Ať žije svět rovných a svobodných lidí, znělo rozhlasem Čapkovo vánoční poselství

Přesně před 80 lety zemřel Karel Čapek, jeden z nejvýznamnějších českých dramatiků a spisovatelů. Psal divadelní hry, romány, povídky i krátké novinové sloupky a fejetony. Jeho dílo odráželo nejen vzrušenou dobu první republiky, ale obsahovalo i filosofický přesah, který je stále aktuální. Radiožurnál přináší jeho slova na záznamu z konce roku 1937.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Čapek na archivní fotografii ve svých třiceti letech.

Karel Čapek na archivní fotografii ve svých třiceti letech. | Foto: Wikimedia | Zdroj: Public domain

Víra v humanismus a demokracii se odráží i v Čapkově poselství indickému básníku Thákurovi, které natočil v rozhlase v roce 1937:

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 80 lety zemřel Karel Čapek. Ve svém příspěvku na jeho život a dílo zavzpomínal Jan Herget

„Ve chvílích, kdy na nejzápadnějším, nejvýchodnějším okraji našeho společného kontinentu duní děla, volá vás na rozhraní roku slabounký hlas. Ať žije svět, ale budiž to svět rovných a svobodných lidí!“

Ve svém díle Čapek varoval před diktaturou síly, válkou i před zneužitím vědy a techniky. Snad nejvíc v divadelní hře R.U.R. Mezi asi nejznámější díla skromného, plachého muže, který byl také filosofem a básníkem, patří Ze života hmyzu, Krakatit, Bílá nemoc, Matka nebo Věc Makropulos.

Jeho manželka, herečka Olga Scheinpflugová, v 60. letech zavzpomínala na to, že Čapek často při psaní poslouchal rozhlas.

„Rádio zapínal neustále, protože říkal, že ho izoluje od ostatních zvuků a nutí k naprosté soustředěnosti. Zajímavé je, že mu nevadila ani dechovka. On ji nevnímal, jen věděl, že ji hrají a bral ji jako zvukovou kulisu. Ovšem večer si většinou hrál krásnou vážnou muziku, kterou hledal po všem knoflících,“ popisovala.

Osmdesát let od premiéry Matky. Karel Čapek jí reagoval na předválečnou situaci v Evropě

Číst článek

Karel Čapek byl velkým obráncem demokracie. Po Mnichovu, na podzim 1938, se stal terčem mnoha útoků českých fašistů, což zřejmě přispělo k jeho předčasné smrti. Zemřel 25. prosince 1938 na zápal plic. Jeho pohřeb byl smutnou předzvěstí špatných časů, které přicházely.

Nad rakví promluvil i Eduard Bass, šéfredaktor Lidových novin, pro které Čapek psal. „Sám churavý a v bolestech se ploužící, odvažoval ses na cesty, abys sblížil lidi a posloužil svému národu a státu. Tvůj celý život bylo velké sebezapírání na prospěch a na pomoc bližním,“ pronesl tehdy Bass ve své smuteční řeči.

Rozloučení s Karlem Čapkem pak zakončila jeho nejoblíbenější píseň Zelení hájové.

Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme