Skaut s přezdívkou Jestřáb. Před dvaceti lety zemřel spisovatel Jaroslav Foglar

Přestože několik desetiletí nesměl publikovat, počet výtisků jeho téměř 30 románů překročil milion kusů. A přes 60 let stál v čele skautského oddílu, který zakázali nacisté i komunisté. Spisovatel Jaroslav Foglar se svým životem i dílem snažil probouzet v řadě generací touhu po dobrodružství. Oslavoval přátelství, odvahu, úctu k přírodě, zajímal jej zejména svět dětí. Foglar zemřel před 20 lety, 23. ledna 1999, v 91 letech.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K nejslavnějším Foglarovým dílům patří kreslený seriál Rychlé šípy, který začal vycházet v prosinci 1938 a jejímuž kouzlu propadly generace čtenářů. Tento klub pěti chlapců je též hlavní postavou trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Příběhy slavné pětice se objevily ve filmovém i divadelním zpracování.

Český komiks, který přežil nacismus i komunismus. Rychlé šípy slaví 80. narozeniny

Číst článek

Známé jsou ale i další knihy – například Přístav volá, Boj o první místo, Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Tajemná Řásnovka či Strach nad Bobří řekou – Foglar ale psal i divadelní hry, napsal knihu vzpomínek Život v poklusu. Hlavní díla vyšla i v Německu či Polsku.

Rodák z pražských Nuslí (narozen 6. července 1907), kterému ve čtyřech letech zemřel otec (matka se dožila 102 let), začal psát již v mládí. Jako třináctiletému (1920) mu vychází první literární pokus, báseň Měsíční noci, ve stejném roce navštěvuje poprvé skautský oddíl Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb.

Šéf skautského oddílu

Vůdcem slavného pražského skautského oddílu Dvojky se stal v roce 1927 a vedl jej – přes zákazy nacistického a později komunistického režimu – více než 60 let. Jeho oddílem prošlo asi 850 chlapců. Naposledy byl Foglar aktivně na skautském táboře ve svých sedmasedmdesáti letech. V roce 1934 koupil Foglar vyřazený parník, který dva roky kotvil na Vltavě a sloužil osmi oddílům. O dva roky později si Foglar na této lodi Skaut stiskl ruku s americkým spisovatelem Ernestem Thompsonem Setonem.

V roce 1925 vystudoval Foglar obchodní školu a poté působil 13 let jako úředník velkoobchodní firmy s papírem. Začal spolupracovat s nakladatelstvím Melantrich a od roku 1938 byl jeho kmenovým redaktorem.

Já jako správný skaut musel pozdravit, říká Vladimír, chlapec na slavné fotce z Palachova pohřbu

Číst článek

První knihu, Přístav volá, vydal v roce 1934. Podle zásad v ní popsaného Modrého života potom žily tisíce hochů a děvčat. Foglar působil v časopise Mladý hlasatel, kde v roce publikoval výzvu k zakládání čtenářských klubů.

Do května 1941, kdy byl Mladý hlasatel nacisty zakázán, stoupl náklad časopisu na více 200 tisíc výtisků a vzniklo 24 600 čtenářských klubů.

‚Deset ztracených let otročiny‘

Po válce redigoval Foglar časopis Junák, brzy odsud odešel pro názorové neshody, aby založil nový časopis – Vpřed. Tento časopis ale ukončil svoji činnost již v červenci 1948, opět s nákladem přes 200 tisíc výtisků.

Foglar byl dlouhá léta trnem v oku komunistické Státní bezpečnosti. S výjimkou pár let po roce 1945 a období kolem Pražského jara se celé poválečné období pohyboval v jakési poloilegalitě. V 50. letech, kdy krátce pracoval ve stanici mladých turistů, jej StB nutila, aby donášel na „zakuklené skauty“. Foglar se ale donašečem nestal: „StB mě označila za nespolehlivého.“

Tajuplný svět Stínadel i Hoši od Bobří řeky. Navštivte s námi Muzeum Jaroslava Foglara v Ledči

Číst článek

Bylo mu přikázáno místo vychovatele ve středoškolském internátu, což později charakterizoval jako „deset ztracených let otročiny“. Od roku 1964 zůstal ve svobodném povolání spisovatele.

Medaile in memoriam

Po 18 letech vyšla další Foglarova kniha, Tajemná Řásnovka, v roce 1965. Poté začínají vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy a vycházejí znovu téměř všechny jeho knihy. Na začátku normalizace je v roce 1971 opět Foglarova tvorba zakázána a tak se spisovatel věnuje převážně práci s oddílem, publikuje pouze časopisecky.

Cesta ke čtenářské veřejnosti se Foglarovi plně otevřela po roce 1989. „Bratrstvo kočičí pracky se podařilo zahnat do kouta a moje dřívější potíže zmizely,“ napsal ve vzpomínkách. V října 2017 mu prezident Miloš Zeman udělil in memoriam medaili Za zásluhy.

Někomu na jeho díle vadila či vadí jistá mravoučnost, přesto se řada mladých v jeho literárních hrdinech viděla. Ve většině „foglarovek“ lze nalézt všechna důležitá témata velké literatury kromě sexu: přátelství a zrada, hledání vůdce, nebezpečí smrti i smrt samu, tajemství odhalené i unikající. Přestože se mu jeho sen o psaní knih, které by četli všichni chlapci a děvčata a podle nichž by sami něco podnikali, vyplnil, v pokročilém věku občas zalitoval, že se nikdy neoženil a nezaložil rodinu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme