Kundera je ve Francii dodnes čtený a obdivovaný, popisuje bývalý ministr kultury Jack Lang

Knihovna známého exilového spisovatele českého původu Milana Kundery se stěhuje do Česka. Jak tohoto romanopisce a dramatika vnímají francouzští čtenáři? „Jako významného spisovatele, který symbolizuje svobodu bytí, psaní a myšlení. Je oblíbený, čtený a obdivovaný i přes to, že se drží mimo společenské dění. Jeho jméno a dílo je stále tady,“ říká v Interview Plus bývalý francouzský ministr kultury Jack Lang.

Tento článek je více než rok starý.

INTERVIEW PLUS Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milan Kundera na fotografii z roku 1979

Milan Kundera na fotografii z roku 1979 | Zdroj: Profimedia

„Milanovy knihy byly přeložené do více než padesáti jazyků, včetně třeba čínštiny. To jenom dokazuje, že Milan Kundera je nejen Francouzem, mužem z Československa, ale taky světovým občanem,“ podotýká Lang.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus. Hostem je Jack Lang, bývalý francouzský ministr kultury

S Kunderovými se prý naposledy viděl před pár týdny. „Bylo to pro mě velmi dojemné a laskavé setkání i přes to, že Milan byl velmi unavený. Stále je velmi milý a pokud to tak mohu říct, tak i vznešený. Byl jsem s nimi asi hodinu a povídali jsme si,“ popisuje.

Řeč byla o prvních společných setkáních v roce 1981 a schůzkách s bývalým prezidentem Françoisem Mitterandem. On i jeho ministr kultury se vyslovovali pro to, aby Kunderovi bylo uděleno francouzské občanství poté, co byl v roce 1979 zbaven toho československého.

„Každý spisovatel a umělec by měl mít občanství země, kterou si zvolí. Milan si tehdy vybral Francii a Francie měla povinnost mu občanství poskytnout. Byla to moje iniciativa. Jsem internacionalista a nesnáším šovinismus. Francie je otevřenou zemí a všichni umělci a tvůrci by se tady měli cítit jako doma,“ zdůrazňuje Lang.

Mitterrand byl přitom zvolen i díky podpoře francouzských komunistů, jejichž ministři nedlouho poté vstoupili i do vlády.

„Vnitrostátní politika v tom skutečně nehrála žádnou roli. Šlo o kulturní vizi, o otevřenost. Byla to samozřejmě zpráva do všech autoritářských zemí, do všech států, které potlačovaly svobodu. Chtěli jsme dát jasně najevo, že hájíme svobodu, kulturu a umění,“ vysvětluje.

Snídaně s Mitterandem

Lang byl ministrem kultury i v době, kdy Mitterand během své návštěvy v Praze v roce 1988 uspořádal snídani na francouzské ambasádě, které se účastnili disidenti včetně Václava Havla.

„François Mitterand si tehdy kladl podmínky a jednou z nich bylo, aby se snídaně mohl zúčastnit i Václav Havel. Ve svém druhém funkčním období navštívil skoro všechny země v sovětské sféře vlivu. Pokaždé přitom chtěl mluvit s disidenty a intelektuály. Nejen v Praze,“ přibližuje.

Vymazal Milan Kundera desetiletí své tvorby i života?

Číst článek

Společně s dlouholetým francouzským prezidentem Lang prosazoval vznik evropské konfederace, která se měla zabývat spoluprací v kultuře, vědě a výzkumu.

„Náš projekt ale tehdy neuspěl. Havel a další nám totiž řekli, že zatím nechtějí velkou Evropu, ale že by rádi vstoupili do NATO a do společného evropského trhu. Dnes mě mrzí, že jsme nedokázali prosadit obě věci najednou,“ přiznává bývalý politik.

Kunderu ve svých projevech cituje i současná francouzská hlava státu Emmanuel Macron. Sám spisovatel ale už v roce 1985 odmítl poskytovat rozhovory a veřejně nevystupuje. „Kunderových hlas dnes chybí. Skutečně má hluboce proevropskou vizi. Mým snem byla velká Evropa. Hodně jsem za ni bojoval,“ uzavírá Lang.

Jakou roli podle něj v životě Milana Kundery hraje jeho manželka Věra? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Martin Balucha, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme