Pandemie uzavřela většinu světových muzeí: Každé osmé se ze ztrát nevzpamatuje
Až 13 procent světových muzeí se z propadu způsobeného pandemií koronaviru nevzpamatuje. Vyplývá to ze studie provedené organizací UNESCO a Mezinárodní radou muzeí. Drtivá většina muzeí musela na čas zavřít kvůli šíření nákazy, po opětovném zahájení provozu jim ale často budou chybět peníze na zavedení bezpečnostních opatření.
S uvolňováním opatření proti šíření nového typu koronaviru se v jednotlivých zemích znovu začínají otevírat i muzea.
Odborníci ale varují, že jedno z každých osmi světových muzeí kvůli pandemii své expozice už zřejmě neotevře.
Podle studie organizace UNESCO a Mezinárodní rady muzeí (ICOM), o které informovala agentura AP, muselo kvůli šíření koronaviru aspoň načas své brány uzavřít 90 procent muzeí na světě, tedy asi 85 000 institucí.
Pokud chceme nastartovat ekonomiku a život muzeí, musíme mít co nabídnout, říká šéf Národního muzea
Číst článek
„Data, která máme k dispozici, jsou alarmující,“ říká zástupce organizace UNESCO Ernesto Ottone.
Temný obraz
Pandemie postihla podle něj malá i velká muzea, zasáhla instituce, které se věnují umění i vědě. Muzea, která v průzkumu avizovala, že se možná znovu neotevřou, uváděla podle Ottoneho, „že byla zavřená několik měsíců a za tu dobu jim chybí příjmy“.
Kvůli ztrátě příjmů nebude mít podle zástupce organizace UNESCO řada muzeí, až se otevře, finanční prostředky na to, aby zavedla vyžadovaná opatření, která by zajistila dostatečné rozestupy.
Tvrdě dopadla pandemie i na velkolepé podívané. Výstava křehkých děl vlámského mistra Jana van Eycka se v belgickém Gentu sotva otevřela a už musela zase zavřít. Znovu ji návštěvníci už neuvidí, protože řadu děl měli v Gentu jen v zápůjčce a museli je už zase vrátit.
Podobně pompézní výstava renesančního umělce Raffaela Santiho v Římě musela své brány uzavřít jen tři dni poté, co je otevřela. Její kurátoři ale dokázali pohromadě udržet všech 120 děl a výstava tak zájemce opět přivítá 2. června. K vidění bude do 30. srpna.
Celkově je podle agentury AP obraz světa muzeí po pandemii temný. „Téměř 13 procent všech světových muzeí se už možná neotevře,“ tvrdí studie UNESCO a ICOM.
Více jsou přitom ohroženy instituce v chudších zemích. Obzvlášť špatná bude podle Ottoneho situace v Latinské Americe, „kde je právě teď uzavřeno 99,4 procenta muzeí“. I v bohatších státech ale není situace vůbec růžová.
80 procent příjmů
Některá muzea již ohlásila, že se jejich brány již znovu neotevřou. Patří mezi ně například Muzeum de La Rioja a Muzeum Americas ve Španělsku; hrad Kornberg v Rakousku; Centrum současného fotografie Roberta Capy v Maďarsku a Národní historické muzeum v Albánii.
Prvním muzeem, které kvůli finančním problémům způsobených koronavirem zavřelo, bylo Muzeum tašek a kabelek v Amsterodamu. „Dozorčí rada prozkoumala všechny možnosti, jak udržet muzeum otevřené, ale nemáme k dispozici dostatečné množství sponzorských darů a dotací, aby mohlo muzeum do budoucna zůstat dlouhodobě otevřené," uvedlo muzeum na konci dubna na svém webu.
Permanentního uzavření se bojí například i Muzeum Charlese Dickense v Londýně. Výstava v domově autora slavného Olivera Twista byla po 95 let financována prodejem vstupenek a dalšími získanými příjmy. Od března muzeum ale zůstává prázdné, a proto se jeho ředitelka obává, že by se z dočasného uzavření mohlo stát uzavření trvalé.
„Máme rezervní finanční prostředky do konce dubna, a poté ještě další malé úspory,“ řekla vedoucí muzea Cindy Sughrue. Ta si myslí, že se současnými úsporami muzeum udrží v chodu až do září. „Pokud však opatření na sociální distancování přetrvávají i poté, existuje skutečné nebezpečí, že nepřežijeme.“
Síť evropských muzejních organizací (NEMO) uvádí, že velké instituce v turistických centrech, jako jsou Paříž, Amsterodam či Vídeň, přišly až o 80 procent příjmů, často o stovky tisíc eur týdně. V případě Městského a Říšského muzea (Stedelijk Musem a Rijksmuseum) v Amsterodamu či vídeňského Uměleckohistorického muzea (Kusthistorisches Museum) by mohly ztráty dosáhnout až 2,5 milionu eur za měsíc (v přepočtu 68,1 milionu Kč).
Poprvé od války je zavřené i voskových figurín Grévin v Paříži. To bylo do pandemie koronaviru zavřené jen jedinkrát, a to na půl dne během druhé světové války. Voskové figuríny nyní na své obdivovatele marně čekají už od poloviny března. Muzeum tak podle jeho ředitele Yvese Delhommeaua přišlo už o milion eur, škody ale budou ještě vyšší.
Návrat k normálu?
Není divu, že se panovníci a premiéři snaží kulturním institucím pomoci. „Musíme tomuto sektoru ukázat nejvyšší možnou podporu a to tím, že muzea navštívíme, ale také tím, že přijmeme opatření a rozhodnutí na jejich podporu,“ uvedla například belgická premiéra Sophie Wilmèsová při návštěvě znovuotevřeného kulturního centra Bozar v Bruselu.
Mají divadla či galerie nárok na pomoc v nouzovém stavu? Ptali jste se experta z ministerstva kultury
Číst článek
Belgický král Philippe s manželkou Mathildou navštívili - s rouškami na tváři - nedaleké Královské muzeum krásných umění.
Muzea přivítala první návštěvníky od začátku pandemie také v Německu, od poloviny června se otevřou muzea v Řecku. Řada známých kulturních institucí v Itálii či Francii ale na stanovení termínu otevření stále čeká. Celkově situace zůstává napjatá kvůli nejistotě, která ovládá oblast cestovního ruchu.
„Bude to velmi, velmi náročný rok,“ říká Pierre Coulon, zástupce Královského belgického institutu přírodních věd. „Nevíme přesně, jak dlouho to bude trvat a kdy se vrátíme k normálním příjmům,“ dodává.
Podle Alistaira Browna z Britského sdružení muzeí bude právě datum otevření pro přežití muzeí klíčový. „Muzea právě teď přicházejí o vrchol sezóny a často se spoléhají na letní měsíce, aby jim vydělali dostatek na celý rok. Bez letních příjmů by asi 1000 nezávislých muzeí po celé Británii muselo spoléhat na úspory nebo dary,“ vysvětlil.
Uzavření je složitý proces
Navíc zavření muzea nespočívá pouze v zavření dveří a zhasnutí světel, ale je to naopak dlouhý proces. Zavřená muzea musí své exponáty buď dále ošetřovat a uchovávat roky, a tím pádem si i udržovat zaměstnance nebo z etické či zákonné povinnosti zajistit, aby jejich objekty byly převezeny jinam. Podle odborníků je takový proces nákladný i časově náročný.
Tyto procesy se pak liší země od země. „Například ve Francii se národní památky nesmí prodávat bez souhlasu parlamentu, v jiných zemích se ale tyto pravidla liší,“ řekl pro NYT generální ředitel Mezinárodní rady muzeí Peter Keller
