Před 90 lety se v Michli narodil Miloslav Švandrlík. ,Táta nechtěl riskovat, že mě v porodnici vymění‘

Major Terazky, poručík Troník, vojín Kefalín, Ciml nebo Voňavka. To všechno jsou postavy románu Černí baroni, který napsal Miloslav Švandrlík. Díky satirickému románu o Pomocných technických praporech, zvláštních jednotkách takzvaně politicky nespolehlivých lidí, se po roce 1989 stal jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů. Kromě Černých baronů ho ale proslavily i knížky pro děti nebo horory. Narodil se přesně před devadesáti lety.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloslav Švandrlík, český spisovatel a humorista

Miloslav Švandrlík, český spisovatel a humorista | Foto: Václav Jirsa/Právo | Zdroj: Profimedia

Titul Černí baroni, aneb Válčili jsme za Čepičky vyšel poprvé v roce 1969 a znovu oficiálně až po sametové revoluci. Švandrlík v něm humorně vypráví o době, která vůbec humorná nebyla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Miloslav Švandrlík se narodil přesně před devadesáti lety. Připomeňte si ho v reportáží Daniely Tollingerové

Vycházel z vlastních zkušeností z vojny z první poloviny 50. let minulého století. „To už nebyli ti stoprocentní Ptpáci jako z v letech 1949 a 1950. Prostě kulaků, diverzantů a jiných už bylo málo, takže tam přicházeli i lidé zdravotně postižení a kriminální živly,“ vyprávěl Švandrlík před lety pro Český rozhlas.

V Černých baronech vystupuje jako vojín Roman Kefalín. „S tím Kefalínem, byl problém, jak pojmenovat toho hrdinu. V té době jsem chodil k Hlínkům pro kofoly. Tam jsem si koupil deset nebo dvacet kofol. Teď jsem tam přišel a slyším, jak jedna prodavačka druhé ,Hele, ten Kofolín už je tu zase‘.“

Miloslav Švandrlík se narodil v Praze-Michli 10. srpna 1932. Vzpomínal, že jako dítě byl pěkný rošťák. „Narodil jsem se v činžovním domě, protože tatínek odmítal maminku pustit do porodnice, z obavy, že by mě tam mohli zaměnit za jiné dítě. Později strašně litoval, že to nevyšlo.“

Psal aby pobavil okolí, i sebe

V mládí vystřídal několik zaměstnání. Pak se dostal na DAMU, kde studoval herectví a později divadelní režii. Mezitím mu ale přišel povolávací rozkaz. Po vydání Černých baronů nesměl z politických důvodů nějakou dobu publikovat, připomíná literární historik Eduard Burget.

Pomocné technické prapory vznikly před 70 lety. Mezi ‚Černými barony‘ byli kněží i velkostatkáři

Číst článek

„Ale v průběhu 70. let se zase postupně vrací, začínají mu vycházet nové knížky a zároveň mohl pracovat jako redaktor v humoristickém časopisu Dikobraz. Přispíval svými vtipy a tam je ta známá spolupráce s Jiřím Winterem Nepraktou, která se táhla celá 70., 80. a vlastně i 90. léta.“

Podle Burgeta Švandrlík psal tak, aby pobavil nejen své okolí, ale i sebe. „Příběhy s prvky science fiction, vstoupil i na půdu hororu, takovými příběhy jako Drákulův švagr. Nebo i dětská próza, nejznámější jsou ty podivuhodné příběhy žáků Kopyta a Mňouka. Jsou to dva studenti, kteří vždy chtějí vykonat něco dobrého, a to se jim samozřejmě nepovede.“

Příběhy žáků Kopyta a Mňouka vyšly i jako audiokniha. Kromě knížek psal Švandrlík taky scénáře pro divadlo, televizi a rozhlas. Zemřel 26. října roku 2009.

Daniela Tollingerová, mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme