Historik Jiras představil novou knihu o dějinách Barrandova. Mapuje konec války i těžká 50. léta

Čtvrtou obsáhlou publikaci věnovanou historii barrandovských studií představil v sobotu na filmovém festivalu v Karlových Varech historik Pavel Jiras. Knížka Barrandov IV se věnuje letům 1945 až 1960 a autor se v ní pokusil do povědomí veřejnosti vrátit některé osobnosti, které pod tlakem předešlého režimu zmizely z historie veřejného života.

Tento článek je více než rok starý.

Karlovy Vary Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Historik Pavel Jiras představil v Karlových Varech novou publikaci o Barrandovu.

Historik Pavel Jiras představil v Karlových Varech novou publikaci o Barrandovu. | Foto: Alžběta Švarcová | Zdroj: Český rozhlas, Český rozhlas Radiožurnál

Jiras tak už počtvrté přiblížil minulost barrandovské továrny na sny, která je od roku 1933 synonymem české kinematografie. Čtvrtý díl se jmenuje Nešťastně šťastná generace a Jiras v sobotu vysvětlil její nesnáze.

Cenzura fungovala vždycky, říká o ,trezorových filmech‘ z období normalizace publicistka Bláhová

Číst článek

„Byl konec války, to bylo štěstí, i události, které následovaly potom, byla také krátká etapa štěstí, lidé očekávali, že se bude rozvíjet umění, demokracie,“ uvedl. Potom však, jak říká, převážila v části společnosti sympatie k Rudé armádě, jíž nelze upřít podíl na osvobození země. „Ale ta až nerozumná sympatie k osvoboditelům vedla k tomu, že se režim obrátil až v novou totalitní zvůli a moc,“ říká.

Přišel rok 1948 s komunistickým pučem. „Je nás jen deset milionů a každá chytrá hlava, která ubyde, hluboce schází. Chtěl jsem ukázat určité pravdy v nezkreslené formě, aby to bylo pro nastupující filmařskou a nejen filmařskou generaci zřejmé, že kolaborovat je strašný hřích a nemá se to,“ řekl historik.

‚Báječné výšiny‘

Kniha by měla podle něj dávat příklad i povzbuzení k tomu, že tvůrci v těžké době musejí vytrvat ve své touze, „napájet se ze zdrojů, jako je poezie nebo divadlo, aby pak film byl o to barvitější, plnější“.

„Je třeba věřit v lepší příští, a ono to lepší přišlo. Symbolicky to naznačil i Max Urban, když na Barrandově postavil budovu studií ve tvaru vzlétajícího ptáka Fénixe. Věřilo se, že film bude vzlétat k báječným výšinám,“ připomněl meziválečnou dobu.

Restaurace, bistro, apartmány. Rekonstrukce Barrandovských teras skončí za dva tři roky

Číst článek

První díl barrandovské publikace vyšel v roce 2003. Pod názvem Barrandov - Vzestup k výšinám se zabýval proměnou místa na nejluxusnější periferii metropole. Shrnul nejdůležitější události i osobnosti, které rozhodly o vzniku společnosti A-B a jejím významu pro vybudování filmových ateliérů.

Druhý díl měl podtitul Zlatý věk. I v něm byly stovky fotografií z Jirasova archivu, fondů akciové společnosti Barrandov Studio, Národního filmového archivu a soukromých zdrojů, včetně sbírek bývalých zaměstnanců.

Třetí kniha s názvem Oáza uprostřed běsů - Barrandov III se zaměřila na léta 1938 až 1945, kdy za německé okupace paradoxně vznikly mnohé klenoty české filmové tvorby, které dodnes lákají k televizním obrazovkám.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme