Kanada 1:1 Finsko

Vítěz Robinsonova ostrova: Člověk někdy ve hře musí obětovat nejbližšího spojence, aby se dostal dál

Prožil přes čtyřicet dní na exotickém ostrově, porazil osmnáct soupeřů a odnesl si 2,5 milionu korun. Vítězem soutěže Robinsonův ostrov se stal třiadvacetiletý Marek Orlík. Cesta ke splněnému snu ale nebyla jednoduchá. Na soutěž se připravoval nejen fyzicky, ale studoval třeba i filipínská zvířata a rostliny. Marek pak na ostrově zhubl až 14 kilo a kromě hladu bojoval i se zraněným ramenem. Po návratu domů navíc nemohl o výsledku říct ani nejbližší rodině a detaily ze zákulisí nemůže prozradit doteď, protože by mu hrozila pokuta. A co udělá s výhrou? Chtěl by třeba cestovat.

Opava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vítěz Robinsonova ostrova Marek Orlík | Zdroj: TV Nova

Jak a s kým jste výhru oslavil?
Slavili jsme na lodi na pražské Náplavce. Byli tam všichni Robinsoni kromě Lucky a Davida, kteří jsou v zahraničí. Z Opavy pak přijela moje sestra a sestřenice, jsou to jedny z nejdůležitějších osob v mém životě. S rodinou a kamarády si to potom oslavím v klidu v Opavě.

Se soutěžícími z Robinsonova ostrova se tedy ještě stýkáte?
Bydlím s Martinem, takže s ním se stýkáme docela pravidelně. S Kubou, Zdeňkem, Kačkou a Milošem se také vídáme dost, jsou z okolí Prahy.

Robinsonův ostrov

Soutěž o přežití podobná americké verzi Survivor je plná intrik a taktizování. Přihlásilo se téměř 4000 lidí. Osmnáct z nich pak odjelo na jeden z ostrovů na Filipínách. Nejprve byli rozděleni do dvou kmenů, po sloučení vznikl jen jeden. Součástí byl i vedlejší ostrov Vyloučení, ze kterého se jeden hráč vrátil zpět do hlavní soutěže. Postupným vyřazováním se do finále dostali Marek, Martin a Jakub. Výhru 2,5 milionu korun si nakonec po 44 dnech odnesl Marek Orlík. Podle svých slov si splnil životní sen.

Co uděláte s výhrou 2,5 milionu korun?
Na to se ptá hodně lidí, rád bych si to ale nechal pro sebe. Když plány prozradím, tak by se mohly pokazit. Raději bych to proto neříkal.

Neprozradíte ani jeden ze svých plánů?
Chtěl bych hodně cestovat.

Jaký moment byl pro vás na ostrově nejtěžší? Říkal jste si někdy, že byste to vzdal a nejradši jel domů?
Nikdy nepřipadalo v úvahu, že bych to vzdal. Nejtěžší momenty byly vždy ty, když se vrátil do hry někdo, kdo byl nějakou dobu pryč. Když se vrátila Tereza nebo Petra, tak to pro nás pro všechny byl obrovský nátlak na psychiku. Obrovská útěcha je, když lidé ubývají. Když ale někdo přibude, tak je to opravdu těžké.

Zhubl až 14 kilo, tělo svaly úplně vyžralo

Soutěž se zdála být nejen psychicky, ale i fyzický náročná. Počítal jste, kolik kilogramů jste zhubl?
Bylo to něco kolem 13,5 až 14 kilogramů. Na konci jsem měl 61 kilo.

Změnila se vaše váha, když jste se vrátil domů?
Docela rychle jsem se dostal na svou původní váhu před ostrovem, zhruba do měsíce jsem to měl zpět. Hodně jsme jedli, takže s nabíráním nebyl problém. Nebyly to ale svaly, nabrat je zpět trvá hodně dlouho. Po šoku, který to tělo mělo, svaly úplně vyžralo.

Vítěz Robinsonova ostrova Marek Orlík při jedné ze soutěží | Zdroj: TV Nova

Dával jste si pozor na to, co jíte? Měl jste třeba výživového poradce?
Miloš z Robinsonova ostrova mi udělal jídelníček. Ze začátku mě to ale moc nezajímalo, chtěl jsem čistě jen jíst cokoliv, co jsem mohl.

Na jaké jídlo jste se těšil nebo co jste si dal jako první?
První věc byla bramborová kaše od mámy a kopec smažených kuřecích řízků.

Čeho si vůbec po návratu z ostrova ceníte nejvíc?
Rodiny, kamarádů a jídla.

Markova rodina neznala výsledek do poslední chvíle

Jak moc dopředu se soutěž natáčel? Jak dlouho už jste věděl, že jste vyhrál?
Věděl jsem to už deset měsíců. Začalo se natáčet v červnu a na konci července jsme se vraceli domů.

Vítěz Robinsonova ostrova Marek Orlík | Zdroj: TV Nova

Měl jste ve smlouvě, že o výsledku nesmíte mluvit?
Přesně tak. Byly to neskutečné nervy, abychom to nikdo nikomu neprořekli.

Byla stanovená nějaká pokuta?
Byla, ale o její výši nemohu mluvit.

Věděla o vašem vítězství aspoň rodina nebo blízcí?
Nevěděla. Kdybych jim to řekl, tak by je neskutečně tížilo, že to nemohou nikomu říct a nosili by to v sobě deset měsíců. Z rodiny to nevěděl vůbec nikdo. Právě proto bylo úžasné to poprvé prožít se ségrou a sestřenicí.

Hlad byl brutální a nemoci nechutné

Jak moc se člověk na ostrově přetvařuje a jak moc ukazuje své pravé já?
Záleží člověk od člověka. Přišli tam lidé, kteří vůbec netušili, do jaké hry jdou, a hráli tam co na srdci, to na jazyku. Netušili, že se tam mezi sebou lidé vyřazují a že na konci nerozhodují diváci. Možná se snažili hrát na kameru něco jiného než jak by se chovali v reálu.

Měl jsem nakoukané ty americké série, takže jsem věděl, že člověk musí skrýt nebo upravit své pravé já, protože kdybych měl vždy něco říct, když mi něco vadí, tak už bych tam třeba dávno nebyl. Do hádek se člověk dostávat nemůže. Někdy člověk musí spolknout ego a udělat něco, co by v reálném životě neudělal, týká se to i lhaní nebo manipulování.

Bral jsem to čistě jako sociální poker. Několik let jsem hrál poker a několik let pracoval v casinu, tak jsem s tímhle neměl problém.

Takže vy jste spíše neukazoval své pravé já?
Záleží. Co se týče práce kolem kempu nebo normálních konverzací s lidmi, tak to jsem byl já. Potom ale co se týče třeba využívání toho, že lidé řeknou něco užitečného, abych se já dostal dál, tak to není něco, s čím se v reálném životě ztotožňuji.

Vítěz Marek Orlík

Třiadvacetiletý student marketingu Marek Orlík pochází z Opavy. Do soutěže se přihlásil kvůli tomu, že to byl jeho celoživotní sen. Sledoval prý americkou verzi Robinsonova ostrova a měl nastudované všechny série. Začínal v modrém týmu Tabon a po sloučení byl součástí kmene Mayon. Nikdy nebyl na vedlejším ostrově Vyloučení, mnohokrát se mu podařilo vyhrát individuální soutěže, úspěšně taktizovat a nakonec se stát vítězem Robinsonova ostrova.

Zmínil jste, že jste se před soutěží připravoval sledováním amerických verzí soutěží. Připravoval jste se i fyzicky?
Hned když byla první možnost, že bych se na ostrov mohl dostat, tak jsem ze silového tréninku přešel na kardio. Začal jsem běhat, plavat a začal jsem studovat faunu a floru Filipín.

Označovali vás za blonďatého benjamínka, nebo naopak největšího manipulátora. K čemu jste měl ve hře blíž?
Byla to kombinace obojího. Co se týče života v kempu a povídání si s lidmi, tak jsem byl benjamínek. Potom když šlo do tuhého a vyhazovalo se, tak to byl ten manipulátor.

Na jedné z wellness výher na ostrově jste si s parťákem Zdeňkem slíbili, že spolu půjdete až do finále. Bylo pro vás těžké, když vypadl, nebo jste si spíše oddechl, že jste tehdy nešel domů vy?
Když jsme se na wellnessu bavili, tak jsme to oba mysleli vážně. Byli jsme v tom od začátku a chtěli jsme spolu jít až do konce, ale ze situace vyplynulo, že buď půjdu já, nebo půjde on. Nechtěl jsem obětovat svůj život ve své životní hře, kterou miluju, aby se můj parťák dostal dál. Takhle ta hra nefunguje. Bylo mi ho líto, protože to byl můj nejbližší spojenec, ale někdy ve hře člověk musí obětovat svého nejbližšího spojence, aby se dostal dál.

Tři finalisté Robinsonova ostrova - zleva vítěz Marek Orlík, druhý Jakub Čejpa a třetí Martin Vévoda | Zdroj: TV Nova

Říkal jste, že se se Zdeňkem vídáte. Nevyčítá vám to zpětně?
Ne, určitě ne. Zdeněk je jeden z těch několika lidí, kteří to berou jako hru. Nic jsem tam vlastně neudělal. On se začal snažit, aby mě zachránil, a já jsem jen seděl. Ostatní viděli, jak moc se snaží, tak pochopili, že je taktická hrozba a vyloučili ho.

Jak moc byla cítit přítomnost štábu na ostrově?
Štáb tam byl pořád. Nemohli jsme ale s nimi komunikovat, tak jsme si vytvořili bariéru a brali jsme je jako součást života. Po třech dnech jsem je už vůbec nevnímal.

Odpovídá vysílání v televizi životu na ostrově? Je to hodně sestříhané?
Bohužel o tom mluvit nemohu, to by bylo na pokutu.

Sledoval jste teď v televizi některé díly Robinsonova ostrova?
Sledoval jsem všechny. Zajímalo mě, co tam bylo vystřižené a co není tak, jak bylo v reálu. Většinu jsem napoprvé sledoval s přáteli nebo rodinou. Podruhé jsem to sledoval sám.

Říkal jste si u některého dílu, že takhle to přeci vůbec nebylo, nebo že jste tu situaci vnímal jinak?
To je zase na pokutu. Nemůžu říct něco, co by mohlo vyznít negativně.

Třiadvacetiletý student marketingu a vítěz Robinsonova ostrova Marek Orlík pochází z Opavy | Zdroj: TV Nova

Ze záběrů to vypadalo, že jste bojovali s hladem a nemocemi. Bylo to skutečně tak náročné, jak se to zdálo?
Bylo to mnohem náročnější. Hlad byl brutální a nemoci byly nechutné a brutální.

Vy sám jste se ale nemocím docela vyhnul.
To je pravda, až na to vyhozené rameno jsem byl docela v pohodě, žádné infekce. Na skále při lovení krabů jsem měl rozseklé koleno, ale to se během pár dnů zacelilo. Takže jedině to rameno.

Pochroumal jste si ho před branami finále. Ostatní vás ale poslali dál, to byla velká výhoda.

To byla hlavně, jak se teď ukazuje, z jejich strany obrovská chyba. Kdyby mě neposlali do finále, tak bych soutěž na 99 procent nezvládl a vypadl bych. Nikdy to nevzdávej, ale když nemůžete zvednout ruku nad výši ramene a ještě to byla má pravá ruka, když jsem pravák.

Splnil jsem si sen, přihlásil bych se znovu

Neměla vaše rodina nebo blízcí proti vašemu přihlášení do soutěže výhrady, nebo vás naopak podporovali?
Jediný zádrhel byl to, že jsem musel přeložit o rok státnice. Studuji obchodně podnikatelskou fakultu na Slezské univerzitě v Opavě. Státnice budu mít teď v červnu nebo srpnu. To byl ale malý stín. Podporovali mě a já jsem za to neskutečně vděčný.

Takže nelitujete toho, že jste se do Robinsonova ostrova přihlásil? Přihlásil byste se znovu?
Přihlásil bych se znovu, určitě toho nelituji, protože jsem si plnil sen. Doporučil bych to určitě všem.

Jaké vlastnosti nebo schopnosti máte nebo by měl mít vítěz Robinsonova ostrova?
Určitě fyzickou odolnost, odolnost vůči stresu a vytrvalost.

Televize Nova už začala připravovat druhou řadu Robinsonova ostrova. Co byste poradil budoucím soutěžícím, aby se probojovali co nejdál?
Ze začátku je dobré být nenápadný, být v pozadí. Neodstávat se do žádných konfliktů a vybrat si většinu, většinovou alianci a myslet dopředu, s jakou aliancí se dostanete nejdál. Dopředu přemýšlet, s kým byste chtěli dojít do sloučení a s kým byste chtěla do finálové pětky a trojky. Pořád upravovat ten plán, nikdy nemyslet jen jeden krok dopředu.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme