Státní operu rozsvítí Plameny. Národní divadlo zrekonstruovalo 90 let staré představení
To jsem dlouhou dobu marně hledal! Prohlásil prý v roce 1923 skladatel Erwin Schulhoff, když si přečetl netradiční donjuanovský příběh libretisty Karla Josefa Beneše. Začala tak oboustranně inspirativní spolupráce českého a německého autora, ze které vzešla opera Plameny. Premiéru měla v roce 1932 v Brně. V neděli se po 90 letech vrací na česká jeviště, večer ji uvede Státní opera.
Téměř před sto lety začal Erwin Schulhoff pracovat na svém jediném operním díle. Tehdy se vrátil z Německa do rodné Prahy a jeho přítel Max Brod mu řekl o poemě Don Juan od Karla Josefa Beneše. Brod skladatele a literáta seznámil. Ti se pak společně pustili do opery, která poprvé zazněla koncem ledna 1932 v Brně.
Mezitím ale Brod přeložil Benešovo libreto do němčiny, jelikož se Schulhoff přímo na český text neodvážil komponovat. Skladatel židovského původu doufal v uvedení opery v Berlíně. Počátkem 30. let minulého století už ale nebyla neněmecká tvorba v Berlíně vítaná.
Džungle, orchestr i filharmonie v cirkusovém šapitó. Forman stojí za novým představením Knihy džunglí
Číst článek
Zájem o Schulhoffovu operní prvotinu projevilo brněnské Zemské divadlo. Podmínka ale zněla jasně: je nutné nahradit Brodův německý překlad původním českým textem K. J. Beneše. Autor proto libreto zpětně přizpůsoboval už hotové zpěvní linii. Nakonec operu v Brně uvedli jen šestkrát a pro divácký nezájem byla začátkem března 1932 stažena z repertoáru.
Nyní se opera po 90 letech na česká jeviště vrací. Ve Státní opeře ji nastudoval tým španělského divadelního režiséra Calixta Bieita. „Pracuji s velmi mladým týmem. Jsou svobodní, mohou improvizovat, dávám jim prostor realizovat vlastní myšlenky,“ říká o opeře, která vypráví o lidské prázdnotě, snech i smrti.
Libreto je donjuanovským příběhem, nicméně zrcadlově obráceným oproti notoricky známému zpracování Mozartova Don Giovanniho. Don Juan v Plamenech je za své hříchy potrestán tím, že nemůže zemřít. Namísto vysvobození smrtí jej čeká věčné utrpení.
Galerie pro letošek chystají retrospektivu Jiřího Sopka, výstavu sester Válových nebo Markéty Othové
Číst článek
V hlavní roli Don Juana debutuje ukrajinský tenorista Denys Pivnickij. „Mozartův Don Giovanni je extrovert. Mnohem bližší je mi právě Don Juan od Schulhoffa – je uzavřenější, vytváří svou vlastní realitu. Myslím si, že každý z nás má v sobě kus Don Juana,“ svěřuje se.
Zachovala se jen torza
Národní divadlo uvádí Plameny s originálním českým Benešovým textem. Libreto se ale dochovalo jen v torzech. Tým Národního divadla proto několik měsíců pracoval na jeho rekonstrukci.
„V Českém muzeu hudby jsme ve Schulhoffově pozůstalosti našli tři klavírní výtahy, autograf a dva opisy. Autograf klavírního výtahu obsahuje německý i český text, ten je ale na mnoha místech jen stěží čitelný,“ objasňuje dramaturgyně Opery Národního divadla Jitka Slavíková.
Cenný měšťanský dům ze 16. století na náměstí v Třeboni se proměnil v kulturní prostor
Číst článek
Všechny tři klavírní výtahy ale poskytly základ pro rekonstrukci českého textu. Další rukopisné a strojopisné prameny týmu Národního divadla poskytl kromě Českého muzea hudby Památník národního písemnictví.
V opeře je cítit autorovo okouzlení jazzem a prvky dada. „Je tam také silný vliv impresionismu, německé hudby – včetně Wagnera –, středověké hudby a především jazzu. Tyto proudy se navzájem prolínají, proto opera tak dobře drží pospolu,“ myslí si dirigent Jiří Rožeň.
Národní divadlo titul uvádí v cyklu Musica non grata. Česko-německý projekt oživuje odkaz pronásledovaných skladatelů a připomíná hudbu meziválečného Československa.
Do konce sezony Státní opera uvede Plameny ještě čtyřikrát. Na program se pak vrátí v listopadu. A na podzim se symbolicky po 90 letech vrátí také do Brna, kde zazní na Mezinárodním operním a hudebním festivalu Janáček Brno.
