Všude samá krása a Samet blues. Vycházejí povídky romských autorů o sametové revoluci

K letošnímu výročí přelomových událostí 17. listopadu 1989 vycházejí dvě na sebe navazující knihy povídek romských autorů nazvané Všude samá krása a Samet blues. Jak do života Romů zasáhla změna režimu a jak hodnotí před i polistopadovou éru? Publikace vycházející u nakladatelství Kher nabízejí poutavé odpovědi, v nichž se mísí pocity zatrpklosti i vděku za nové příležitosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Knihy povídek Všude samá krása a Samet blues vycházejí v nakladatelství KHER. | Zdroj: Nakladatelství Kher

Romští autoři prostřednictvím osobních a rodinných příběhů s humorem i nostalgickým smutkem líčí v povídkách sametovou euforii z možnosti podnikat, zakládat politická hnutí a etnoemancipační sdružení.

Záhy však tyto radostné okamžiky v jejich vzpomínkách vystřídají obrazy tvrdé porevoluční reality, zejména existenční nejistoty, která nebyla ani tak důsledkem transformace, jako spíše výsledkem čtyřiceti let komunistické politiky uplatňované vůči Romům.

‚Následky trpíme dodnes.‘ Češky sterilizované ve slovenských nemocnicích odškodnění nedostanou

Číst článek

„Myslím si, že lidé z majority netuší, s čím se v devadesátých letech Romové potýkali. A je to pochopitelné, každý měl tehdy co dělat sám se sebou, aby uživil rodinu. Nicméně tahle neznalost má bohužel za následek, že většina lidí smýšlí o Romech předsudečně. Naše knihy snad otevřou veřejnosti oči,“ doufá jedna z autorek Rena Horvátová.

Zavírání socialistických podniků postihlo v devadesátých letech mezi prvními právě Romy. Potýkali se ale i s obchodem s chudobou a s ním spojeným vznikem vyloučených lokalit. V tehdejších zanedbaných domech v historických centrech totiž tehdejší podnikavci rozpoznali potenciál a od Romů, kteří se ocitli bez práce a prostředků, výhodně odkupovali nájemní smlouvy.

Devadesátá léta pro Romy znamenala i těžké zkušenosti kvůli rasovým útokům. „Moje vzpomínky jsou zkrátka jiné. Čeští vrstevníci se nejspíš budou divit, co jsme jako děti zakoušeli. Všichni si pamatujeme kupónovku, šušťákovky z tržnice, videoklipy Michaela Jacksona, my bohužel i strach ze skinů, kteří nám házeli kameny do oken,“ konstatuje jedna z autorek, Stanislava Ondová.

Je skandální, když ombudsman odmítá bránit práva Romů, míní ředitelka Amnesty International Sokačová

Číst článek

Na třiceti pěti povídkách se podílelo celkem šestadvacet autorů. Prostřednictvím osobních a rodinných povídek popisují nejen 20. století, ale i současnost. Autentická svědectví do určité míry potvrzují, že Romové stojí stranou přelomových událostí a mají trochu jiné historické milníky. Od vzpomínek majoritní společnosti se občas liší natolik, jako kdybychom ani neměli společnou, ale každý svou minulost.

Navzdory všem prožitým příkořím a těžkostem však v knihách nepřevládá pocit rezignace a zklamání, ale spíše opatrného optimismu a vděku za příležitosti, kterých se ve svobodných podmínkách Romové dokázali chopit. Jak konstatuje v závěru svého autobiografického příběhu Věra Horváthová Duždová: „Přese vše to byla velmi krásná doba.“ 

ern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme