Titulky k seriálům píšeme i dva dny. Zadarmo, spojuje nás vášeň, přibližuje amatérská překladatelka

Titulky k oblíbenému seriálu stáhnete z internetu za pár vteřin. Jsou za nimi ale hodiny nebo dny práce. Odměnou amatérským překladatelům přitom často bývá jen dobrý pocit. A možná i náklonnost svatého Jeronýma, jehož den připadá zrovna na neděli a který je patronem všech překladatelů. Mezi takové lidi patří i mladá žena, která si říká Lucifrid. Její byt, kde rozhovor pro Radiožurnál vznikal, se pro ni v seriálové sezoně stává druhou kanceláří.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Simpsonovi | Foto: Bontonfilm

Jak jste začala překládat?
Úplnou náhodou. Oslovila mě dnes už nejlepší kamarádka KevSpa, když jsem na facebooku něco komentovala. Vrhla jsem se do toho po hlavě a teď už to dělám 5,5 roku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přemýšleli jste někdy, co předchází tomu, než si z internetu stáhnete titulky k oblíbenému seriálu? Odpověď hledala Kateřina Součková

Jak vám mám vlastně říkat? Amatérská překladatelka?
Nejsme za to placeni, takže vlastně ano, jsme amatéři. Na druhou stranu na internetu je několik komunit, které si velmi zakládají na tom, aby titulky byly co nejlepší.

Troufnu si říct, že se naše titulky můžou vyrovnat i profesionálním překladům.

Je to spíše práce, nebo koníček?
Hlavně koníček. Kdyby mě to nebavilo, nedělala bych to. Ale je pravda, že v plné seriálové sezoně se to úplně klidně vyrovná druhé práci. Od října do května vlastně nic jiného kromě své běžné práce nedělám.

Titulky ke zdravotnictví kontroluje lékařka

Takže přijdete domů, sednete k počítači a dáte se do překládání? Nebo jak to funguje?
Nový díl vyjde v Americe tak ve dvě nebo ve tři ráno, nejpozději dopoledne jsou k němu anglické titulky. A v tu chvíli se můžeme dát do překládání. Každý to ale děláme jinak. Já jsem zvyklá zkouknout novou epizodu v originále už ráno, cestou autobusem nebo tramvají do práce. To jen abych věděla, o co tam půjde. Odpoledne si pak stáhnu anglické titulky, hodím je do programu a překládám.

Hvězdou cen Emmy byl sitcom The Marvelous Mrs. Maisel. Bodovala i Hra o trůny

Číst článek

Jak dlouho to tak trvá?
To záleží. Jsou epizody, které můžete přeložit i za pět hodin. Může to ale zabrat i dva dny. Náročnější seriály si většinou rozhodíme mezi víc lidí a překládáme po částech, aby to bylo venku co nejrychleji.

Když už na stránkách slíbíme, že titulky budou večer, snažíme se to dodržet. Ve dvou třetinách případů stihneme vydat titulky i do 24 hodin po tom, co se díl odvysílá v Americe. Pak jsou ale tematické seriály, kde mnohem víc času než překládání, zabere dohledávání detailů a odborných výrazů.

Třeba u seriálů z lékařského prostředí?
Určitě. Typicky Chirurgové, ti už jdou sice do patnácté řady, pořád ale narážíme na slova, která neznáme a učíme se něco nového. Nebo když jsme chystali seriál Aquarius o Charlesi Mansonovi, tak jsem toho musela spoustu načíst a připravit se předem.

Mezi titulkáři je navíc spousta lidí z praxe, takže třeba právě zdravotnické seriály dáváme ještě ke korekturám lékařce. Nebo seriál Manhattan o vědcích za druhé světové války měl po odborné stránce na starosti kolega, který studuje nanotechnologii.

Jak se stát amatérským překladatelem

Každý z nás má přesto zkušenost s tím, že si stáhl titulky, ve kterých byla spousta gramatických chyb, neseděly do obrazu a celkově působily, jako by je někdo prohnal automatickým překladačem.
No jistě. Do překladu se totiž dnes vrhá kde kdo. Je to pak docela tragédie, protože aby titulky za něco stály, chce to trochu praxe - a to jak ve stylistice, tak i v technickém provedení. Každý, kdo se do toho chce vrhnout, by si měl v ideálním případě najít nějakého mentora. Někoho, kdo ho naučí časovat a řekne mu pár základních pravidel.

Kde ho může najít?
Většinou právě v titulkářských komunitách. Funguje jich u nás několik, většinou na seriálových webech, jako je třeba naše Edna.cz nebo fóra jako titulky.com a podobně. Ono nás zas tak moc není. Když se o seriály člověk aspoň trochu zajímá, vždycky na nějakém seriálovém webu skončí. Tam ho buď někdo osloví, nebo se tam dočte, komu se má ozvat.

„Na seriál, který milujete, se díky vám může podívat mnohem víc lidí, kteří neumí anglicky nebo umí jen trochu.“

Lucifrid (amatérská překladatelka)

Takže třeba vám?
Třeba. Já na našem webu funguji i jako korektorka, takže mi nové lidi posílají docela často.

Co s nimi děláte?
Nováčka si vyzkouším na nějakém lehčím seriálu. Nejdřív mu vysvětlím, jak funguje překládací program, jak se titulky časují, aby se na obrazovce objevily ve správnou chvíli a tak dále. Pak ho nechám překládat.

Jaké jsou ty základní rady?
Dala jsem dohromady takový manuál, má asi třicet bodů. Takové základy, že když spolu mluví dvě postavy, musí být titulky oddělené pomlčkou, řádek nikdy nesmí končit spojkou, výplňové a nepotřebné titulky se mažou a podobně. Většinou se velmi rychle ukáže, jestli to půjde, nebo ne.

Říkáte často: Ty radši překládat nezkoušej?
Spíš výjimečně. Chyby dělá samozřejmě ze začátku každý, málokdy se ale stane, že by to na první pohled byla úplná katastrofa. Když už se to stane, je to hlavně kvůli tomu, že ten člověk má hroznou češtinu. I tak dávám druhou šanci, na rovinu ale hned říkám: Zkus to, ale bude to chtít hodně práce a hodně učení. Někdy na to přistoupí, někdy ne.

Spojuje nás vášeň, žijeme tím

Vraťme se k té většině, která prvním zahřívacím kolem projde.
Ty, které otestuji, přidělím zpočátku k jednoduššímu seriálu. Člověk se zajede a někdy u toho svého seriálu vydrží roky, někdy si vybere jiný, je to různé. Častěji se ale stane, že člověk po měsíci nebo dvou odpadne úplně. Nemá čas, přijde mu to složitější, než čekal, nebaví ho to. Je to různé. Těch, kteří vydrží roky, je ale opravdu zlomek.

Seriál Teorie velkého třesku končí. Poslední díl dvanácté série se odvysílá na jaře

Číst článek

Chce to určitě spoustu energie a elánu. Kde na to berete sílu?
Je to vášeň, do které člověk vplul už na začátku. A pak mě také naplňuje možnost darovat něco ostatním. Sama jsem týden co týden čekala, až vyjdou nové titulky. Na seriál, který milujete, se díky vám může podívat mnohem víc lidí, kteří neumí anglicky nebo umí jen trochu.

Pak je tu také ta zábava, která u toho vzniká. Hlavně u letitých seriálů, žijete tam s postavami, bavíte se tím, co dělají, prožíváte to s nimi. S kamarády to komentujeme, bavíme se u toho, žijeme tím. V titulkářské komunitě je hrozná legrace. Našla jsem tam přátele, chodíme spolu do kina, když zrovna nepřekládáme, scházíme se na deskovky a podobně.

Spojuje vás kromě vášně k seriálům ještě něco dalšího? Dá se takový titulkář nějak charakterizovat?
Často to bývají studenti, protože mívají čas i ve všední dny, nebo maminky na mateřské, které se nudí, ale dělají to i lidé normálně zaměstnaní. Samozřejmě, musí je tam táhnout vášeň. Bez ní to nejde a člověk nevydrží. Nedá se říct, že bychom byli nějaký typ lidí. Spojuje nás ta vášeň.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme