Nobelovu cenu za mír by mohla získat i Thunbergová. Nominovaných je 301 kandidátů
V pondělí 7. října začne ve Stockholmu týden udělování Nobelových cen, během něhož budou postupně vyhlášeni laureáti tohoto ocenění za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii, literaturu, mír a ekonomii. Největší pozornost jako každoročně přitahuje Nobelova cena za mír, u které je letos nejskloňovanější jméno šestnáctileté švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové.
Výjimečné bude tentokrát vyhlašování Nobelovy ceny za literaturu. Vzhledem k tomu, že v minulém roce nebyla tato cena kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii udělena, budou letos vyznamenány literární osobnosti dvě.
‚Je to uznání pro klimatické stávky.‘ Aktivistka Thunbergová dostala alternativní Nobelovou cenu
Číst článek
Podle sázkových kanceláří je jasnou favoritkou na zisk Nobelovy ceny za mír švédská školačka Thunbergová, která začala před rokem každý pátek demonstrovat před švédským parlamentem, aby přiměla politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Inspirovala tím celosvětovou studentskou kampaň, k níž se přidaly miliony mladých po celém světě.
U sázkové kanceláře Ladbrokes figuruje navíc na třetím místě žebříčku favoritů další bojovník za lepší životní prostředí - brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Raoni Metuktire, který je považován za legendu hnutí za ochranu Amazonského pralesa a jeho obyvatel.
Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal uvedl, že v případě ekologických akticistů musí Nobelův výbor zvážit, zda klimatické změny mají přímou souvislost s ozbrojenými konflikty. Podle agentury Reuters proti švédské školačce mluví její mnohdy konfrontační postoj i její mládí a s ním spojené obavy, jak by tíhu Nobelovy ceny unesla.
Organizace prosazující svobodu slova
Národní knihovna otevře své trezory, výstavou připomene 600 let od úmrtí krále Václava IV.
Číst článek
Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Norský expert Urdal se domnívá, že ocenění nakonec mohou získat méně mediálně známé osobnosti, například hongkongský prodemokratický aktivista Nathan Law nebo africké bojovnice za lidská práva a proti násilí Libyjka Hádžar Šarífová a Somálka Ilwad Elmanová.
Mezi dalšími letošními favority norského mírového institutu PRIO je organizace Reportéři bez hranic a Koalice pro kontrolu zbraní (Control Arms Coalition). Loni institut PRIO za favority označoval mimo jiné konžského gynekologa Denise Mukwegeho a aktivistku z irácké komunity jezídů Nadju Muradovou, kteří si nakonec Nobelovu cenu odnesli.
Ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru Dan Smith si myslí, že letos by Nobelova cena za mír mohla putovat k organizacím prosazujícím svobodu slova jako Reportéři bez hranic nebo Výbor na ochranu novinářů. „V době falešných zpráv by pro to byl velmi dobrý důvod,“ uvedl Smith.
Mírová dohoda mezi Etiopií a Eritreou
Za práci pro migranty a propagaci práva na azyl má naději na prestižní ocenění také papež František, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a jeho šéf Filippo Grandi či Mezinárodní záchranný výbor. U sázkové kanceláře Ladbrokes zase figuruje vysoko, na čtvrtém místě, novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která si obdiv světové veřejnosti vysloužila za reakci na březnové teroristické útoky na mešity ve městě Christchurch, jež si vyžádaly 51 obětí.
Vyznamenáni by také mohli být ti, kdo se zasloužili o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou, například etiopský premiér Abiy Ahmed. Během jednoho z nejdelších afrických konfliktů zahynulo na 80 000 lidí. Premiéři Řecka a Severní Makedonie Alexis Tsipras a Zoran Zaev by si podle některých názorů Nobelovu cenu zasloužili za to, že urovnali dlouholetý spor svých zemí o název Makedonie.
Jasno má americký prezident Donald Trump. Podle svého vyjádření na twitteru by Nobelovu cenu měl získat on „za spoustu různých věcí, pokud by byla udělována spravedlivě, což není“.
