Na Bílou sobotu se z Říma vracejí zvony. Křesťanům končí půst a připravují se na oslavy zmrtvýchvstání
Proč se velikonoční sobotě říká bílá? Přes den se v křesťanské liturgii nic nedělo. Bylo ticho, Ježíš byl mrtvý a ležel v hrobě. Bílá barva je proto podle historičky Valburgy Vavřinové barvou smutku. Křesťanům navečer také končil čtyřicetidenní půst. Všichni se těšili na maso, hospodyně pekly mazance a beránky.
„Je to den, který připomíná čas, kdy Kristus dlel v hrobě. Protože byl pohřben rituálně, tak byl pohřben pouze zavinutý do bílého plátna. Proto ta bílá barva," popisuje Vavřincová. Všechno směřuje k velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých.
V setmělých chrámech se v noci postupně rozsvěcejí svíčky od hlavní svíce, tedy paškálu. „Paškál je svíce, která je posvěcena při této liturgii a připomíná nám světlo světa, kterým je Ježíš Kristus," říká teolog Edward Walczyk.
Noční bohoslužba trvá i několik hodin a znovu se při ní rozezní zvony, varhany a zazní zpěv. „Hodně často se při této mši svaté uděluje svátost křtu pro dospělé. Stává se křesťanem právě v tu velkou noc, při liturgii velké noci, při mši svaté," dodává Walczyk.
