Karel Čapek vnímal obyčejný život v jeho velikosti, říká autor rozhlasového seriálu Ondřej Kepka

Nikdo mu neodpáře Honzíka z Arabely. Ondřej Kepka je v současnosti prezidentem Herecké asociace, ale také dokumentaristou a režisérem, který má blízko k rozhlasu. Nedávno pro něj připravil velký seriál o Karlu Čapkovi natáčený přímo ve vinohradské dvojvile, kde bratři Čapkové žili od poloviny dvacátých let. Co se při tom povedlo objevit?

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Herec Ondřej Kepka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Hned ve znělce rozhlasového seriálu Na návštěvě u Karla Čapka cinkají očíslované skleničky, u kterých není známo, komu ve skutečnosti patřily. „Mohl to být Čapek, Masaryk nebo Vančura, či někdo z tehdejších velikánů, kteří tam chodili,“ uvažuje autor desetihodinového cyklu Ondřej Kepka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Čapek vnímal obyčejný život v jeho velikosti. Každý z nás je originál, říká autor rozhlasového seriálu Ondřej Kepka

Jeho nápad na realizaci takového projektu přišel s rekonstrukcí vily bratří Čapků. „Bylo mi doporučeno, že by bylo dobré to točit tam. Začala vznikat rozhlasová reportáž, kde jsem přidal ukázky z díla Karla Čapka, citace ze starých pramenů i archivních dokumentů.“

V rámci natáčení došlo i k objevení některých záhad – třeba desítky let ukrývaného trezoru. Po jeho odemčení objevili kromě stříbrných příborů také skicáky Karla Čapka – dva sešity, kam si mistr zaznamenával obrázky ze svých cest.

„Bylo to nesmírně poutavé a zajímavé. Vypouštěly se dokonce i některé fámy, například že tam byl medailon Marilyn Monroe, který měl Čapek dostat,“ usmívá se autor unikátního seriálu.

Seriál doprovází mnoho spontánních situací. Patří mezi ně i moment, kdy herečka Hana Maciuchová otevřela dopis, na který si do té doby Kepka neodvážil sáhnout. „Vzniklo to jenom díky tomu, že jsme byli přímo ve vile. Všechno, co je ve filmu zakázané, je v rozhlase povolené,“ říká režisér.

Po boku hvězd

Svou kariéru začínal jako Honzík v pohádkovém seriálu Arabela. Natáčení probíhalo dva roky a za tu dobu se po boku největších televizních špiček naučil leccos. „Pan Vorlíček mě naučil, že i ty největší osobnosti se chovají úplně normálně. Při natáčení byl tichý, nenápadný – až jsem se divil, jestli tam vůbec nějaký režisér je,“ vzpomíná Ondřej Kepka.

Pohádkový žánr podle něj není přežitý, naopak prý patří k našemu životu. „Dobrá pohádka přidá kromě dobra a zla vždycky i něco navíc,“ myslí si. Po této roli pracoval i jako dabér.

Ve věku 88 let zemřel režisér Václav Vorlíček. Natočil Tři oříšky pro Popelku nebo Arabelu

Číst článek

„Jako malý kluk jsem zažil éru špičkového dabingu. Měl jsem možnost stát a dabovat vedle pana Preisse a především pana Hrušínského nejstaršího, Miroslava Moravce a dalších úžasných velikánů.“ Dabing vnímal jako uměleckou hereckou disciplínu, kterou člověk nemůže dělat, pokud není zároveň také dobrým hercem. 

Jakožto příležitostný fotograf nasával atmosféru Čapkových fotografií. Byly to jednoduché snímky mající v sobě sílu obyčejna.

„Čapek vnímal obyčejný život právě v té velikosti – tím, že ho člověk nemusí naplnit vždycky nějakou mimořádností. Dnes žijeme v době, kdy sledujeme nějaké rekordy. Lidi, když to vidí, tak si říkají, čím by mohli také přispět, když nejsou ani nejrychlejší, ani nejštíhlejší, ani nejpomalejší – nejsou nic, mohli by si říct. Čapek říká, že to není pravda, že každý je originál a velikost každého jedince tkví právě v tom originále,“ vysvětluje host Radiožurnálu Ondřej Kepka.

Patricie Strouhalová, anh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme