Kniha, na kterou se čekalo 34 let. Margaret Atwoodová vydává pokračování románu Příběh služebnice
„Která si počká, ta se dočká.“ S touto slovní hříčkou vstupuje v úterý na pulty knihkupectví dlouho očekávané pokračování dystopického románu Příběh služebnice. Dostalo název The Testaments, neboli Závěti. Jeho autorka, kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová, si s jeho napsáním dala skutečně načas. Temné vyprávění o teokratickém státě Gileád, které se později stalo předlohou pro celovečerní film a televizní seriál, totiž vydala v roce 1985.
9. září 2019, osm hodin večer místního času. Knihkupectví Waterstones poblíž londýnské stanice metra Piccadilly Circus se zavírá. Jen o 15 minut později se ale slavnostně otevírá pro držitele vstupenek na speciální večerní akci. Fronta na ni se táhne podél ulice Piccadilly a pak dvakrát zahne kolem bloku budov.
O půlnoci toho dne vstoupí do prodeje nový román z pera Margaret Atwoodové. Říct, že jde o jednu z literárních událostí roku, nebo možná dokonce tu největší z nich, nebylo by to přehánění. Webová stránka britského knihkupectví do začátku prodeje odpočítává. Výlohy prodejem se zbarvují do zelené v odstínu Pantone 802, která dominuje přebalu knihy.
Mnohé obchody lákají na půlnoční prodej, další na cedulích a sociálních sítích sdělují, že otvírají v sedm či osm hodin ráno a svým prvním zájemcům o The Testaments (Závěti) dají zdarma plátěnou tašku s motivem románu či alespoň šálek kávy. Lístky na speciální debatu s kanadskou autorkou v Národním divadle, která proběhne následující večer, jsou vyprodané už od března. Událost ale bude živě přenášena do kin v anglicky mluvících zemích.
Očekávání jsou obrovská. Nejen proto, že se Příběh služebnice během 30 let od své publikace stal fenoménem, který v posledních letech přiživila popularita seriálové adaptace. Jeho pokračování se teď ještě před svým vydáním dostalo do užší nominace na prestižní literární Bookerovu cenu.
V centru Londýna čeká zástup lidí, kteří chtějí být po novinářích a několika stovkách šťastlivců, jimž kvůli údajné technické chybě společnosti Amazon přišla Testaments o týden dříve, mezi prvními majiteli nové knihy. Společnost jim dělá i několik žen v bílých čapkách a výrazných červených hábitech – kostýmu, který pro televizní zpracování navrhla před pár lety Natalie Bronfman a který se velmi brzy ujal třeba i jako výraz politického protestu.
Tady jsou nicméně součástí programu, jenž nabídne besedu se spisovateli či předčítání z knih. Před půlnocí se na improvizované pódium postaví i sama Margaret Atwoodová. Přečte úryvek z Testaments a pak s příchodem úterý zazvoní zvonečkem, aby svůj nový román uvedla oficiálně do prodeje.
„Testaments je pokračování Příběhu služebnice. Je to svým způsobem odpověď na všechny otázky, které jsem během let dostávala od čtenářů,“ vysvětluje kanadská spisovatelka v rozhovoru pro časopis Time. „Ale také se mi to zdálo příhodné v tomto okamžiku naší historie, kdy se situace v řadě zemí přibližuje Gileádu, než aby se mu naopak vzdalovala.“
Příběh služebnice vypráví o hrůzovládě teokratické republiky Gileád, která po občanské válce vznikla na území Spojených států amerických. V novém společenském uspořádání, kde se status jednotlivce vyjadřuje třeba i vyhrazenou barvou oblečení, jsou ženy podřízené mužům. Ze zákona přitom mají zakázáno pracovat, číst či vlastnit majetek.
Soudobý svět trápí zdecimované životní prostředí či neplodnost. Několik zbylých plodných žen proto bylo režimem zatčeno a označeno podle extremistického výkladu Starého zákona za takzvané služebnice. Ty jsou přidělené do domácnosti vládnoucí elity, kde jsou nuceny plodit děti pro velitele a jejich ženy.
Román zachycuje krutý život jedné ze služebnic, která podle svého velitele nosí jméno Offred. Nový příběh se odehrává zhruba 16 let poté, co v závěru první knihy nastoupila do dodávky a vydala se vstříc své nejasné budoucnosti.
V Testaments ale přebírá role vypravěček trojice žen. Jedna v Gileádu dospívá, druhá se v něm narodila, ale nyní žije v Kanadě, a třetí ve fanatizovaném režimu zastává jednu z nejvýznamnějších pozic.
Atwoodová slibuje, že se čtenáři z knihy dozvědí například to, jaký byl její další osud Offred i co vlastně přivedlo Gileád ke svému pádu, jak naznačil epilog Příběhu služebnice.
Román z roku 1985, který sama autorka řadí do takzvané spekulativní fikce, se dočkal filmové a také cenami ověnčené seriálové adaptace. Časopis Time přinesl minulý týden zprávu o tom, že se zpracování pro televizní obrazovky dočká i novinka Testaments. Zatím ale není jisté, jestli se její děj využijí tvůrci seriálu Příběh služebnice, nebo na její motivy vznikne zcela nová série.
