‚Byl jsem na cestě domů, a pak jsem umřel.‘ Navalnyj jde v novém dokumentu po stopách svých ‚vrahů‘
Dokumentární snímek Navalnyj, který je od minulého týdne k vidění na online platformě HBO Max, dává nahlédnout do života lídra ruské opozice Alexeje Navalného, jak se po pokusu o svůj život snaží za pomoci investigativních novinářů ze skupiny Bellingcat odkrýt plány na svou likvidaci.
„Jako byste točil film pro případ mé smrti,“ osočí se Navalnyj na režiséra Daniela Rohera, když mu položí otázku, jaký vzkaz by chtěl zanechat ruskému lidu. Natáčejí spolu v potemnělém berlínském podniku jen několik měsíců poté, co se známý kritik Kremlu zotavil z otravy nervově paralytickou látkou novičok – a pouhé dny předtím, než ho v lednu 2021 po návratu do Moskvy zadrží policie při letištní pasové kontrole.
„Nechme to na jiný film. Film číslo dvě,“ přesvědčuje Navalnyj dokumentaristu. „Udělejme z tohohle thriller a pro případ, že mě zabijí, udělejme nudný, vzpomínkový film.“
Kreml pošle Navalného na dlouho do vězení, aby přestal být lídrem, odhaduje ruský novinář Eggert
Číst článek
Roher ze svého snímku nikdy nechtěl dělat kroniku předpovězené smrti. Moc dobře si ale uvědomoval, jak cenný materiál se mu dostal do rukou. „Tohle měl být na několik let poslední rozhovor, co Alexej dá. Možná navždycky,“ řekl deníku The Guardian. Nikdo totiž netušil, co přesně bude pro Navalného návrat do Ruska znamenat.
„Nevěděli jsme, jestli ho zadrží, nebo jestli ho na letišti zastřelí. Jen jsme věděli, že tohle je muž, který se řídí vlastním přesvědčením. Nedá se odradit. Vrátí se domů, ať to stojí, co to stojí. A já jsem mohl jenom točit,“ popsal filmař.
Novičok ve spodním prádle
Osmadvacetiletý Kanaďan před Navalného otravou, která se dostala do titulků všech zahraničních médií, znal kremelského opozičníka údajně jen jako „docela vtipného chlápka“, co používá internetové memy k boji proti ruské státní korupci.
„Jeho největším politickým umem je nejspíš schopnost práce se sociálními sítěmi. Tvoří na ně obsah, jako sochař tvoří s hlínou – tak snadný je pro něj přechod mezi TikTokem, Instagramem a YouTube,“ tvrdí Roher. Podle svých slov si proto dokola připomínal, že ho tento mistr mediálních strategií využívá k vytváření určitého obrazu o sobě samém. „Chvílemi režíroval on mě,“ přiznal dokumentarista.
Navalnyj se mu ve filmu svěřuje s tím, jak právě díky své internetové popularitě získal falešný pocit bezpečí. Přesvědčil se o tom na vlastní kůži během událostí ze srpna 2020, kdy se mu během letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy udělalo nevolno. V dokumentu je slyšet jeho bolestivé úpění, jak ho zachytili spolucestující z letadla.
Neúspěšný pokus o svou vraždu dnes pětačtyřicetiletý advokát komentuje lakonicky: „Byl jsem na cestě domů, a pak jsem umřel.“
Jak přesně otrava probíhala, se Navalnyj spolu se svými spolupracovníky dozvěděl z bezmála 50minutového telefonátu se členem elitního toxikologického týmu ruské tajné služby FSB Konstantinem Kudrjavcevem. Vydával se při něm za vysokého činitele ruské bezpečnostní rady, jenž vyšetřuje, proč se likvidace opozičníka nezdařila.
Strhující scéna, které nechybí šokující odhalení ani vítězoslavná tichá gesta mezi přítomnými, patří k jednoznačným vrcholům Roherova dokumentu. „Hned jsem pochopil, že se děje něco neskutečného, a začal mnou pulzovat adrenalin,“ popsal režisér v rozhovoru pro The New York Times.
Záznam telefonního hovoru Alexeje Navalného se členem elitního toxikologického týmu ruské tajné služby FSB Konstantinem Kudrjavcevem.
Rohen sice sám rusky nerozumí, ale mnohé si odvodil z reakcí ostatních – konkrétně třeba z výrazu Navalného spolupracovnice a hlavní vyšetřovatelky jeho protikorupční nadace Marie Pevčichové, která podle něj emoce spíše nevyjadřuje. Když se jim ale Kudrjavcev nevědomky doznal k tomu, že novičok spolu s dalšími agenty nastražili do Navalného spodního prádla, doslova jí spadla brada.
Tehdy si prý filmař uvědomil, že natáčí nejdůležitější věc svého života. „Tady šlo o narušení bezpečnosti v nejvyšších úrovních ruské bezpečnostní služby, což je nesmírně trapné. Říkal jsem si, že svět a Rusové musí pochopit, co se stalo,“ vysvětlil.
Odpověď na závěr
Štáb sleduje Navalného až do jeho odletu zpátky do Ruska, kde ještě na dotazy přítomných novinářů žertuje, že jediné, co od návratu do Moskvy očekává, je příjemných minus 23 stupňů.
Tehdy se vrací i otázka Daniela Rohera na to, co by v případě svého zatčení či zabití vzkázal ruskému lidu. Tentokrát už ji ale doprovázejí záběry z Navalného následného zadržení a věznění.
Ruské volby bez překvapení. ‚Trajektorie režimu je stále poměrně pevná, jen tak ji něco nevychýlí.‘
Číst článek
„Můj vzkaz je velmi jednoduchý: Nevzdávejte se,“ odpovídá přímo do kamery opozičník, načež v ruštině dodává: „Jestli se mě rozhodnou zabít, znamená to, že jsme neskutečně silní. Musíme tuto sílu využít a nevzdat se. K tomu, aby zlo vyhrálo, stačí jediné: aby dobří lidé nic nedělali. Tak nebuďte pasivní.“
Ruský opozičník Navalnyj byl loni v únoru odsouzen ke třem a půl letům vězení za údajnou zpronevěru 26 milionů rublů (asi 7,3 milionu korun) z ruské pobočky francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Trest, do kterého se započítává zhruba rok, co strávil v domácím vězení a ve vazbě, vykonává ve vězeňské kolonii ve Vladimirské oblasti východně od Moskvy.
Letos v březnu byl Navalnyj odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem. Stejný měsíc pak vyhlásil hladovku, aby správu věznice přiměl k adekvátní lékařské péči poté, co si stěžoval na zhoršený zdravotní stav, silné bolesti zad a nohy. Po 23 dnech protestní akci na radu lékařů ukončil.
Na konci května napsal na sociálních sítích, že byl obviněn v novém případu ze založení extremistické skupiny. Za to mu hrozí dalších 15 let ve vězení.
Dokumentární film Navalnyj je od 26. května ke zhlédnutí na HBO Max.
