Ondřej Sekora. Příběh českého Walta Disneyho ve složitých dobách

„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na Čecha, vězně, kterého mu poslali z nedalekého lágru. Mužem, kterému práce v kamenolomu nešla od ruky, byl kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora, který se narodil 25. září před 120 lety.

portrét Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondřej Sekora se vypracoval díky talentu a neskutečné pracovitosti. | Zdroj: Fotobanka ČTK

Do nacistického vězení se dostal proto, že se odmítl rozvést s manželkou židovského původu. Řada na rodinu Sekorových došla až v posledním válečném roce. V říjnu 1944 byl Sekora transportován do pracovního tábora nedaleko dnešní polské obce Kamionek, tehdejšího Kleinsteinu.

Manželka byla odeslána do Terezína, a přestože se nakazila tyfem, válku přežila; po jejím konci se shledali i se synem, který byl u příbuzných v Jevíčku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Portréty o Ondřeji Sekorovi

Pro Sekoru byl zážitek pobytu v pracovních táborech (z Kleinsteinu byl transportován do Osterode v pohoří Harz) klíčový pro jeho poválečnou orientaci: vstoupil do komunistické strany a socialismus budoval nejen on, ale i jeho kreslené postavičky.

Ondřej Sekora (1899-1967) se vypracoval díky talentu a neskutečné pracovitosti. Coby nedostudovaný právník nastoupil v roce 1921 do redakce Lidových novin jako sportovní redaktor a kreslíř.

Nakonec psal i fejetony a soudničky, byl reportérem na Tour de France, kromě ilustrací byl také autorem mnoha karikatur (proti jeho karikaturám Adolfa Hitlera protestovalo v roce 1934 dokonce německé velvyslanectví).

Ferda budovatel

Především je však Sekora autorem legendárního Ferdy Mravence, pilného a nápaditého chlapíka, který si ví rady v každé situaci a nepokazí žádnou legraci. Narodil se v lednu 1933, prvního komiksového mravence nakreslil Sekora ale už v roce 1927, tehdy ještě jako postavičku pro dospělé (neposedný mravenec se tehdy opíjel ovocnou šťávou a obtěžoval berušky).

Ferda Mravenec slaví 90 let. Fanoušci ho uvidí v Praze na Můstku

Číst článek

Ferda přežil válku a po roce 1948 byl zapojen i do aktuálního politického dění. V Mateřídoušce vycházel v roce 1950 na pokračování seriál Kousky mládence Ferdy Mravence („Vstávat, kluci, pětiletka, proženem vám trochu lejtka…“); sám Sekora šel ještě dál a je podepsán například pod knížkami O zlém brouku bramborouku (1950) nebo O traktoru, který se splašil (1951).

V roce 1958 potom upravil všechny své knížky o Ferdovi. Z obrázků třeba zmizely skautské uniformy a místo slova „nebe“ se všude objevilo „obloha“. V této podobě knížky vycházejí dodnes, v oblibě Ferda Mravenec překonává Robinsona Crusoe, Fimfárum, Lovce mamutů i Medvídka Pú.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme