Pomník Boženy Němcové na pražském Slovanském ostrově | Michaela Danelová / iROZHLAS.cz

Po stopách Boženy:
v Praze po ní zbyly pomníky, za lokacemi musíte do Žatce a Josefova

Praha / Žatec | Michaela Danelová a Kristina Roháčková |

Čtěte celý článek

Ze školy ji máme všichni nejspíš spojenou s idylickou krajinou Ratibořic. Autorka Babičky nebo stále oblíbených pohádkových sbírek ale strávila většinu svého života stěhováním. Téměř 20 let z toho strávila v Praze, kde dnes část z jejích vystřídaných domovských adres připomínají bronzové busty a plakety. Server iROZHLAS.cz vás provede některými z míst, kterými se procházela skutečná Božena Němcová a její seriálové alter ego.

Praha / Žatec

V televizní adaptaci osudů Němcové musela Prahu ve velké míře zastoupit jiná města. „Hledali jsme co nejpřesnější dobové lokace, a ty v Praze nejsou,“ vysvětluje filmový architekt Petr Kunc.

Filmaře tak čekal nelehký úkol propojit klidně i měsíce od sebe natáčené scény v ateliéru se záběry z exteriéru.

Pohřeb Karla Havlíčka Borovského se natáčel v Jaroměři | Foto: Česká televize

Jak dobře si vedli, si diváci mohou ověřit třeba sledováním úvodní scény, během níž Němcová utíká oknem před svým mužem. Skáče přitom z kulis na Kavčích horách, ale dopadá už na dlažbu skutečné ulice v Josefově.

Podobně to bylo i s prvním pražským bytem Němcových. Jako dekorace stál v pražském studiu. Pavlač, kterou se do něj vcházelo, se však nachází opět v Josefově.

Pavlač, kterou Němcovi v seriálu procházejí do svého bytu, najdete v Josefově | Foto: Česká televize

V Prahu 19. století se vedle Jaroměře proměnily také historické ulice Žatce, které si Česká televize pro své projekty v posledních letech oblíbila. Točily se tu totiž už třeba seriály Náměstíčko, Nemocnice na kraji města po 30 letech nebo Já, Mattoni.

Hošťálkovo náměstí v Žatci posloužilo třeba jako filmové místo setkání Boženy Němcové (Anna Kameníková) s Václavem Bolemírem Nebeským (Jan Nedbal)
Hošťálkovo náměstí v Žatci posloužilo třeba jako filmové místo setkání Boženy Němcové (Anna Kameníková) s Václavem Bolemírem Nebeským (Jan Nedbal) | Foto: Michaela Danelová

Hošťálkovo náměstí například ve druhé epizodě minisérie Božena posloužilo jako místo opakovaného setkání Němcové (Anna Kameníková) s milencem Václavem Bolemírem Nebeským (Jan Nedbal).

Jedna ze scén seriálu Božena, která se natáčela na Hošťálkově náměstí v Žatci | Foto: Česká televize

Místní Kněžskou bránou zase Němcová projede v kočáru, když se jede namalovat Josefem Vojtěchem Hellichem.

Kněžskou bránou v Žatci v jedné z epizod projede kočár s Boženou Němcovou (Anna Kameníková)
Kněžskou bránou v Žatci v jedné z epizod projede kočár s Boženou Němcovou (Anna Kameníková) | Foto: Michaela Danelová

Přestože štáb vyrazil natáčet i do Ratibořic a České skalice, kde Němcová strávila dětství, lokace, která se v seriálu ukážou, nejsou autentické.

„Co vidíme v Ratibořicích v údolí, to není doopravdy, kde se Božena narodila a kde vyrůstala. Existuje místnost, kde se svými rodiči žila a odkud skutečně odešla se vdát, a ta místnost je dnes v katastrofálním stavu. Je to v podstatě přízemní místnost v hospodářském stavení, nemožná pro jakékoli výtvarné zpracování,“ komentuje natáčení Petr Kunc.

„Je poučné to místo vidět, protože si člověk uvědomí, do jaké míry je ochoten uvěřit legendě nebo pohádce, a jak ta realita skutečně vypadá.“

„Existuje místnost, kde Němcová se svými rodiči žila a odkud skutečně odešla se vdát, a ta místnost je dnes v katastrofálním stavu. Je to v podstatě přízemní místnost v hospodářském stavení, nemožná pro jakékoli výtvarné zpracování,“ říká filmový architekt Petr Kunc.
„Existuje místnost, kde Němcová se svými rodiči žila a odkud skutečně odešla se vdát, a ta místnost je dnes v katastrofálním stavu. Je to v podstatě přízemní místnost v hospodářském stavení, nemožná pro jakékoli výtvarné zpracování,“ říká filmový architekt Petr Kunc. | Foto: Česká televize

Roli filmových Ratibořic tak dostal stejně jako v Moskalykově snímku Babička z roku 1971 nedaleký zámek v Opočně, prostornější než nedaleké autentické Ratibořice.

Český ples, kterého se Němcová zúčastnila, se ve skutečnosti sice konal na Žofíně, ale televizní scény z něj se natáčely v Národním domě na Vinohradech
Český ples, kterého se Němcová zúčastnila, se ve skutečnosti sice konal na Žofíně, ale televizní scény z něj se natáčely v Národním domě na Vinohradech | Foto: Česká televize

Další záběry vznikaly také v Novém městě nad Metují, Rabštejně nad Střelou, na Kladské nebo ve skanzenu Zuberec na Slovensku. Z pražských interiérů byla použita třeba Kavárna Liberál, Clam-Gallasův palác nebo Národní dům na Vinohradech.

Další natáčecí místa minisérie Božena si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Pražská stěhování

Ve skutečnosti spisovatelka vystřídala nejméně dvanáct pražských adres. Přesouvala se přitom hlavně mezi byty přímo na Václavském náměstí nebo v jeho blízkosti. Známé jsou například dvě její adresy v ulici Štěpánská.

Poprvé se Němcovi přistěhovali do Prahy, konkrétně do ulice Na Poříčí do domu U Zeleného stromu, v polovině roku 1842. Krátce nato se jim narodil nejmladší syn Jaroslav. O rok později Božena vstoupila do pražské společnosti během Českého plesu, který se konal na Žofíně. Na Slovanském ostrově naproti paláci tuto událost připomíná socha v nadživotní velikost od Karla Pokorného.

„Je to socha optimistické mladé ženy, která má nakročeno dopředu. Je velmi působivá, zejména tím, že stojí na vysokém soklu architekta Jaroslava Fragnera,“ popsala pomník literární historička Věra Menclová v loňském speciálu Českého rozhlasu Vltava.

Na Žofínský palác vyhlíží z prostředka přilehlého parku pomník Němcové od sochaře Karla Pokorného z roku 1954
Na Žofínský palác vyhlíží z prostředka přilehlého parku pomník Němcové od sochaře Karla Pokorného z roku 1954 | Foto: Michaela Danelová

Podruhé se Němcová dostala do Prahy až roku 1850. Deset let tu strávila sama s dětmi, zatímco manžela Josefa odvolala práce do Uher. Tehdy se živila praním, úklidem a příležitostným psaním. Už v té době často žila na dluh.

Nejprve bydleli ve dvoře U Geitlerů na Václavském náměstí. V Ječné, jak tu dnes hlásá bronzová pamětní deska sochařky Evy Springerové a architekta Jana Zázvorky, pak začala psát svůj asi nejznámější román.

„Babičku napsala ve vysokém stupni zoufalství nad odchodem syna Hynka, který zemřel, když bydlela právě v Ječné ulici. Takže ji tu začala psát, ale pravda není, že by ji tu napsala celou. Babička totiž vycházela na etapy, sešitově, jak to tehdy bývalo zvykem, a dopsala ji až ve Vyšehradské ulici,“ vysvětluje literární historička.

V Ječné ulici připomíná Němcovou bronzová pamětní deska s jejím reliéfním portrétem, kterou v roce 1957 vytvořili Eva Springerová a Jan Zázvorka. Navzdory tomu, co hlásá text ve zlatém písmu, Němcová tu napsala jen část z Babičky | Foto: Michaela Danelová

Příběh Babičky dokončila v přízemním bytě v dnešní Vyšehradské ulici. Na domě najdeme pamětní desku dosti atypického tvaru – jde totiž o otevřenou knihu postavenou na výšku.

„Byt musela dávat dohromady s přáteli, protože tu před ní žila paní, která chovala zvířata a dva roky skoro nevětrala, ale Němcová v něm byla nakonec spokojená. Svému muži v dopise napsala, že ‚je hezký a co nejhlavněji velmi zdravý‘,“ pokračuje Menclová.

 Ve Vyšehradské ulici najdeme další pamětní desku. Abychom pochopili její nezvyklý tvar, je potřeba naklonit hlavu – má totiž zobrazovat otevřenou knihu postavenou na výšku.
Ve Vyšehradské ulici najdeme další pamětní desku. Abychom pochopili její nezvyklý tvar, je potřeba naklonit hlavu – má totiž zobrazovat otevřenou knihu postavenou na výšku. | Foto: Michaela Danelová

Rodina se poté stěhovala zejména mezi ulicemi Ječná, Štěpánská, Řeznická a Vodičkova.

„Tehdy nebylo zvykem najímat si byty na několik let a někteří nájemníci se stěhovali už po čtvrt roce. U Němcové hrály roli finance, stěhovala se do stále levnějších a menších bytů, ale také nemoci jejich dětí, takže hledala byty, kde by pro ně byly lepší podmínky,“ dodává literární historička s tím, že tady všude Němcovou i jejího muže pronásledovala tajná policie.

V dnešní ulici Na Příkopě dříve stával Dům u Tří lip, kde spisovatelka v roce 1862 zemřela. Připomíná ji tu bronzová busta, kterou zřídil Ústřední spolek českých žen. Ten ji také po okupaci, kdy byla poškozena, obnovil.
V dnešní ulici Na Příkopě dříve stával Dům u Tří lip, kde spisovatelka v roce 1862 zemřela. Připomíná ji tu bronzová busta, kterou zřídil Ústřední spolek českých žen. Ten ji také po okupaci, kdy byla poškozena, obnovil. | Foto: Michaela Danelová

Božena Němcová zemřela 21. ledna 1862 v bývalém domě U Tří lip na rohu dnešních ulic Panská a Na Příkopě. Na průčelí budovy je tu bronzová busta od Bedřicha Neužila, pod níž text hlásá: „Zde dokonala svůj život Božena Němcová, tvůrkyně Babičky.“

Detail náhrobku Boženy Němcové. Reliéfní plaketa zobrazuje Babičku, jak ukazuje vnoučatům tolar obdržený od císaře Josefa II. Písmo na pomníku navrhl Josef Mánes.
Detail náhrobku Boženy Němcové. Reliéfní plaketa zobrazuje Babičku, jak ukazuje vnoučatům tolar obdržený od císaře Josefa II. Písmo na pomníku navrhl Josef Mánes | Foto: Michaela Danelová

Pohřbená je spolu se synem Jaroslavem a dcerou Dorou na vyšehradském hřbitově. Pískovcový náhrobek zdobí kromě jejího profilu také reliéfní plaketa, na které knižní babička ukazuje vnoučatům tolar od císaře Josefa II. Písmo na pomníku navrhl Josef Mánes.

Pískovcový náhrobek na vyšehradském hřbitově zdobí profil Boženy Němcové od sochaře Tomáše Seidana
Pískovcový náhrobek na vyšehradském hřbitově zdobí profil Boženy Němcové od sochaře Tomáše Seidana | Foto: Michaela Danelová

Michaela Danelová a Kristina Roháčková

Související témata: Božena Němcová, Božena, televizní seriál, minisérie, Praha, Národní obrození, historie