‚Zasáhla společnost, která je nepřipravená.‘ Epidemii španělské chřipky připomene příběh Franze Kafky

Odhaduje se, že španělská chřipka mezi lety 1918 až 1920 zasáhla třetinu obyvatel světa. Ve čtyřech vlnách si vybrala na desítky milionů životů – více než první světová válka, jejíž konec výrazně zastínil zprávy o šířící se smrtelné nákaze. Jak je možné, že jsme na její oběti postupně zapomněli a nedbali opakovaného varování vědců před další virovou pandemií? Tuto otázku si pokládají tvůrci nového dokumentu, který uvede v úterý večer ČT2.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Denis Šafařík jako Franz Kafka v dokumentu Španělská chřipka | Foto: Radek Miča | Zdroj: Česká televize

Dokument nazvaný Španělská chřipka začali jeho tvůrci připravovat několik měsíců před propuknutím epidemie covidu-19. Netušili tudíž, jak aktuální téma zpracovávají.

Chřipka si ani před sto lety své oběti nevybírala. Stíhala všechny generace, bohaté i chudé, obyvatele měst i venkova. Někteří lidé nevěřili v její existenci, jiní se na ní zase snažili přiživit. Stejně jako o koronaviru se o ní také šířily dezinformace – tou největší přitom je už její označení. 

Zatímco většina zemí i kvůli válečné cenzuře o svých nakažených mlčela, ze zpráv neutrálního Španělska měl vzniknout mylný dojem, že zabijácká chřipka řádí pouze tam. „Čas samozřejmě ukázal, že jiné státy byly ohniskem nákazy, ale historická paměť si tehdejší pandemii už patrně navždy nespravedlivě uložila pod názvem španělská,“ uvádějí autoři filmu.

Zažili světové války, španělskou chřipku, ani covid je neporazil. Příběhy vyléčených, kterým je nad 100 let

Číst článek

Podobně jako dnes se diametrálně lišil i přístup jednotlivých států k epidemii. „Většina fotografií, které dnes ke španělské chřipce máme, pochází ze Spojených států a Švýcarska, něco z Francie. Ukazují zavřené obchody a restaurace, zdravotníky a někde i veřejnost procházející po ulici nebo ošetřující pacienty v rouškách,“ vypráví historik lékařství Šimon Krýsl.

„V českých zemích se zavíraly školy, výjimečně i zábavní podniky, ale divadla zůstala otevřená, stejně tak restaurace a obchody. A pokud jde o roušky, ty u nás ani nikdo nezkusil.“

I v novém samostatném Československu ale lidé umírali po tisících. Nezáleželo, jestli šlo o trestankyně ve věznici v Řepích, pracovníky pošt a drah, lékaře, vojáky nebo dělníky.

Dokument popisuje, jak pacienti ve vysokých horečkách, s bolestmi kloubů a hlavy, kašlem a depresí skákali z nemocničních oken, aby ukončili svůj život. Nemocní padali na ulicích na zem a městem projížděla pohřební tramvaj. 

Jedním z těch, koho španělská chřipka zasáhla, byl i Franz Kafka. Jeho opakovanou zkušenost s nemocí, kterou zachytil v povídce Venkovský učitel, přibližuje snímek ve své hrané části. Tvář v ní spisovateli propůjčil Denis Šafařík.

‚Jako by se to nemělo opakovat‘

Dokument se pozastavuje nad tím, jak je možné, že se lidská společnost z této světové katastrofy nepoučila.

„Španělská chřipka v jistém smyslu připomíná epidemii koronaviru v tom, že je to velká zdravotnická krize, které čelí společnost, která je nepřipravená,“ popisuje lékařský historik Karel Černý.

Historik Milan Hlavačka jeho slova doplňuje nepříznivým faktem: „Finanční prostředky, které by měly být věnovány například do oborů, jako byla epidemiologie a podobně, byly totálně podceňovány. Tito experti byli opravdu na chvostu celého rozpočtu. Jako by se to už nemělo nikdy opakovat.“

Z dokumentu Španělská chřipka | Foto: Radek Miča | Zdroj: Česká televize

Dokumentární snímek Španělská chřipka vznikl v režii Pavla Šimáka ve spolupráci s rakouským lékařem Haraldem Salfellnerem. Vedle hraných scén a dobových záznamů nabízí také animace vycházející z autentických výpovědí lidí, jejichž příbuzní pandemii zažili.

Právě Salfellner také na závěr snímku nabízí nadějné poselství. „Ze španělské chřipky se můžeme poučit především o tom, že pandemie k našemu životu patří a že jim nedokážeme zabránit – ale i to, že zase pominou,“ prohlašuje, zatímco se v roušce ohlíží po vyprázdněných ulicích Prahy.

Pandemie španělské chřipky si ve čtyřech vlnách vyžádala desítky milionů obětí, odhady se různí od 40 až do 100 milionů. Přestože v Evropě skončila válka 11. listopadu 1918, šíření nákazy ustalo až ke konci následujícího roku. V českých zemích na nemoc podle autorů dokumentu zemřelo až 80 000 lidí.

Šíření nákazy nového typu koronaviru, které za pandemii vyhlásila Světová zdravotnická organizace loni 11. března, si zatím podle americké Univerzity Johnse Hopkinse vyžádalo přes 2,6 milionu obětí. Na celém světě se covidem-19 nakazilo přes 121 milionů lidí.

kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme