Lidé jsou stále důvěřiví, šmejdi stále vynalézaví, a hlavně stále více virtuální, tvrdí tvůrci televizního dokumentu Obchod s důvěrou. Snímek prostřednictvím skryté kamery a odborníků ukazuje, jak funguje manipulace novodobých podvodných prodejců a jejich „obchod s emoční bolestí“. Novou epizodu z cyklu Infiltrace odvysílala Česká televize v pondělí 10. června.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 22:06 10. června 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jméno jim dala v roce 2013 dokumentaristka Silvie Dymáková. Na tzv. šmejdy neboli prodejce předraženého a nesmyslného zboží si v následujících letech posvítili novináři a hned po nich zákonodárci. A zdálo se, že jejich podvodným praktikám udělali přítrž.

„Šmejdy jsme považovali za dávno vyřešený problém. Jenže stále víc lidí kolem nás, a vůbec ne důchodců, najednou padá do pasti jejich virtuální podoby, která je skrytá za každým druhým e-mailem a telefonátem,“ popisuje režisérka Šárka Maixnerová.

Tři úřady a nejasná pravidla. Boj s otravnými telefonáty zůstává na uživatelích, pomáhají mobilní aplikace

Číst článek

„Navíc tu zůstaly oběti po jejich původní – takzvané kastrolové – podobě. Nikdy se nedobraly satisfakce. Není totiž jak. A o tom není nikde ani slovo.“

Dokument Obchod s důvěrou shromažďuje nespočet příběhů obětí šmejdů, kteří dodnes čekají na vrácení peněz. Jak se totiž ukázalo, novely zákonů, nařízení a opatření, které vznikly v reakci na snímek Dymákové a jeho následnou medializaci, v praxi nedokáží podvedeným lidem pomoci. Jsou totiž nedotažené, nebo rovnou nefunkční.

Tvůrci pořadu proto situaci nazývají jakýmsi „seniorským MeToo“. Šmejdi své firmy před lety skutečně zavřeli, ale už za tu dobu stihli otevřít nové. Často se přitom inspirovali příběhem Vlka z Wall Street.

Navázání pocitu důvěry

Infiltrátorka a herečka Ivana Lokajová se v rámci natáčení nechá zaměstnat v call centru. Odtud má podle inzerátu nabízet deky, při přijímacím pohovoru ale zjistí, že bude lidem po telefonu prodávat prostřednictvím sesterské firmy doplněk stravy na klouby s názvem Kloubex.

Vždy se přitom musí držet scénáře, který je předepsaný tak, aby volaného dostal přesně tam, kde ho chce prodávající mít – třeba pomocí pečlivě volených slov, které mají v člověku vyvolat pocit důvěry a výjimečnosti. A na závěr připadá rekapitulace objednávky, během které si často volaní ani neuvědomí, že právě s někým uzavírají smlouvu.

„Není to rozhovor dvou lidí, ale byznys, který má jasná pravidla, a je třeba se jim naučit a bezezbytku je dodržovat,“ říká ve filmu Lokajová. Prodáváním přípravku, s nímž lidé dostanou zdarma pobyt v lázních, který ve výsledku vůbec zdarma není, nakonec stráví tři dny.

Po druhém pracovním dni se svěří kameře: „Šest hodin jsem telefonovala, nabízela jsem roční kúru kloubní výživy Kloubex za 2 799 korun plus k tomu týdenní pobyt pro dva v lázních v Piešťanech zdarma. Je mi z toho zle. Jsem z toho unavená, otrávená, nemám ze sebe dobrý pocit. Šlo mi to, byla jsem vyhlášená nejlepší pracovnicí dne. Vydělala jsem víc než 20 tisíc a zjistila jsem, jak je strašně jednoduché lidem něco vnutit. Stačí, když řeknete, že k tomu dostanou něco zadarmo.“

Jak navíc Lokajová zjistí, call centrum, ve kterém se nechá zaměstnat, provádí až druhou vlnu telemarketingu. V té první totiž nejdříve jiná firma obvolá tu samou databázi lidí s průzkumem od neexistujícího Státního zdravotního institutu. Když pak druhá společnost o pár dní později zavolá s výsledky, kontakt s volanými už je navázán, a prodejce tak může směle nabízet předražený doplněk stravy s lákavou přidanou hodnotou léčebného pobytu.

A kde vůbec call centrum přijde k databázi čísel, která jeho zaměstnanci obvolávají? Ta se podle dokumentu normálně prodává mezi společnostmi. Jde o zaškrtnuté políčko se souhlasem k využití informací pro marketingové účely, které se objevuje například v objednávkovém formuláři e-shopů. Call centra si pak všechna data vyfiltrují, aby mohli zacílit na ideální spotřebitele svých produktů.

Pravda je šeredná a naše filmy ji dokumentují, říká autorka dokumentu Infiltrace

Číst článek

Problému s nevyžádanými obchodními nabídkami po telefonu se letos věnovali také datoví novináři Českého rozhlasu. Podle jejich zjištění přijme Úřad pro ochranu osobních údajů každý měsíc v průměru mezi 20 a 30 stížnostmi na telemarketing. Jak se mu mají lidé bránit, proto vysvětluje také v nové příručce.

Dokument Obchod s důvěrou ukazuje i na další formy novodobého „šmejdského“ podnikání, jako je například prodej předražených a nefunkčních vstupenek na kulturní akce nebo návrat předváděcích akcí pro seniory.

Dvě nové epizody dokumentárního pořadu Infiltrace odvysílala Česká televize v pondělí 3. a 10. 6. od 21.20. Dílu s názvem Obchod s důvěrou předcházel Obchod se svědomím, který se věnoval aroganci lékařů. Obě epizody jsou k vidění na iVysílání.

kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít