Rédl se trefil do nálady společnosti. Lorenc nám udělal promo, říká scenárista televizní série

Do nejisté atmosféry pouhých několika dní před rozdělením Československa zavedla diváky čtyřdílná minisérie Rédl. Režisér Jan Hřebejk ji natočil podle scénáře Mira Šifry. Mladý slovenský tvůrce přitom dobu skoro vůbec nepamatuje. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz popisuje, kde se vzal jeho zájem o 90. léta i zda nezvažoval změnit konec hlavního hrdiny seriálu.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondřej Sokol v sérii Rédl

Ondřej Sokol v sérii Rédl | Zdroj: Česká televize

Rozhovor prozrazuje obsah zápletky všech čtyř dílů televizní série Rédl. Čtete na vlastní nebezpečí.

Jaký máte zatím na sérii ohlas?
Myslím, že pozitivní, pro mě celkem překvapivě. Asi se to chytilo do nějaké nálady společnosti. Vůbec jsem nečekal, že budou lidé řešit, do jaké míry je to reálné a do jaké míry ty věci ovlivnily, co se děje dnes.

MIRO ŠIFRA

Miro Šifra je slovenský scenárista. Narodil se v roce 1988 ve Vernár. Je spoluscenáristou snímku Rudý kapitán. Minisérie Rédl vznikla jako jeho diplomová práce na FAMU. V současné době píše scénář k televiznímu krimi thrilleru s názvem Nelegál.

Navíc se mezi epizodami vzedmula kauza s účastí Alojze Lorence, bývalého šéfa Státní bezpečnosti, na debatě k 17. listopadu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Ano, je to od něj velmi milé, že nám dělá promo.

Kde se vzal váš zájem o dobu bouřlivých 90. let?
V podstatě to vzniklo díky tomu, že jsem dělal na Rudém kapitánovi (krimi snímku s Oldřichem Kaiserem z roku 2016, pozn. red.), který se odehrává ve stejné době. V tu chvíli mi zbylo dost materiálu, který se do filmu nevešel. Přišlo mi, že je tam ještě v rešerších, které jsem si dělal, spousta zajímavých příběhů. A jedním z nich bylo právě to, jakým způsobem se míjely bezpečnostní složky po revoluci. To prostředí mi přišlo stále hrozně zajímavé, takže tam vznikl můj zájem.

Z jakých zdrojů jste při psaní vycházel?
Tu dobu si vlastně skoro vůbec nepamatuji, pouze ze školky. Takže to byla trochu jiná nálada, než je v seriálu. Byly k dispozici podstatě všechny možné historické knihy a vzpomínky lidí, kteří pracovali v StB. Lorencovi vyšly paměti Ministerstvo strachu. Vladimír Palko, bývalý slovenský ministr spravedlnosti, zase v knize Boj o moc a tajná služba psal o tom, jak nastupoval v 90. letech do bezpečnostních složek.

Jedna celá linka je vlastně vyrešeršovaná z archivů Vojenského soudu v Táboře, kde mi dali přístup ke spisům z procesu s generálem Lorencem. Viděl jsem tak všechny výpovědi a protokoly. A tam jsem také mohl vidět rozpad bezpečnostních složek bez filtru člověka, který píše své paměti.

Rešeršoval jsem si všechno od toho, jak mohly fungovat zbrojařské kšefty, jak funguje železnice, až po celou osobní linku Rédla, to, že byl homosexuál. 

Přímo s Lorencem jste tedy nemluvil?
Ne, já jsem spíš ten typ člověka, co radši bude sedět dva měsíce v archivech, než aby se setkával s lidmi.

Martin Hofmann a David Novotný v sérii Rédl | Zdroj: Česká televize

Na to navazuje má další otázka. Postavu generála Ference jsme už probrali, ta má svůj předobraz v Alojzi Lorencovi. Jak je to ale s postavou vojenského prokurátora Romana Rédla?
Je to slavný případ Alfréda Rédla, což byl člověk, který dopadl podobně jako seriálový Rédl (Ondřej Sokol). Je to příběh o dvojitém agentovi, rakouském vojákovi, který zároveň pracoval pro Rusko. Byl vydíratelný kvůli své homosexualitě. Na konci dostal na výběr: zachránit si svůj krk, nebo odejít z Čech. A on se zastřelil.

Na začátku jsem zvažoval, že Alfréda Rédla přesunu do 90. let. Nakonec jsem ani neplánoval, že se finále bude tak podobat jeho osudu. Sebevražda přišla až později. Natočily se dokonce dva různé konce, až ve střižně se rozhodlo, jak to vlastně skončí. Takže jsem vycházel z Rédlova příběhu, ale nakonec z něj zůstalo jen jméno a homosexualita.

Takže jste zvažoval verzi, kde Roman Rédl nezemře?
Ano. Konců jsem při psaní měl hroznou spoustu. Potom, když se natočila verze, kdy Rédl nezemře, tak tomu najednou chyběla tečka. Působilo to, jako že stále čekáme, že bude nějaké pokračování. Reálně jsme uvažovali, jaké jsou v té situaci jeho možnosti, jak z toho může vyjít, aby si zachoval tvář. A toto bylo jediné, co nám vyšlo. I když chápu, že zabít si postavu na konci příběhu je docela krutá tečka.

Čtyřdílná minisérie Rédl nabízí mrazivý návrat na počátek devadesátých let

Číst článek

Poslední díl je hodně temný a dost otevřený v zobrazení násilí. Jediný způsob, jak se člověk přes to dokáže přenést, je s vědomím toho, že byl Rédl v úvodní scéně, která se odehrává až ve skoro samém závěru příběhu, naživu.
To byl plán, že dáme divákovi satisfakci v tom, že největší grázlové (mlátičky ztvárněné Davidem Novotným a Martinem Hofmannem, pozn. red.) nepřežijí. Od začátku mi bylo jasné, že tyhle dva musí porazit. To, že neporazil to vyšší zlo, je další věc, které z toho vylezla.

Organizovaný zločin 90. let je dost nosné téma. Už jste z něj vyčerpal všechno, co jste chtěl říct, nebo ještě budete pokračovat?
Teď si dám pauzu od devadesátkových námětů. Nechce se mi trávit další čas nad tou dobou. Nemyslím si ale, že je to úplně vyčerpané období. Ani náhodou. Naopak mi přijde, že je to mnohem zajímavější než se nostalgicky vracet do socialismu nebo první republiky. Je to hrozně podceňovaná doba oproti tomu, jak se například řeší buď Mnichov, nebo komunistický převrat. Ty doby jsou výrazněji víc zpracované než podobně obrovská změna, která nastala ve společnosti začátkem 90. let.

Ten přechod je podle mě hrozně šedý a zajímavý v tom, že stará doba úplně neodešla a nová nepřišla. Jen pro kriminálku je tam spousta dobrých námětů.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme