Místo turistů armáda, místo pomoci od státu improvizace. Dokumenty ČT ukazují, jak škodila pandemie
Druhý program České televize uvede v pondělí večer v premiéře dvojici krátkých dokumentárních snímků, které zachycují rozdílné zkušenosti z období vrcholu koronavirové pandemie. Ekonomickou krizi pohledem českých podnikatelů nastíní Markéta Ekrt Válková ve filmu Živnostníci v karanténě aneb holé zadky? Své osobní svědectví z New Yorku, jednoho ze světových epicenter nákazy, nabídne slovenská režisérka Tereza Nvotová.
„Do New Yorku jsem přijela na začátku března za přítelem. Žijeme takhle na dálku mezi Prahou a New Yorkem už čtyři roky. Původně jsem tu měla být tři týdny. Zrušili mi let a já jsem se tu zasekla na tři měsíce,“ vysvětluje Nvotová v úvodu 26minutového dokumentu New York v čase korony.
„Nejprve jsme skoro nevycházeli z domu, ale když jsem si přečetla to množství českých článků, kde přirovnávali koronu k sezonní chřipce a volali po promoření populace, řekla jsem si, že Česko potřebuje svědectví z města, kde takové promoření stálo tisíce životů.“
Autorka dokumentárního snímku Mečiar nebo dramatu Špína se vydává do ulic New Yorku na motorce. Jedna z jejích prvních zastávek vede na známou křižovatku Times Square, oblíbenou atrakci turistů. Davy ale v době epidemie nahradili rozestoupení vojáci.
‚Jsou to věže smrti.‘ Chudý Bronx se stal newyorským epicentrem koronaviru, zemřelých eviduje na 4500
Číst článek
„Najednou to tu vypadá jako v nějakém apokalyptickém filmu. Reklamy stále frčí, ale lidé zmizeli. Místo turistů je tu armáda, která denně uklízí z bytů přes 200 lidí, co zemřeli na covid-19,“ popisuje režisérka.
V městečku White Plains severně od New Yorku navštíví zdravotní sestru Martinu Němcovou. Právě ve velké místní nemocnici, kde pracuje, byl hospitalizován newyorský „pacient nula“.
„Pamatuju si ten první den, jak jsem sjela výtahem do ambulance. (Nakažení) byli úplně všude. Všude byl někdo, kdo nemohl dýchat. Otevřela jste dveře a nevěděla, kterým směrem jít. Nemohli říct jedinou větu, aby do toho nekašlali. Jenom lapali po dechu,“ vzpomíná Češka v dokumentu.
Svěřuje se i s tím, jak vnímá, že společnost záchranáře nazývá hrdiny a oslavuje jejich práci tleskáním z oken: „Když jsem jela domů, říkala jsem si: ‚Dneska jsem nikoho nezachránila. I když přežili moji směnu, tak zemřou večer nebo zítra.‘ Připadalo mi, že mi jejich život protéká mezi prsty a já nemůžu udělat nic, abych to změnila. Tak strašný pocit bezmoci jsem nikdy předtím nezažila.“
Atmosféru z přelomu dubna a května ve filmu doplňují také rozhovory s místními, například lidmi protestujícími za otevření velkoměsta. „Lidé, kteří měli na tento virus umřít, už umřeli. Lidé, co mají na tento virus umřít, prostě umřou,“ říká jeden z oslovených k tomu, zda se nebojí dalšího šíření koronaviru.
Nvotová do dokumentu přidává ale i osobní hledisko. Ukazuje tak třeba to, jak se musí na dálku za pomoci přátel vystěhovat ze svého pražského pronájmu nebo jak vyřeší situaci, kdy se s přítelem, americkým hercem Jacobem Pittsem, nemohou společně vrátit do Česka, protože nejsou manželé.
Hra na pomoc
Ve druhém, opět půlhodinovém dokumentu se režisérka Markéta Ekrt Válková zaměřila na situaci v Česku. Konkrétně na to, jak se s nouzovým stavem a neustále se měnícími a často nepřehlednými opatřeními vlády poprala čtveřice živnostníků – hostinský, herec, pedikérka a pekař. Klíčovou otázkou bylo, jestli stačí k přežití pomoc od státu, nebo to bez vlastní invence a štěstí nejde.
„Firmu jsem připravil dostatečně silnou na to, aby vydržela všechna možná podnikatelská rizika. Co přišlo, není podnikatelské riziko, ale globální celosvětová akce, která zamezuje našemu fungování,“ komentuje ve snímku Živnostníci v karanténě aneb holé zadky? nastalou skutečnost Richard Kabát, který s bratrem Tomášem řídí rodinnou pekárnu.
Skoro 30 let fungující firma zažila po vyhlášení omezení v souvislosti se šířením koronavirové epidemie 72procentní propad. Prodala proto auta a některé stroje, které „snad už nebude potřebovat“. Kdyby to neudělala, do měsíce by podle jejích vedoucích zkrachovala. K polovině května přitom na žádnou finanční pomoc od státu nedosáhla.
Havlíček: Od státu zatím podnikatelé postižení krizí dostali 30 miliard, pomoc je odpovídající
Číst článek
Bratři Kabátovi, kteří firmu převzali po dnes 74letém otci, na kameru žertují, že nákazy covid-19 nebojí. „Až se otec dozví, že firma skončila, tak ho nebude ohrožovat korona, ale normálně ho klepne pepka,“ prohlašují.
Pomoci od státu se nedočkal ani Pavel Drdel, spolumajitel restaurace Sůl a Řepa ve Strakonicích. „Jsme ‚eseročko‘ a já jsem jednatelem firmy, což má většina podnikatelů. Vyškrtli nás, že je to protiprávní, že sám sebe nemůžu zaměstnávat,“ poznamenává s tím, že určitě bude podávat žalobu na stát.
„Protože všichni dopadli stejně. Když jim to takhle projde, tak proč by to neprošlo podruhé, potřetí, počtvrté. Tomuhle se musí člověk bránit.“
Jeho kritiku podporuje i farmář Karol Lesný, jehož zeleninu v době krize restaurace přeprodávala. „To, co se u nás děje, je jen hra na nějakou pomoc. Můj pocit je dokonce, že je to úmysl, aby ti malincí klekli,“ myslí si Lesný.
Pedikérka Miluše Urmannová musela zavřít svůj salon v Prachaticích, a tak se stálým zákazníkům snaží pomáhat alespoň na dálku. Další hledisko přidává do filmu její manžel, elektrikář Leopold, který za prací dojíždí do Pasova.
Rozhodne se, že dokud budou platit omezení pro pendlery, bude v Německu přespávat v karavanu zaparkovaném před obchodem. „Lidé si musí zvyknout, že stát se o ně nebude starat,“ míní s tím, že stát slibuje sice reformy, ale nakonec se lidé o sebe musí postarat sami.
Krátké dokumentární snímky New York v čase korony a Živnostníci v karanténě aneb holé zadky? uvede ČT2 v pondělí 8. června od 21.00. Poté budou ke zhlédnutí na platformě iVysílání.
