kočičce v arabštině z úst překladatelky Ímán Ismáílové asi dvacet lidí. Autorka překladu pak na dotazy odpovídá, že nejtěžší bylo zvolit správnou úroveň jazyka.
Poslechněte si reportáž Štěpána Macháčka o překladech českých pohádek do arabštiny.
Rozdíl mezi spisovnou a mluvenou arabštinou je totiž značný. Ímán vysvětluje, že pro klasiku formátu Pejska a kočičky se rozhodla použít spisovnou arabštinu v jednoduché formě, které budou děti rozumět, aniž by jim maminky musely něco vysvětlovat.
„Tady se méně překládala literatura pro děti, tak jsem to chtěla zkusit. Moje holky, když byly malé, tak jsem jim četla každý večer, když chodily spát. Pro mě to byla taky radost,“ říká překladatelka Ímán Ismáílová. Svým dětem prý pohádky četla i v češtině. „Některé ano, protože moje starší dcera byla v Čechách vychovávaná. Chodila do českých jeslí a znala takové pohádky z jeslí,“ říká.
Egypťanů, kteří překládají z češtiny do arabštiny, je podle ní stále víc a roste i počet studentů. „Teď máme na fakultě 120 studentů. Řekněme, že deset z těchto studentů můžou být překladatelé,“ popisuje.
V budoucnu se Ímán Ismáílová plánuje pustit do překladu Robinsonky, tedy pokud se prý domluví s nakladatelem. Před několika lety vydala v Káhiře také svůj překlad románu Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové.
Aby děti četly samy
Povídání o pejskovi a kočičce mohlo arabsky vyjít díky podpoře českého ministerstva kultury. Vydání se ujalo malé káhirské nakladatelství Hunna. „Popravdě, na egyptském trhu není moc knížek pro děti. Ne takových, které by se lehce četly. Ani původních egyptských, ani přeložených. Takže my takové knížky, jako je Povídání o pejskovi a kočičce, potřebujeme. Zájem bude,“ věří majitel nakladatelství Ragá´í Músa.
„Chceme založit takové dětské čtenářské kluby. Nechceme čekat, až dětem knížku koupí a přečtou rodiče. Těch bude poměrně málo. My chceme sami naučit děti číst knížky. Tenhle projekt by mohl přinést velkou změnu,“ říká.
Někteří egyptští rodiče přesto dětem čtou. Bohemista Ibráhím Mansúr, který také na autogramiádu přišel, má tříletou dceru. „Ano, maminka jí čte skoro každý den nebo obden nějakou povídku nebo nějakou pohádku.“ Přesto podle Ibráhíma i v Egyptě válcují knížky elektronická média. „Tady to funguje tak, že se dětem pouští videa, audiopovídky, tak se to tady prostě dělá.“
Spolu s Povídáním o pejskovi a kočičce představilo nakladatelství Hunna i další přírůstek z české klasiky. Svůj arabský překlad Krysaře od Viktora Dyka podepisovala další egyptská bohemistka Busajna Abú Bakrová.
