Státní cenu za literaturu získal dramatik Karol Sidon. Ministerstvo kultury ocenilo i režiséra Menzela

Státní cenu za literaturu získal dramatik, spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Porota ocenila jeho celoživotní přínos, zazářil podle ní zejména knihami Sen o mém otci a Sen o mně či scenáristickou spoluprací s režisérem Jurajem Jakubiskem. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala romanistka Anna Kareninová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Státní cenu za literaturu získal dramatik, spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. | Foto: Roman Vondrouš | Zdroj: ČTK

Jméno Kareninové je spojeno s překlady francouzských a italských knih i filmů. Do češtiny převedla například tituly Guillauma Apollinaira, Marguerite Durasové nebo Tommasa Landolfiho.

Na Nové scéně Národního divadla v neděli Sidonovi a Kareninové předal Státní ceny ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Kromě nich ocenil dalších šest umělců, z toho jednoho in memoriam, a to za přínos v divadle, hudbě, výtvarném umění, architektuře a kinematografii.

Komplikuje se předání státní ceny za film. Rodina režiséra Schorma ocenění odmítla, ministr ji neudělí

Číst článek

Divadelní režisér Jan Nebeský, který dosud režíroval na 120 inscenací, obdržel cenu za invenční a inspirativní pojetí současné divadelní režie. Za stěžejní označila porota období jeho dřívějšího působení v Divadle Komedie. Sbormistr Kühnova dětského sboru Jiří Chvála získal ocenění za celoživotní sbormistrovskou činnost a dlouholetou úspěšnou práci s hudebním dorostem.

Za celoživotní výtvarné dílo, pedagogickou činnost a nezpochybnitelný přínos pro výtvarné umění se stal laureátem Václav Cigler, který patří k nejvýznamnějším umělcům z generace nastupující na počátku šedesátých let 20. století. Jeho tvorba se zaměřuje na plastické objekty z broušeného skla, svítidla, šperky, kresby a projekty pro architekturu.

Ivan Kroupa, který je mimo jiné autorem Centra současného umění v Praze – DOX nebo Bažantnice Pražského hradu, získal cenu za architekturu. Porota vyzdvihla jeho mimořádný autorský přístup v evropském kontextu a také jeho pedagogickou činnost.

Tradice první republiky

Cena ministerstva kultury za filmy, kterými se nesmazatelně zapsal do dějin české a světové kinematografie, putovala k Jiřímu Menzelovi, jehož první celovečerní film Ostře sledované vlaky (1966) získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Menzel je kromě jiného také autorem snímku Skřivánci na niti (1969), jenž v roce 1990 získal cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, a filmu Vesničko má středisková nominovaného na Oscara v roce 1985.

I dnešní situace v Íránu je součástí proroctví, říká zemský vrchní rabín Karol Sidon

Číst článek

In memoriam byl oceněn kameraman Jaroslav Kučera, a to za celoživotní ochotu experimentovat a osobitý kameramanský rukopis, kterým umocňoval vyznění kinematografických děl. Kučera se podílel například na vzniku filmů Všichni dobří rodáci, Démanty noci, Noc na Karlštejně nebo Adéla ještě nevečeřela. Zemřel v roce 1991 v Praze.

Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na dlouhou tradici založenou už za první republiky v roce 1920 a přerušenou v roce 1948. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury, nebo dosavadní literární tvorby.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme