Historička: Minisérie Marie Terezie přesná není, ale nejsem si jistá, nakolik si toho divák všimne
Letos uplyne 240 let od její smrti. I tak ale příběh Marie Terezie stále má své příznivce. Na premiéru třetího dílu minisérie se na Nový rok podle serveru Mediaguru dívalo 1,5 milionu diváků. Podle historičky Marcely Hennlichové z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jde o povedené dílo. Serveru iROZHLAS.cz v rozhovoru ale řekla, že se autoři nevyhnuli celé řadě historických chyb.
Jak moc je podle vás minisérie Marie Terezie historicky přesná?
Tohle je pro historika nepříjemná otázka, protože historicky přesná samozřejmě není, ale nechtěla bych být negativní a chtěla bych velmi ocenit snahu České televize a jejích partnerů (rakouské ORF, slovenské RTVS a maďarské MTVA - pozn. red.) nějakým způsobem upozornit na vládu Marie Terezie a především na pokus vymanit z jejího stínu jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského.
Samozřejmě se v té sérii objevuje celá řada historických chyb, na druhou stranu musím říct, že si nejsem úplně jistá, nakolik si toho divák všimne.
Můžete jmenovat nějakou historickou chybu, která byla opravdu velká, případně vám jen utkvěla v paměti?
Myslím, že to byl hned ten první díl, kde byl pruský ambasador (Bedřich Vilém von) Grumbkow, který v seriálu figuroval i po smrti otce Marie Terezie, což je vyloučené, protože zemřel v Berlíně už v roce 1739. Takže tam si myslím, že došlo k nějaké úpravě postavy pro účely seriálu.
Romantická komedie v historickém kostýmu. Marie Terezie vnáší humor do mocenských machinací
Číst článek
A další věc byla teď v tom posledním (třetím) dílu. Nejsem si jistá, jaký to byl rok, protože ve třetím díle - a předpokládám, že i v tom čtvrtém - se už neobjevují titulky, kde a v kterém roce se ocitáme, ale objevila se tam postava markýzy de Pompadour, která ale byla oficiální milenkou krále Ludvíka XV. až v roce 1745. A to si myslím, že nezapadalo, protože teprve začínají války, což se vracíme do roku 1741 a první války o slezské dědictví. Takže si myslím, že to nebylo historicky v pořádku. Samozřejmě je tam ještě celá řada jiných věcí, ale tyhle mě nyní napadly.
Co říkáte na použité kostýmy nebo interiéry a exteriéry, ve kterých se děj odehrává?
Poměrně mile mě to překvapilo, ač rozhodně nejsem odborník na dějiny odívání téhle doby. Kostýmy mi přijdou pěkné, ale nejsem si úplně jistá, jestli se v té době ve Francii používaly dlouhé alonžové paruky, jak jsme viděli ve třetím dílu. Domnívám se, že už od regentství, to znamená do roku 1723 za Filipa vévody Orleánského, se začal nosit jenom pudrovaný copánek. Takže si myslím, že to úplně nesedí, ale jinak je to velmi povedené.
Přestárlá rada, špatná armáda
Jaké bylo postavení Marie Terezie jako vladařky? V seriálu se mu tvůrci samozřejmě důkladně věnovali. Začíná to tajným učením reálií a politiky, přes složitou situaci mladé panovnice, které zemřel otec a ona usedá na arcivévodský trůn, až po problémy s pragmatickou sankcí (viz box), kterou neuznávali ani Uhrové.
Teď si nevybavím, jestli v seriálu zaznělo, že pragmatickou sankci neuznali Uhrové, ale to není pravda. Pragmatickou sankci ještě za života Karla VI. uznali všichni kromě Bavorska a Karla Alberta. Ale Uhři určitě.
Pragmatická sankce je dokument, který v roce 1713 vydal rakouský arcivévoda a císař Karel VI. Jejím cílem bylo zajistit nástupnictví pro jeho děti a to včetně dcer, kdyby nezanechal mužské potomky. Dokument Karel VI. vydal v době, kdy ještě nevěděl, že nebude mít syny a že zajišťuje nástupnictví pro svou dceru Marii Terezii.
Uhři se tam hádají s Karlem VI., že nástupnictví ženy bylo do pragmatické sankce vpašováno.
Přiznám se, že si to úplně přesně nevybavuji. Jenom bych upozornila obecně: Uhry tu pragmatickou sankci nakonec uznaly, jenom Bavorsko se s tím nespokojilo a nesmířilo, což se hned projevilo ve válkách.
Jinak k postavení Marie Terezie: myslím, že je reflektováno poměrně dobře. Ona skutečně nebyla vzdělávána, nepočítalo se s tím, že by se měla ujmout vladaření, takže to asi odpovídá realitě. Další věc je, že když jí zemřel otec, bylo jí třiadvacet a její postavení skutečně bylo nezáviděníhodné, protože státní rada, kterou měla, byla zestárlá. Myslím, že nejmladšímu členovi bylo kolem šestatřiceti, pak přes padesát a pak už to byli samí pánové ve věku nad 70 let.
Mimochodem i (Bedřichu Augustu) Harrachovi, kterého hraje Jiří Dvořák, bylo v době, kdy se tam objevuje, dávno přes sedmdesát let. Čili musí si vybrat nové členy do svého poradního orgánu. Navíc její armáda není v dobrém stavu. A samozřejmě i její postavení jako mladé ženy od ní vyžaduje značnou dávku cílevědomosti, aby potvrdila, že je hodna toho postavení. Takže to není jednoduché.
Je pravda, že Marie Terezie kvůli těhotenství a porodu nestihla pohřeb svého otce?
V lednu 1740 se jí narodila druhá dcera Marie Karolína, otec jí zemřel 1740, ale až 20. října, takže je hloupost, že by nestihla jeho pohřeb. Další dítě, syn Josef, se potom narodil v březnu 1741, takže jedině že by to bylo kvůli komplikacím v těhotenství, nikoliv ale kvůli porodu. V každém případě není mi taková skutečnost známa.
Je ale pravdou, že byla skutečně permanentně těhotná. Vezměte si, že měla 16 dětí. Dokud to šlo, plnila státnické povinnosti. Když si uvědomíte, že Filip II. Španělský, což jdeme zpátky, pracoval osm, devět hodin denně, Fridrich II. v Prusku - to byla kancelář, tam se neustále pracovalo. Čili když povila dítě a potom byla těhotná, asi úplně nemohla sedět u stolu a permanentně pracovat. Ale je těžké posoudit, do jaké míry ji to omezovalo.
Sňatek z lásky
Jaký byl vztah Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského? Minisérie ho vykresluje jako celkem chladný a velmi problematický, protože ho arcivévodkyně odstavila od vlády.
Od samého počátku do něj byla velmi zamilovaná. Určitě to bylo manželství z lásky. Ale myslím si, že přirozeně museli přijít k nějaké krizi v souvislosti s tím, v jakém byla postavení, čemu musela čelit. Nátlak na ni byl ohromný.
Současně pro Františka Štěpána Lotrinského bylo obtížné vyrovnat se a akceptovat nějakým způsobem roli, kdy nebyl vladařem, nebyl králem a rozhodovala manželka. To určitě pro muže není lehké postavení. Nejsem si jistá, jestli to lze k něčemu přirovnat. Dost možná britská královna Alžběta II. a princ Filip. Viděla jsem nějaký rozhovor, kde se zmiňovalo, že to pro něj také nebylo jednoduché.
Při natáčení Marie Terezie mluvili herci čtyřmi jazyky. 'Byl to Babylón,' směje se Vojta Kotek
Číst článek
To manželství každopádně bylo na tehdejší poměry mimořádně vyrovnané. Rozuměli si, jednal s ní s úctou, i když se pak objevily nějaké krize. Byl velmi proslulý tím, že měl řadu milenek a Marie Terezie, byť to na začátku nechtěla tolerovat, se s tím musela nutně smířit, což se samozřejmě na jejich vztahu nějakým způsobem podepsalo. Ale myslím si, že můžeme říci, že ten vztah byl láskyplný. Když se podíváte na jejich korespondenci, tak on ji oslovuje: „Nejjasnější arcivévodkyně, moje andělská nevěsto.“ Ona mu píše: „Milovanému ženichovi.“ Čili to si myslím, že svědčí o tom, že měli pěkný vztah.
Mluvila jste o tom, že František Štěpán měl řadu milenek. V seriálu tvůrci naznačili, že Marie Terezie měla nějaký vztah s uherským grófem (hrabětem) Mikulášem Esterházym a ve čtvrtém díle má u Prahy také strávit noc s kapitánem Andrejem Hadikem.
Myslím si, že tohle je vyloučené. Není mi známo, že by k něčemu takovému došlo vzhledem k tomu, že byla velmi oddaná katolička. Nevím, o co se ti tvůrci opírají. Neměla jsem v ruce dokument, který by tohle potvrzoval.
Jaké byly mravy na jejím dvoře? I vzhledem ke scéně, kdy František Štěpán kontroluje šlechtičnám spodničky, se zdá, že byly dost volné.
S tím samozřejmě nemůžu souhlasit. Tu scénu si dobře vybavuji a myslím si, že mělo jít o nějakou nadsázku, nějaký vtip. Není pravdou, že by mravy na vídeňském dvoře byly uvolněné, i když je pravda, že ve srovnání s tím, jak to fungovalo ve Vídni do roku 1740, s příchodem Marie Terezie ta tuhá etiketa a tuhý španělský ceremoniál trochu povolily. Ale myslím si, že to, aby František Štěpán Lotrinský kontroloval dámám spodničky, je vyloženě přitažené za vlasy.
Obchodník i sukničkář
Ještě bych se chtěl na chvíli zastavit u Františka Štěpána Lotrinského. Oceňovala jste, že v minisérii opustil stín své ženy. Jaká byla ve skutečnosti jeho role na dvoře? V seriálu je zobrazen jako schopný obchodník, který obchoduje i s nepřátelským Pruskem, ale není připuštěn přímo k vládě.
To je pravda. František Štěpán byl skutečně mimořádně dobrým obchodníkem a díky němu se podařilo financovat války. Je pravda, že skutečně zásoboval pruskou armádu, a to i v době sedmileté války. To všechno odpovídá historické realitě.
Kolik dětí navštěvovalo za Marie Terezie školu? ‚Bylo jich méně, než říkají dobová data,‘ tvrdí historik
Číst článek
A co jeho vztah k hazardu? Skutečně organizoval na vídeňském dvoře hazardní hry a působil také jako věřitel?
To určitě souhlasí. Četla jsem, že velmi rád lovil a holdoval hazardním hrám. A skutečně byl věřitelem. Dokonce půjčoval peníze i své ženě a habsburské monarchii. Od roku 1763 byl pověřen finanční správou soustátí. Takže tohle souhlasí.
V jednom z dílů František Štěpán prohlásil, že nechce být císařem Svaté říše římské, ale ve skutečnosti se jím v roce 1745 stal. Víme něco o tom, že by o císařský trůn skutečně nestál?
Tímhle si vůbec nejsem jistá. Myslím si, že to nedává smysl, protože tím by úplně popřel rodovou politiku. Ona jako žena nemohla být císařem. Nedává smysl, že by se k tomu chtěl postavit tímhle způsobem. Nejsem si jistá, z čeho tvůrci vycházejí, ale není mi známo, že by to takto bylo.
Ve třetím díle došlo k válce mezi Rakouskem a Francií a Bavorskem. Scenáristka minisérie Mirka Zlatníková ale po jeho odvysílání na twitteru napsala, že současní Vídeňané nad třetím dílem kroutili hlavou, protože: „‚Každý‘ přece ze školy ví, že (Marie Terezie) válčila s Pruskem a ne s Francií a Bavorskem.“
To není pravda. V tomhle musím tvůrce podržet, protože ten, kdo ten konflikt zahájil, byl skutečně Fridrich II., ale v momentě, kdy na jaře 1741 po bitvě u Molvic získá Slezsko, tak to vzbudí apetit odpůrců Marie Terezie.
Bavorsko nesouhlasilo s pragmatickou sankcí, a když vidělo, jak snadno uspěl pruský král, tak je to rozhodně povzbudilo v tom, aby se pokusili získat z rakouského dědictví svůj podíl. Takže je pravdou, že zahájili postup do říše, dobyli Linec a postoupili až k Vídni, kde potom ale z nějakého důvodu otočili a začali postupovat na Prahu, kterou v listopadu 1741 dobyli. Došlo k tomu, že čeští šlechtici holdovali Karlu Albertovi, který se nechal prohlásit českým králem. Oni by ho bývali snad i korunovali, ale naštěstí korunovační klenoty se v té době nacházely ve Vídni, takže k tomu nedošlo.
Je pravda, že Francouzi s Bavory se pokusili urvat si ve válkách svůj díl, ale nakonec se jim to nepodařilo, protože víme, že bavorský kurfiřt se potom stává císařem, je korunován ve Frankfurtu nad Mohanem, kam se potom i uchýlí a císařuje až do roku 1745, kdy umírá a na jeho místo je zvolen František Štěpán Lotrinský.
Zajímavou postavou v seriálu byl baron František Trenck. Skutečně ho Marie Terezie nejdřív chtěla uvěznit, pak ho zachránila v době, kdy měl v Uhrách hlavu na špalku, a on pro arcivévodkyni sestavil vojsko, otočil vývoj války, dobyl Norimberk a poslal jí Norimberské vejce?
Je pravdou, že Trenck postavil pro Marii Terezii regiment pandurů, kteří byli schopni zvrátit vývoj konfliktu. Dobyli Mnichov, sídlo bavorského kurfiřta. Tím norimberským vejcem si nejsem jistá, ani jsem na to nenarazila. To nevím, jestli je pravda.
Rozhodně jeho role byla významná. Je pravdou, že Kinský a většina šlechticů se zhrozila, když zjistili, že Marie Terezie hodlá Trencka pověřit tím, aby za ni bojoval. Později se jim povedlo usvědčit ho z toho, že páchal zvěrstva během tažení. Chtěli ho odsoudit k smrti, ale ona to nakonec zvrátila a dostal jen doživotí. Ale v tom vězení se měl poměrně pěkně.
