Jak se točí o sexuálním násilí: Blondýnka jako objekt, citlivost Pěti let a neohrabané Pozadí událostí
Citlivost, objektivizace a neohrabanost, tak filmoví publicisté Kateřina Horáková a Martin Svoboda v pořadu Akcent na Vltavě hodnotí seriály a film Pět let, Blondýnka a Pozadí událostí. Tři díla spojuje snaha uchopit téma sexuálního násilí, každé ale dopadlo jinak. Blondýnka od Netflixu podle publicistů artovou formou ukazuje, o kolik dál je Západ ve vnímání násilí na ženách – a vidět je to právě na srovnání s českou produkcí.
Snímek Blondýnka, který pro platformu Netflix natočil Andrew Dominik, označují někteří kritici, zejména ti na TikToku, za další znásilnění legendární Marilyn Monroe. Recenzentka v The New York Times snímek označila za vulgární a „nejnovější nekrofilní zábavu“, která Monroe zneužila.
Online seriál ČT Pět let, jehož tématem je obvinění ze znásilnění, vyvolává pozitivní reakce
„Nechci snižovat trauma, které tento film může v někom spustit, protože ten snímek to rozhodně může udělat a chce to udělat tak moc, jak to jenom jde. Ale já jsem u filmu nadšený,“ říká filmový a televizní publicista Martin Svoboda a vysvětluje:
„Právě proto, že nám nedovoluje sebedojímat se nad narativem Marilyn Monroe, který všichni tak známe, víme, že Norma Jean mluvila o Marilyn ve třetí osobě, byla zneužívána systémem.“
Úsměv i traumata Marilyn Monroe. Nový film Netflixu ukazuje kariéru, propady a bolest ikony
Číst článek
„Ale film Blondýnka na nás emocionálně útočí, ulpívá na povrchu tak nepříjemně tak dlouho, jak je to možné. Nekonečně dlouho zůstává na vlající sukni Marylin Monroe, dokud opravdu nepůsobí jen jako kus masa, okolo kterého stojí fotografové a zneužívají ji před našima očima. Ve chvíli, kdy pochopíme tuto objektivizaci, tak zároveň nemůžeme pojmenovávat, co se děje uvnitř, protože nikdo neznáme Marilyn. A pokud bychom ji psychoanalyzovali na základě popkulturních obrazů, tak se dopouštíme zase té samé chyby,“ zdůrazňuje publicista Svoboda.
Snímek Blondýnka totiž není životopis herečky a zpěvačky, doplňuje filmová publicistka a dramaturgyně Kateřina Horáková:
„Je to jen mozaika některých obrazů. Knižní předloha je fiktivní dílo o třech postavách: Norma Jean, její alter ego a pak Marilyn jako symbol americké popkultury. A snaží se pojmenovávat, co svět z Marilyn udělal za dobu 60 let od její smrti.“
Film je schválně nepříjemný a diváka chce umořit a zničit, připomíná Svoboda. Horáková přiznává, že při sledování Blondýnky pociťovala úzkost.
Citlivost proti neohrabanosti
Tématu zneužívání se chopila i Česká televize, a to ve dvou vlastních seriálech: Pozadí událostí od Jana Hřebejka a Pět let od Damiána Vondráška a Sáry Zeithammerové.
„Přijde mi neuvěřitelné, jak takto zkušený tým může udělat tak neohrabanou věc,“ myslí si Svoboda o Hřebejkově minisérii, v níž se na univerzitě vyšetřuje sexuálně motivovaná vražda studentky.
Co je špatně na Pozadí událostí? Tvůrci přece sami učí, vysoká škola není Tinder Premium, říká publicistka
Číst článek
„V mnoha ohledech je tam vidět scenáristický konstrukt. A to je konstrukce mužů, kterým bylo ukřivděno, kteří to myslí tak strašně dobře, ale doba je složitá a oni neví, jak se v ní mají orientovat. Působí to, jako že se tvůrci úplně nevyznají v reálném světě, tak si vytvořili svůj fantazijní, kde je to všechno tak strašně jasné,“ tvrdí Svoboda.
Seriál Pět let, také od České televize, je k vidění jen online. Hlavní hrdinka se v něm snaží vyrovnat s tím, že ji znásilnil spolužák, který se ale domnívá, že šlo o sex se souhlasem.
„Hodnotím to kladně právě pro citlivost, s jakou uchopuje téma nejen znásilnění, ale také traumatu,“ vyzdvihuje publicistka Horáková. Svoboda kritizuje didaktičnost a scenáristickou nedomyšlenost, když se například jedna z postav musí chovat nelogicky, aby dostála tempu vyprávění.
Seriál je ale obecně kladně hodnocený, přestože na něj Česká televize podle publicistů málo upozorňovala.
Poslechněte si celou debatu.
