Přeložil Povídky malostranské. Na jubilejním knižním veletrhu v Káhiře najdete i české knihy
Arabština je oficiálním jazykem v pětadvaceti zemích. Tisíce lidí mluvících tímto jazykem jsou tak zajímavým trhem pro vydavatele arabské literatury. A ti si dali jubilejní padesátý sraz na Káhirském knižním veletrhu. Na pultech vystavovatelů tam přitom nechybí ani poslední tituly od českých a slovenských spisovatelů. Pochopitelně přeložené do arabštiny. Na místě natáčel Radiožurnál.
„Tady jsou Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové, to je z češtiny, ze slovenštiny je tu Živý bič od Mila Urbana, Krasojezdkyně od Uršuly Kovalyk ze Slovenska,“ říká pro Radiožurnál egyptský bohemista Chálid Biltágí.
Biltágí je přitom velkým vyslancem české kultury v arabském světě. Vede katedru bohemistiky na univerzitě Ajn Šams v Káhiře a většinu knížek od českých a slovenských autorů přeložil právě on: „Přeložil jsem celkem 28 titulů, z češtiny 18 a ze slovenštiny 10. Většina těch titulů je beletrie.“
Cenzurou prošly
Chálid Biltágí se svěřuje, že právě dokončil překlad své srdeční záležitosti - Nerudových Malostranských povídek. Znalost českého prostředí je podle něj pro dobrý překlad nezbytná: „Když znám českou mentalitu, znám českou hospodu, co se tam děje, jak se lidi chovají, jak vykřikují, mluví, znám čtvrť Malá strana, a to je podle mě první předpoklad pro překladatele. I pro mě osobně, abych z toho vytvořil takový ten překladatelský ekvivalent pro arabského čtenáře.“
V Nilu sice plují splašky, vodní sporty jsou v Káhiře přesto na vzestupu. Egypťané hledají rozptýlení
Číst článek
Chálid Biltágí zatím s žádným českým titulem v Egyptě problém neměl. Homosexuální tématika i lechtivější scény bez povšimnutí cenzury prošly.
Nové technologie
Jak ale říká Salva Saídová, vydavatelka některých překladů z češtiny, egyptští autoři jsou na tom hůř. „Třeba poslední román známého egyptského spisovatele Alá Asuáního je v Egyptě zakázaný, ten tady na veletrhu nenajdete. Autor ho sice nakonec vydal v Libanonu, ani libanonský nakladatel tady ale knihu nemohl představit.“ Důvody zákazu románu nejsou přitom morální, ale politické. Alá Asuání v něm kriticky popisuje osudy nedávné egyptské revoluce.
Na káhirském veletrhu se představují i nové čtenářské technologie. „V arabském světě jsou teď čtyři konkurenční firmy, které vydávají audioknihy,“ vysvětluje vydavatelka Salva Sídová. Obliba arabských audioknih roste i díky notoricky známým dopravním zácpám ve dvacetimiliónové egyptské metropoli.
„Tenhle náš produkt je aplikace do mobilního telefonu. Uhradíte předplatné a můžete pak vybírat audioknihy z dlouhého seznamu. Během hodin prostátých v zácpě si poslechnete docela velkou část knížky,“ usmívá se hořce Muhammad Disúkí, který tu u stánku aplikaci nabízí.
