Knihovny se mění a ty moderní nemůžou skončit jen u půjčování knih, říká ředitel Národní knihovny
Životnost ředitele Národní knihovny je za posledních dvanáct let mimořádně nízká. Po Vlastimilu Ježkovi, který knihovnu opustil v roce 2018, se v jejím vedení vystřídalo už šest jmen. Čím to je? „Jsou tam dosazováni manažeři a nikoliv lidé, kteří by uměli dlouhodobě rozvíjet činnost na naše poměry velké a komplikované instituce,“ myslí si dosavadní ředitel Národní knihovny Vít Richter.
On sám byl před rokem odvolán tehdejším ministrem kultury Staňkem (ČSSD) z vedení Ústřední knihovnické rady. Podle svých vlastních slov byl sesazen hlavně kvůli kritice poměrů v Národní knihovně.
Národní knihovna není v krizi. Spíš se v ní zastavil čas, říká její dočasný ředitel Vít Richter
„V současné době má knihovna přibližně jeden milion svazků uložených v bednách, které nejsou přístupné veřejnosti. Jestli investujeme do nákupu knihovních fondů a ty neskončí v knihovně, tak je to naprosto zoufalá situace,“ myslí si Richter.
eKnihovna v problémech
Bývalému řediteli Martinu Kocandovi, kterého nahradil Vít Richter, „zlomil vaz“ projekt eKnihovna. „Problém byl v tom, že projekt byl připraven už začátkem roku 2017 a my jsme se ptali, k čemu vlastně je a co obsahuje. Nikdy jsme ale vysvětlení nedostali,“ popisuje Richter.
Cílem projektu bylo podle něj vytvoření jednotného rozhraní, kam by uživatel zadal dotaz a měl možnost získat informace ze všech elektronických zdrojů, které knihovna má.
„Na první pohled to je bohulibá záležitost, ale některé integrační nástroje už máme a provozujeme je. Navíc o ně moc velký zájem není,“ myslí si dosavadní ředitel Národní knihovny.
Revitalizace Klementina je zbytečná
Národní knihovna má obrovský problém s prostory. V roce 2008 vláda rozhodla, že místo výstavby nové budovy bude revitalizovat Klementinum a stavět nový depozitář v Hostivaři. Podle Víta Richtera to byla obrovská chyba.
Zaorálek odvolal ředitele Národní knihovny. Důvodem jsou nesrovnalosti v projektu e-knihovna
Číst článek
„Experti od samého začátku říkali, že v Klementinu se nedá vybudovat knihovna 21. století. Je to Národní kulturní památka a kvůli tomu je tam problém jen zatlouct hřebík,“ tvrdí ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Opravená budova Klementina by podle ředitele Národní knihovny měla zůstat jako historická památka a jinde by měla vzniknout nová budova odpovídající současným požadavkům. Projekt blobu Jana Kapalického z roku 2007 by se ale oprášit nemohl.
„Dnes se nesmí zadat stavba bez architektonické soutěže, takže ten Kaplického projekt je pouze v ideové poloze. I tehdy byla ta soutěž napadána, protože nebyla realizována podle pravidel zákona o veřejných zakázkách,“ vysvětluje Vít Richter.
