Autor Žertu se narodil na apríla. Milan Kundera slaví 90 let, Český rozhlas připomíná i jeho další díla

Když se cizince zeptáte, jestli něco ví o české literatuře, většinou padnou dvě jména: Franz Kafka a Milan Kundera. Ten první nepsal česky, druhý zase žije desítky let ve Francii. A přesto Milan Kundera celý svůj život čerpal z toho, co ho ovlivnilo během mládí v Československu. Světoznámý spisovatel slaví 90. narozeniny.

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milan Kundera, spisovatel | Foto: Jan Šmíd

Trochu román, trochu esejistické dílo, odraz československé historie i příběh nenapravitelného sukničkáře. Jako audioknihu připravil Nesnesitelnou lehkost bytí režisér Aleš Vrzák. Hlasem dnes už klasického díla světové literatury se stal Jiří Bartoška.

Vrzák zpracoval ke spisovatelovu jubileu ještě jednu knihu. Nesmrtelnost se bude vysílat denně v 18.30 od 1. dubna do 7. května na Českém rozhlasu Vltava.

Přehrát

00:00 / 00:00

Život a tvorbu spisovatele Milana Kundery připomíná redaktorka Kateřina Svátková

„Proměnlivost jeho stylu jazyka je velice obtížná. Jsou tam esejistické části, které rozvolňují a rozpracovávají celé věty, ty jsou pro každého herce úskalím. Je těžké tu větu udržet formálně a zároveň ji co nejlépe naplnit obsahově,“ vysvětluje režisér, proč nejsou Kunderovy texty vůbec jednoduché na rozhlasové zpracování.

Milan Kundera se narodil v roce 1929 v Brně. Studoval pražskou filozofickou fakultu a pak FAMU. Jako básník se nejdřív zařadil mezi nadějné komunistické autory, v 60. letech už ale patřil k odpůrcům režimu.

V roce 1968 podle románu Žert natočil Jaromil Jireš stejnojmenný film – a jako provokace proti režimu šel ihned do trezoru.

O sedm let později Kundera emigroval do Francie. V Paříži učil a psal – nejprve česky, pak už jen francouzsky. Knížky, které vyjdou v češtině, ať už v reedici nebo jako překlad, Kundera vždy s úzkostnou pečlivostí a slovo od slova kontroloval.

To potvrdil i Českému rozhlasu v roce 2008, když svolil k inscenování hry s názvem Ptákovina v pražském Činoherním klubu: „Hlavně jsem se musel ujistit, že ten, kdo ji bude inscenovat, na ní nebude nic měnit. A tak zůstávala Ptákovina nadále jen vzpomínkou – až do chvíle, kdy mi vzkázal režisér Ladislav Smoček, že by mu udělalo radost ji zinscenovat.“

Vzpomínky z Paříže

Na Milana Kunderu mají vzpomínky přátelé z emigrace, kteří ho vídali na trhu nebo v jeho oblíbené kavárně v pařížské čtvrti Saint-Germain-des-Prés. Dlouholeté přátelství i literatura ho spojuje třeba se spisovatelkou a literární vědkyní Sylvií Richterovou. O generaci mladší autorka působila v podobné roli jako Kundera: vysokoškoláky učila v emigraci, na římské univerzitě La Sapienza.

„Zrovna si tady taky čtu o nezkušenosti. Milan Kundera říká, že je to základní vlastnost lidského bytí. Víte, to je sice pravda, ale na druhou stranu si myslím, že každý si nějakou zkušenost do života přináší. Milan Kundera je velký duch, který si ze své vlasti přinesl nejen literární umění, ale i vztah k výtvarnu a hudbě. Světu Kundera dal mnoho románů a přesně v tom podle mě spočívá i jeho poslání,“ říká pro Radiožurnál Richterová.

Romány Milana Kundery inspirovaly i filmaře. Nejznámějším zpracováním se do filmové historie zapsal americký režisér Philip Kaufman, který v roce 1988 zadaptoval Nesnesitelnou lehkost bytí. Natáčení v Praze tehdy nebylo možné, Prahu tak ve filmových záběrech zastoupil francouzský Lyon.

K autorově významnému jubileu připravil Český rozhlas Vltava četbu na pokračování románu Nesmrtelnost. Letos také vyšla audiokniha Nesnesitelná lehkost bytí.

Program stanice Vltava

1. dubna
18:30
Milan Kundera: Nesmrtelnost
Četba na pokračování

3. dubna
9:10
Alena Wagnerová: Bohumil Hrabal, Milan Kundera a smetiště epochy 
Esej české spisovatelky, žijící v Německu. Účinkuje Jana Stryková.

4.dubna
13:00
Žert, lehkost a Nesmrtelnost
O díle Milana Kundery hovoří Milena M. Marešová s literárním historikem a teoretikem Jiřím Brabcem, s Petrem A. Bílkem z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a s Jakubem Češkou z Katedry elektronické kultury a sémiotiky FHS UK.

6. dubna
14:00 
Milan Kundera: Jakub a jeho pán

25. dubna
13:00 
Rozhovor s Kryštofem Ederem, studentem Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, který psal bakalářskou práci, v níž porovnává Žert a Nesmrtelnost, první a poslední česky psaný román Milana Kundery.

Kateřina Svátková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme