Cvičení z hebrejštiny i skicář. Národní knihovna v Izraeli digitalizuje znovuobjevené Kafkovy rukopisy

Izraelská národní knihovna začíná digitalizovat znovuobjevené archiválie Franze Kafky. Po pražském spisovateli se v nich zachoval třeba sešit se cvičením z hebrejštiny nebo soukromý skicář. V srpnu se Izraeli po dlouholetých sporech podařilo získat chybějící písemnosti zpět. Byly součástí archivu Kafkova přítele Maxe Broda, který vše odkázal izraelským veřejným institucím. K veřejnosti se ale zatím nedostaly.

Jeruzalém/Tel Aviv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spisovatel Franz Kafka | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain

 „Naším cílem je archiv Maxe Broda digitalizovat a konečně ho poskytnout v jeho původní podobě široké veřejnosti. Aby lidé viděli, co obsahuje a jak například vypadala poslední pohlednice poslaná Franzem Kafkou Maxi Brodovi.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o digitalizaci Kafkových zápisků v Izraeli

Stefan Litt je archivářem Izraelské národní knihovny a už delší dobu má na starosti právě Kafkovy a Brodovy písemnosti. Na nějaké nevydané a neznámé rukopisy románů se prý ale lidé těšit nemají.

„Pěkným překvapením byl sešit s Kafkovými kresbami a črtami, který byl ve švýcarském sejfu. Ovšem soukromý archiv Maxe Broda, to je zlatý důl. Od jeho smrti neměl k archivu půl století nikdo přístup. Brod je přitom klíčovou postavou kulturního života ve střední Evropě první poloviny 20. století. Neprávem je trochu opomíjený a doufáme, že zpřístupnění jeho archivu veřejnosti a odborníkům se jeho obraz velmi brzy změní."

Max Brod sice odkázal svůj archiv izraelské veřejnosti, jeho tajemnice a poté i správkyně závěti Esther Hoffeová ho ale rozprodala. Léta úsilí Izraelské národní knihovny získat co největší část archivu se nakonec zúročila. A část se našla přímo v Tel Avivu v domě Hoffeové dcery Evy.

Zápisník v hebrejštině, dopisy a skici. V Jeruzalémě představili dosud nezveřejněné Kafkovy rukopisy

Číst článek

‚Špinavá díra‘

„Absolutně odmítala spolupracovat a znemožňovala komukoliv do svého bytu vejít. Až když Eva Hoffeová loni zemřela, umožnil nám vykonavatel její závěti zjistit, jestli v bytě ještě nějaké dokumenty jsou. A pak jsme to pochopili. Byla to noční můra. To nebylo lidské obydlí, byla to smrdutá špinavá díra plná koček a jiných zvířat,“ vzpomíná Stefan Litt na dobrodružnější část své archivářské práce.

V archivu se našel také sešit se zápisky hebrejštiny. „Byl rozhodně pokročilým studentem a je zajímavé, že do studia tohoto jazyka investoval tolik času. To je samozřejmě pro izraelské občany velmi vzrušující.“

Podle Stefana Litta chtěl Kafka tehdejší Palestinu navštívit, a radu hledal u svého spolužáka, dalšího pražského žida Huga Bergmana, který do Palestiny emigroval a založil právě židovskou národní knihovnu. „Kafka už byl ale v té době příliš nemocný na to, aby prostě přesídlil z Evropy do Palestiny, takže Hugo Bergmann ho trochu zchladil a řekl mu, že se nejdřív musí uzdravit, aby mohl do Palestiny odjet.“

Tisíce zmizelých dokumentů a dopis od ženy. Německo předá Izraeli část pozůstalosti Kafkova přítele Maxe Broda

Číst článek

Digitalizace dokumentů

Teď tedy čeká čerstvě navrácené dokumenty zvěčnění v podobě digitalizace, přestože si Kafka přál, aby Max Brod všechny písemnosti po jeho smrti zničil. „Kdykoliv dostaneme starý materiál, musíme si být jistí, že je čistý a v dobrém stavu, prochází fumigací, tedy dezinfekcí kouřem, aby se mohl archivovat mezi ostatními materiály. Pak se zařadí do katalogu a online katalogu a k tomu pak bude směřovat odkaz digitalizované verze.“

Dokumenty se dostanou do ruky i paní Karen Janivové, která v digitalizační laboratoři knihovny pracuje: „Když jsou některé listy ve špatném stavu, předáme je nejdřív do oddělení ochrany, a tam je zesílí. Je to tu trošku jako taková továrna, tahle digitalizace dokumentů, novin nebo knížek.“

A co vlastně pro Izraelce Kafka znamená? Zašel jsem do jednoho z nejvyhlášenějších telavivských antikvariátů, Malého prince. „My sice Kafku bereme jako velký přínos židovského národa, ale ne jako izraelského národního spisovatele. Podívejte, tady mám první hebrejské vydání jeho románu Amerika, to je myslím z padesátých let. Izraelci Kafku milují, když tu něco mám, během chvilky je to pryč,“ říká spolumajitel antikvariátu Iran Avi Ad.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme