Knihovny se mění a ty moderní nemůžou skončit jen u půjčování knih, říká ředitel Národní knihovny

Životnost ředitele Národní knihovny je za posledních dvanáct let mimořádně nízká. Po Vlastimilu Ježkovi, který knihovnu opustil v roce 2018, se v jejím vedení vystřídalo už šest jmen. Čím to je? „Jsou tam dosazováni manažeři a nikoliv lidé, kteří by uměli dlouhodobě rozvíjet činnost na naše poměry velké a komplikované instituce,“ myslí si dosavadní ředitel Národní knihovny Vít Richter.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Opravená budova Klementina by podle ředitele Národní knihovny měla zůstat jako historická památka a jinde by měla vzniknout nová budova odpovídající současným požadavkům. | Foto: Marián Vojtek

On sám byl před rokem odvolán tehdejším ministrem kultury Staňkem (ČSSD) z vedení Ústřední knihovnické rady. Podle svých vlastních slov byl sesazen hlavně kvůli kritice poměrů v Národní knihovně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Národní knihovna není v krizi. Spíš se v ní zastavil čas, říká její dočasný ředitel Vít Richter

„V současné době má knihovna přibližně jeden milion svazků uložených v bednách, které nejsou přístupné veřejnosti. Jestli investujeme do nákupu knihovních fondů a ty neskončí v knihovně, tak je to naprosto zoufalá situace,“ myslí si Richter.

eKnihovna v problémech

Bývalému řediteli Martinu Kocandovi, kterého nahradil Vít Richter, „zlomil vaz“ projekt eKnihovna. „Problém byl v tom, že projekt byl připraven už začátkem roku 2017 a my jsme se ptali, k čemu vlastně je a co obsahuje. Nikdy jsme ale vysvětlení nedostali,“ popisuje Richter.

Cílem projektu bylo podle něj vytvoření jednotného rozhraní, kam by uživatel zadal dotaz a měl možnost získat informace ze všech elektronických zdrojů, které knihovna má.

„Na první pohled to je bohulibá záležitost, ale některé integrační nástroje už máme a provozujeme je. Navíc o ně moc velký zájem není,“ myslí si dosavadní ředitel Národní knihovny.

Revitalizace Klementina je zbytečná

Národní knihovna má obrovský problém s prostory. V roce 2008 vláda rozhodla, že místo výstavby nové budovy bude revitalizovat Klementinum a stavět nový depozitář v Hostivaři. Podle Víta Richtera to byla obrovská chyba.

Zaorálek odvolal ředitele Národní knihovny. Důvodem jsou nesrovnalosti v projektu e-knihovna

Číst článek

„Experti od samého začátku říkali, že v Klementinu se nedá vybudovat knihovna 21. století. Je to Národní kulturní památka a kvůli tomu je tam problém jen zatlouct hřebík,“ tvrdí ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Opravená budova Klementina by podle ředitele Národní knihovny měla zůstat jako historická památka a jinde by měla vzniknout nová budova odpovídající současným požadavkům. Projekt blobu Jana Kapalického z roku 2007 by se ale oprášit nemohl.

„Dnes se nesmí zadat stavba bez architektonické soutěže, takže ten Kaplického projekt je pouze v ideové poloze. I tehdy byla ta soutěž napadána, protože nebyla realizována podle pravidel zákona o veřejných zakázkách,“ vysvětluje Vít Richter.

Vladimír Kroc, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme