SOUTĚŽ: Zápisky z uzavřeného města. Vyhrajte Deník z Wu-chanu, knihu čínské novinářky Fang Fang

O Wu-chanu ve střední Číně slyšel do začátku letošního roku asi jen málokdo. Dnes ho jako ohnisko světové pandemie nového koronaviru zná snad úplně každý. Co se v jedenáctimilionovém městě dělo po prvních dnech jeho uzavření a jak lidé a státní aparát na tuto situaci reagovali, ukazuje deník čínské spisovatelky a novinářky Fang Fang. O knihu si můžete tento týden zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.

Knižní soutěž Wu-chan (Čína) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena a muž sledují své mobilní telefony zatímco kvůli šíření nového koronaviru tráví uzavírku města Wu-chan ve svém domově (foto z března 2020)

Žena a muž sledují své mobilní telefony zatímco kvůli šíření nového koronaviru tráví uzavírku města Wu-chan ve svém domově (foto z března 2020) | Zdroj: Reuters

„Když se 20. ledna dostalo na veřejnost zjištění čínského odborníka na respirační onemocnění dr. Čung Nan-šana, že se nemoc způsobená novým koronavirem přenáší také z člověka na člověka a že se už nakazilo čtrnáct lékařů a sester, byl to pro mě šok. Pak jsem dostala zlost. Ta zpráva byla pravý opak toho, co nám do té doby tvrdili,“ píše Fang Fang.

„Oficiální média do té doby všem opakovala, že virus se mezi lidmi nepřenáší a že vše je pod kontrolou. Naopak neoficiálně už nějakou dobu kolovaly zvěsti o tom, že tu máme další SARS.“

Obálka knihy Deník z Wu-chanu | Zdroj: Universum

Pravidelné zápisky ze svého domu psala 60 dní. Zveřejňovala je na čínských sociálních sítích denně od 25. ledna (dva dny po uzavření města) až do 24. března, kdy bylo úřady oficiálně oznámeno ukončení izolace Wu-chanu k 8. dubnu.

Den po dni podrobnou reportáží zachytila život běžného obyvatele města, strach, zmatek, ale i naději, že vše brzy skončí.

„Dvaadvacátého, v předvečer vyhlášení karantény, se vrátila dcera z Japonska. V deset večer jsem pro ni jela na letiště. Ulice byly téměř vylidněné, aut výrazně ubylo. Většina cestujících v letištní hale měla na obličeji roušky. Vzduch byl těžký, že by se dal krájet. Lidé vypadali zaraženě, nikde se neozýval obvyklý halas a smích,“ popisuje Fang Fang atmosféru z konce ledna 2020. Tehdy byl covid-19 ještě ve velkém záležitostí pouze Wu-chanu a Číny.

Pravidla soutěže

Přečtěte si Obecná pravidla soutěže o knihy se zpravodajským serverem iROZHLAS.cz

„Své záznamy o dění ve Wu-chanu jsem začala psát proto, že se mé město, můj domov, se kterým jsem bytostně spjata, ocitlo ve zcela výjimečné situaci. Uzavřít deset milionů lidí do karantény bylo bezprecedentní rozhodnutí. Jako spisovatelka jsem se cítila povinována zapsat, co se ve Wu-chanu v době karantény děje,“ popsala spisovatelka pro server iDNES.cz.

„Moje přirozenost mi velela zaznamenat události jednak pro nás pro všechny, kteří jsme uvízli ve městě, a jednak dát vědět světu tam venku, co se děje uvnitř, když je mezi námi neproniknutelná zeď. Později jsme zase chtěli vědět, jak k tomu vlastně došlo, že se nebezpečný virus takto rozšířil, čí chyba to byla, kdo za to může, že musíme trpět. Na některé otázky nemáme odpověď dodnes.“

Fang Fang se narodila ve městě Nanking do intelektuální rodiny. Většinu svého dětství ale prožila ve Wu-chanu, na místní univerzitě také vystudovala čínskou literaturu. Je autorkou řady románů, novel, povídek i esejí. Za svá díla obdržela i množství literárních ocenění. Bestseller Deník z Wu-chanu vydalo v překladu Zuzany Li nakladatelství Universum.

UKÁZKA Z KNIHY

8.února

… Venku v ulicích je stále klid. Občas projede auto nebo projde chodec. Vypozorovala jsem, že člověk potká v podstatě jen tři druhy lidí. Jedni jsou mladíci s roznáškami na svých mopedech. Pak to jsou policisté, hlídkují na křižovatkách a u vchodů do nemocnic. V takové zimě to není nic příjemného stát celé dny venku. Práce řadových policistů není žádný med, musí se vypořádat s různými typy lidí a vykonávat svou povinnost.

Slyšela jsem, že někteří nemocní jsou tak zesláblí, že nemůžou sami sejít ze schodů, a jsou to hlídkující policisté, kdo přijdou a snesou je dolů. A kdosi prý zemřel ve chvíli, kdy jej policista donesl dolů, i onen příslušník se na místě rozplakal. Třetí skupinou v ulicích jsou zaměstnanci technických služeb. Obdivuhodné, jak udržují město čisté. I když lidí a smetí není moc, pečlivě zametají tu trochu listí, co spadne na zem. Jejich klidná práce je nám od počátku epidemie do dnešního dne stále na očích. Jsou našimi nejmlčenlivějšími spoluobčany vytrvale uklidňujícími celé město.

Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 knih Deník z Wu-chanu, napište nám až do tohoto pátku 13. listopadu do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:

Wu-chan je také dějištěm jednoho profesionálního ženského turnaje. O kterém sportu je řeč?

Do odpovědi uveďte:

  • Jméno a příjmení
  • Adresu pro případ výhry
  • Telefon, případně e-mail

Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.

red Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme