Portugalsko 2:1 Česko

Historik architektury: Spojování budov s dobou socialismu je často jen záminkou pro jejich nahrazení

Z veřejného prostoru mizí stále více budov z období socialismu. Právě probíhá demolice Ústředny telekomunikační budovy na Žižkově, v roce 2020 se z Vinohrad vytratil komplex Transgas. Jejich odstraňování ale budí kontroverze. Zaznívají hlasy, které nahrazování staveb považují za nežádoucí a spojování s „nedobrou dobou“ nevnímají jako důvod k demolici. O vztahu české společnosti ke svérázné architektuře mluvil historik architektury Lukáš Beran.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vysílací věž Ústřední telekomunikační budovy

Budova telekomunikační ústředny na Žižkově z konce 70. let, přezdívaná také Mordor nebo Štrougalova věž. Minulý týden začala její demolice (ilustrační foto) | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

V současné době dělníci strhávají Ústřední telekomunikační budovu na Žižkově, která patřila mezi ikonické budovy v Praze. Co na to říkáte?
Já se domnívám, že je to každopádně škoda. Stálo za to učinit pokus, jak budovu konverzovat pro nové využití. Pokud vím, v soutěži se objevil návrh budovu jinak využít, ale nevím, jak to bylo dotažené do konce. Je to obecný trend, který bychom měli sledovat nejen z hlediska kulturních hodnot, ale i z hlediska ekologického.

V minulosti došlo ke stržení budovy Transgas na Vinohradech, což se odůvodňovalo mimo jiné tím, že následný provoz budovy by byl ekonomicky náročný. Co si myslíte o této argumentaci?
Nedokážu spočítat, jak náročný by byl. To je vždycky otázka, co kdo zaplatí. Když to vezmeme globálně, tak odstranění stavby, která už jednou stojí, a její nahrazení novostavbou je z globálního pohledu méně ekologické než její nové využívání. Externality neplatí jen investor, ale ty časem zaplatíme všichni.

Budova Transgas na Vinohradech postavená v 70. letech v brutalistickém stylu. Demolice byla dokončena v roce 2020. | Foto: Klub za starou Prahu

Proč je u nás toto umění vnímáno veřejností tak kontroverzně a negativně?
Hendikepem těch staveb je to, že jsou prostě jednoznačně spojované s tou ne úplně dobrou dobou. Mám na to takovou pracovní teorii, že stavby, které se stihly postavit do roku 1968, tedy do sovětské okupace, veřejnost víceméně přijala. Příkladem je restaurace Expo 58 nebo věže na Ještědu.

Ale samozřejmě ti normalizační vládci, kteří nastoupili s podporou okupantů, tak se velmi vehementně hlásili ke stavbám, které už byly vymyšlené, navržené, často už i rozestavěné, ale dokončily se až v těch 70. letech. Normalizační režim se k nim hlásil jako ke svým úspěchům, což samozřejmě vede k neoblibě těchto staveb.

Myslíte si, že právě v tom tkví důvod, proč přistupujeme k uchovávání socialistické architektury jinak než k stavbám z období jiných uměleckých stylů, jako je třeba renesance, baroko?
Pro vlastníky, kteří sledují výtěžnost parcely a krátkodobé ekonomické cíle, je tato neobliba velmi dobrou záminkou k tomu stavby nahrazovat. Já se domnívám, že bychom si opravdu měli uchovat aspoň ty nejlepší realizace z tohoto období, které se nám ještě zachovaly, a přemýšlet o tom, jak je používat dál. Byť třeba za cenu větších zásahů právě formou konverzí. Což se týká průmyslových a technických budov, jako je třeba žižkovská ústředna.

Díky vysoké míře památkové ochrany se Ještěd, ač také produkt komunistické doby, demolice bát nemusí. | Foto: Fotobanka stock.xchng, Jan Mocňák

Mohl byste uvést příklad nějaké stavby u nás v tomto stylu, kdy podle vás bylo postupováno v souladu s přihlédnutím k historické hodnotě budovy?
Už zmíněná věž na Ještědu je stavba, která jistě dojde nějakých dílčích úprav, ale vzhledem k tomu, že požívá nejvyššího stupně naší památkové ochrany, tak lze předpokládat, že se nám zachová.

Poválečná architektura mizí ve prospěch podnikatelů, říkají vnoučata Machoninových, autorů Kotvy

Číst článek

Dále například budova Makromolekulárního ústavu v Praze na Petřinách. Ta už koncem 90. let dostala repliku závěsových fasád vyrobenou tak, že to laik skoro ani nepozná. To byla technicky velice náročná akce, ale podařilo se tu budovu uchovat v původním výrazu.

Co by se mělo stát v české společnosti, aby se změnilo naladění vůči tomuto stylu architektury? Pomohl by generační odstup?
Myslím, že to už probíhá nebo už to skoro proběhlo. Tato záminka, že to je spjaté s nedobrou dobou, už na mladší lidi nemůže fungovat.

Kristina Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme