Kde píší známí spisovatelé?
V kuchyni, na záchodě
i na balkoně

V šestém pokračování seriálu serveru iROZHLAS.cz nenavštívíme jednu spisovatelskou pracovnu, ale rovnou několik. Zavítáme totiž do míst, kam se 360stupňová kamera nedostala a kam nám vstup zprostředkovali sami autoři, a to prostřednictvím zaslaných fotografií. Můžeme tak nahlédnout třeba do domu na exotickém ostrově, k jídelnímu stolu v kuchyni i na toaletu. Tam všude se totiž známí literáti psaní knih věnují.

V minulých dílech našeho seriálu jsme s 360stupňovou navštívili pracovny Jáchyma Topola a Jiřího Hájíčka, zavítali do sázavského domu Michala Viewegha, prohlédli si přestavěnou spižírnu básníka Petra Hrušky a obhlédli ateliér ilustrátora Pavla Čecha.

Tentokrát sérii pohledů do tvůrčích dílen začínáme u básníka a překladatele Jiřího Žáčka. „(Můj stůl) není moc fotogenický, ale důležitější než efekt jsou nápady, které u něj člověka napadají. Hlavně aby vůbec nějaké přicházely,“ popsal pro iROZHLAS.cz.

Oblíbený básník a překladatel má při psaní vždy po ruce slovník cizích slov nebo třeba skleničku bylinného likéru. Na parapetu má vystaveny dvě ceny Český bestseller, které každoročně uděluje síť knihkupectví Knihcentrum.cz.

Čeští literáti často mívají v oblibě psaní u stolů s výhledem do krajiny a do přírody. Stejně tomu je také u Sylvy Lauerové. Její pracovní prostředí je ale přece jen poněkud exotičtější - spisovatelka a básnířka se může těšit výhledem na tropickou faunu a floru. Žije a pracuje totiž na Seychelských ostrovech.

Jedna z nejprodávanějších českých autorek přitom pochází z Brna, kde vystudovala práva. Její díla často kombinují mystičnost, napětí a intimní lidské příběhy. K těm nejznámějším patří třeba Otrok, Tichošlap nebo Jumaroro. Sylva Lauerová také pravidelně publikuje v periodikách a věnuje se podpoře uměleckých projektů.

„Právě se připravuji na besedy, takže na mém stole nemůže chybět diář a mapa České republiky. Když mám rozepsanou knihu, leží mi často vedle klávesnice tabulka čokolády,“ popsala svůj stůl autorka knih pro děti a mládež Ivona Březinová.

Píše u stolního počítače, vedle kterého má například sbírku modrých tužek, skříňku, která připomíná stará vydání knih Charlese Dickense, keramickou sošku žáby nebo hrneček s podobenkou Williama Shakespeara. Je držitelkou řady cen a dva její romány byly nominovány na cenu Magnesia Litera.

Mladý spisovatel Vratislav Maňák píše pod mapou československých hradů a zámků. Na stole má kromě notebooku otevřený notes s poznámkami, diáře, náhradní propisky, elektronickou cigaretu nebo také z knihovny vypůjčené vydání básně Kvílení od Allena Ginsberga. Jak je očividné z fotografie, kterou zaslal redakci iROZHLAS.cz, nedokáže pracovat bez poslechu hudby.

Maňák je absolventem pražské žurnalistiky. Jeho povídky se objevily například v časopisech Host, Plž nebo Tvar. Jeho román Rubikova kostka byl v loňském roce nominován na Cenu Evropské unie za literaturu. Secesní pohádkou Muž z hodin se zase dostal do nominací na Magnesii literu.

Téměř holý stůl s několika komínky knih a lampičkou. Tak vypadá pracovní zázemí jedné z nejúspěšnějších českých spisovatelek současnosti. Petra Soukupová dosud napsala pět knih pro dospělé a dvě pro děti. Je držitelkou různých ocenění a její romány vycházejí v překladu i v zahraničí.

Na pultech knihkupectví je teď její nový román Nejlepší pro všechny. Spolu s ním vyšla i dětská kniha Kdo zabil Snížka?, která jeho příběh doplňuje. Soukupová je ale také scenáristkou, podílela se například na seriálech Comeback, Kosmo nebo Kafe a cigárko pro internetovou televizi Stream. Na jaře 2018 bude mít premiéru film Na krátko, který vznikl podle její předlohy a scénáře.

Spisovatel a bloger Dominik Landsman, kterého proslavila jeho otcovská dovolená, má pracovní stoly dva – jeden konvenční a jeden o trochu méně. Oba dva nejsou podle jeho slov alespoň z fotogenického hlediska „nic moc“.

Landsman publikuje své zážitky z výchovy syna na blogu Deníček moderního fotra. Nejúspěšnější příspěvky postupně vyšly ve dvou dílech také knižně.

„Pokaždé, když tvořím, musím mít na stole plyšového medvěda jménem Balú, který je rodinným talismanem,“ říká spisovatelka a ilustrátorka Jitka Švandrlíková, která na fotografii zaslané redakci zrovna píše v kuchyni.

Protože je tvorba u Švandrlíkových spíše rodinnou záležitostí, připojila do e-mailu i pracovní místo 13letého syna Přemysla, který se na psaní knih podílí. „Při psaní se neobejdu bez hudby. Musím mít zapnuté rádio a poslouchat písničky, jinak by bylo po nápadu,“ vysvětluje mladý spisovatel.

Díla básníka, překladatele a vysokoškolského učitele Radka Malého vznikají pod plakátem knihy Důvěrný prostor/nová dálka, která se zabývá uměním pražské secese. Na stole má pak kromě druhé obrazovky mimo jiné fidget spinner, skořicové žvýkačky nebo pár kaštanů.

Olomoucký autor překládá z němčiny a píše hlavně básně pro dětské čtenáře. Na knize Listonoš vítr, která vyšla v roce 2011, spolupracoval také ilustrátor a autor komiksů Pavlem Čechem. Za svou sbírku Větrní získal Magnesii Literu.

Fotografii svého pracoviště serveru iROZHLAS.cz zaslal i známý britský spisovatel Stephen Clarke, autor populární humoristické série Merde. „Nevypadá to moc spisovatelsky, ale vše, co potřebuji, je můj počítač. Někdy je mým stolem můj klín nebo sklápěcí stůl ve vlaku,“ popsal serveru.

Když se ale zrovna nachází ve svém pařížském domově, vznikají jeho populární britsko-francouzská hašteření u dlouhého jídelního stolu, kde se kromě notebooku nachází jen hrneček s logem kapely Sex Pistols a notes s poznámkami. „Mimochodem: rozostřil jsem, co bylo na obrazovce. Je to totiž má nová kniha, takže je to ‚top secret‘. Můj vydavatel by nebyl příliš nadšený, kdyby se cokoli zveřejnilo dopředu,“ dodal Brit.