Přeložil Povídky malostranské. Na jubilejním knižním veletrhu v Káhiře najdete i české knihy

Arabština je oficiálním jazykem v pětadvaceti zemích. Tisíce lidí mluvících tímto jazykem jsou tak zajímavým trhem pro vydavatele arabské literatury. A ti si dali jubilejní padesátý sraz na Káhirském knižním veletrhu. Na pultech vystavovatelů tam přitom nechybí ani poslední tituly od českých a slovenských spisovatelů. Pochopitelně přeložené do arabštiny. Na místě natáčel Radiožurnál.

Káhira Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Tady jsou Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové, to je z češtiny, ze slovenštiny je tu Živý bič od Mila Urbana, Krasojezdkyně od Uršuly Kovalyk ze Slovenska, říká pro Radiožurnál egyptský bohemista Chálid Biltágí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Radiožurnálu z Káhiry:

Biltágí je přitom velkým vyslancem české kultury v arabském světě. Vede katedru bohemistiky na univerzitě Ajn Šams v Káhiře a většinu knížek od českých a slovenských autorů přeložil právě on: „Přeložil jsem celkem 28 titulů, z češtiny 18 a ze slovenštiny 10. Většina těch titulů je beletrie.“

Cenzurou prošly

Chálid Biltágí se svěřuje, že právě dokončil překlad své srdeční záležitosti - Nerudových Malostranských povídek. Znalost českého prostředí je podle něj pro dobrý překlad nezbytná: „Když znám českou mentalitu, znám českou hospodu, co se tam děje, jak se lidi chovají, jak vykřikují, mluví, znám čtvrť Malá strana, a to je podle mě první předpoklad pro překladatele. I pro mě osobně, abych z toho vytvořil takový ten překladatelský ekvivalent pro arabského čtenáře.

V Nilu sice plují splašky, vodní sporty jsou v Káhiře přesto na vzestupu. Egypťané hledají rozptýlení

Číst článek

Chálid Biltágí zatím s žádným českým titulem v Egyptě problém neměl. Homosexuální tématika i lechtivější scény bez povšimnutí cenzury prošly.

Nové technologie

Jak ale říká Salva Saídová, vydavatelka některých překladů z češtiny, egyptští autoři jsou na tom hůř. „Třeba poslední román známého egyptského spisovatele Alá Asuáního  je v Egyptě zakázaný, ten tady na veletrhu nenajdete. Autor ho sice nakonec vydal v Libanonu, ani libanonský nakladatel tady ale knihu nemohl představit.“ Důvody zákazu románu nejsou přitom morální, ale politické. Alá Asuání v něm kriticky popisuje osudy nedávné egyptské revoluce.

Na káhirském veletrhu se představují i nové čtenářské technologie. „V arabském světě jsou teď čtyři konkurenční firmy, které vydávají audioknihy, vysvětluje vydavatelka Salva Sídová. Obliba arabských audioknih roste i díky notoricky známým dopravním zácpám ve dvacetimiliónové egyptské metropoli.

„Tenhle náš produkt je aplikace do mobilního telefonu. Uhradíte předplatné a můžete pak vybírat audioknihy z dlouhého seznamu. Během hodin prostátých v zácpě si poslechnete docela velkou část knížky, usmívá se hořce Muhammad Disúkí, který tu u stánku aplikaci nabízí.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme