SOUTĚŽ: Z přirozenosti komoditou. Psychoanalytik v knize odpovídá, proč nemůžeme spát
Spánek se stal zbožím a mnohé ze současných požadavků na „zdravý spánek“ jsou civilizační mýty. Ve své knize Proč nemůžeme spát? to tvrdí psychoanalytik Darian Leader. Nepromlouvá přitom pouze ke čtvrtině populace, která trpí insomnií, ale svým výkladem plným odkazů na pop kulturu, technologie i média oslovuje čtenáře se zájmem o to, jak společnost mění naše mysli a těla. O knihu si můžete tento týden zahrát v soutěži serveru iROZHLAS.cz.
„Základní průvodní jevy lidského bytí, jako jsou nervozita, smutek nebo selhání, se dnes vydávají za následek nedostatku výživného spánku. Místo toho, abychom nespavost považovali za důsledek kupříkladu depresí, se příčinná souvislost obrací: máme deprese, protože jsme se pořádně nevyspali,“ píše Darian Leader.
V knize nastiňuje, jak moderní městská společnost uměle mění nároky na spánek, aby jednak odpovídaly nárokům na práci, jednak aby problémy se spánkem generovaly čím dál větší tržby z prodeje matrací nebo prášků.
Pravidla soutěže
Přečtěte si Obecná pravidla soutěže o knihy se zpravodajským serverem iROZHLAS.cz
„Téměř denně se objeví nějaká zmínka o spánku: o tom, kolik ho potřebujeme, co se stane, pokud nám chybí, kolik ekonomika prodělává kvůli lidem, kteří do práce přicházejí nevyspalí,“ vysvětluje s tím, že si dnes každý třetí dospělý stěžuje na nedostatek spánku. Užívání prášků na spaní přitom v průběhu posledních několika desetiletí dramaticky stouplo.
„Lidé berou prášky nejen proto, aby v noci usnuli, ale také proto, aby následující den vydrželi vzhůru, a mnozí z nás bojují proti ospalosti v denních hodinách konzumací kávy a energetických nápojů, jimiž uměle prodlužujeme stav bdělosti. Spánek, kdysi považovaný za životní přirozenost, se dnes stal zbožím, čímsi, co musíme pracně získávat a o co bychom mohli kdykoli snadno přijít,“ doplňuje psychoanalytik.
‚Škody na fyzickém i duševním zdraví.‘ Britská vláda chce přesvědčit občany, aby spali aspoň sedm hodin
Číst článek
V nemalé míře toho začali využívat obchodníci. V reklamách se tak dnes běžně setkáváme s nabídkami matrací, jejichž propagace byla dříve spíš vzácností. Leader k tomu cituje ze studie vypracované v 50. letech univerzitou v Edinburghu, která uvádí, že mezi spánkem na dřevěné pryčně a spánkem na luxusní odpružené matraci není prakticky žádný rozdíl.
„Dnes se tento fádní obdélník z měkké hmoty prodává jako nezbytný klíč k branám vytouženého odpočinku,“ poznamenává psychoanalytik ironicky. „Za nespavost nemůžou vaše starosti, ale skutečnost, že vaše matrace neodpovídá zlatému standardu. Rozkvět trhu s matracemi přišel zejména díky mocnému tlaku na to, abychom spali ‚správně‘.“
Darian Leader vystudoval filozofii na Univerzitě v Cambridgi a dějiny vědy v Paříži, kde rovněž absolvoval psychoanalytický výcvik. Nyní vede praxi v Londýně a je zakládajícím členem tamního Centra pro freudovskou analýzu a výzkum.
Napsal řadu oceňovaných úvah a knižních esejů, mimo jiné i Proč ženy píší víc dopisů, než posílají, Co je šílenství nebo Striktně bipolární. Kniha Proč nemůžeme spát? vyšla v nakladatelství Paseka v překladu Davida Petrů.
UKÁZKA Z KNIHY
Po mnoha letech, kdy se tvrdilo, že je třeba jíst pět kusů ovoce nebo zeleniny denně, přišel nový výzkum s tím, že bychom jich ve skutečnosti měli jíst deset. Jenže mezi pěti a deseti je dost velký rozdíl. Ani tak zásadní opravy však naši víru v moderní vědu obyčejně nepodryjí, protože dějiny vědy i lékařství jsou koneckonců podobných radikálních posunů ve výpočtech plné – ať už si vezmeme stáří vesmíru, množství temné hmoty nebo poměr neurogliových buněk a neuronů, ve všech těchto případech se obecně uznávaný výsledek více než zdvojnásobil. Zkuste si však představit, kdyby nám vědci řekli, že každou noc potřebujeme spát ne osm, ale šestnáct hodin.
Osm je bezesporu magické číslo. Do čtyřiadvaceti se vejde přesně třikrát a se spánkem je spojováno už řadu století, zmiňuje ho Maimonides i Alfréd Veliký. Slavné svíčkové hodiny druhého zmíněného rozdělovaly den na třetinu pro čtení, psaní a modlení, třetinu pro řešení záležitostí říše a třetinu pro „občerstvení těla“. Přesto jistý lékař v šestnáctém století napsal: „Dávní doktoři medicíny tvrdí, že každému člověku postačí osm hodin spánku v létě a devět v zimě, já se však domnívám, že spánku je každému člověku třeba dle jeho míry.“ Vždy se uznávaly individuální odchylky, teprve v dnešní době v nás číselná norma probouzí a posiluje obavy.
Nejenže se nám říká, abychom spali osm hodin, ale toto magické číslo pomáhá prodávat i samy postele, ve kterých spíme. Jak píše Jon Mooallem, zatímco kdysi byly matrace „prosté bílé obdélníky“, dnes se z nich staly „holistické nástroje pro tělesné i duševní zdraví“. Dřív se nikdo neobtěžoval tyto neskladné spací podložky pravidelně vyměňovat, zatímco dnes se na nás tlačí, abychom to dělali… každých osm let! Použití tohoto čísla v marketingové kampani využívá téhož principu podmiňování, který je nepochybně i součástí našeho usínání. Zprvu se chystáme do postele, protože jsme unavení, a později v nás sama příprava na spaní probouzí pocit únavy – stejně tak se číslo, které symbolizuje kvalitní noční spánek, stává znamením té pravé chvíle, kdy je třeba koupit novou matraci.
Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 knih Proč nemůžeme spát?, napište nám až do tohoto pátku 19. února do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:
Jak se odborně nazývá patologicky zvýšená spavost?
Do odpovědi uveďte:
- Jméno a příjmení
- Adresu pro případ výhry
- Telefon, případně e-mail
Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.
