Nový ředitel Národní knihovny: Pokud chceme být moderní institucí, bez nové budovy se neobejdeme
Dokončit depozitář v Hostivaři, zahájit poslední etapu revitalizace barokního Klementina a možná i postavit novou Národní knihovnu - to jsou zatím první plány nově vybraného generálního ředitele Národní knihovny Tomáše Foltýna. Funkce se ujme letos v květnu. Zvítězil v konkurzu, do kterého se přihlásilo celkem pět kandidátů.
Do konce dubna knihovnu povede ještě Vít Richter, který ji řídí od loňského července. Předešlého šéfa Martina Kocandu odvolal ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) kvůli netransparentním veřejným zakázkám a IT projektům.
Tomáš Foltýn je specialistou na digitalizaci a v Národní knihovně pracuje od roku 2007.
„Osobně jsem zastáncem konceptu takzvaného trojúhelníku současných budov Národní knihovny. Nicméně pokud chce být Národní knihovna České republiky moderní institucí, poskytovatelem moderních služeb, tak se bez nové budovy neobejde,“ řekl Foltýn Radiožurnálu pár hodin poté, co se veřejnost dozvěděla, že právě on povede největší a nejstarší knihovnu v zemi.
„Jestli se chceme jako Česká republika otevřeně přihlásit ke své podpoře vzdělanosti, a dát jasný signál, že myslíme na budoucnost země, ve které žijí přemýšliví lidé, tak postavit novou knihovnu je něco, na čem můžeme v dalších letech stavět,“ doplnil.
Nový objekt Národní knihovny na pražské Letné navrhl mimo jiné i světově uznávaný architekt Jan Kaplický. V roce 2007 jeho návrh v mezinárodní soutěži zvítězil, před zahájením revitalizace Klementina vláda rozhodla, že budova nevznikne, že zatím budou stačit kapacity opraveného Klementina a depozitáře v Hostivaři.
Národní knihovnu povede Tomáš Foltýn. ‚Jsem rád, že to bude člověk z oboru,‘ uvedl Zaorálek
Číst článek
„Třetí fáze obnovy historického Klementina zasáhne samotné srdce knihovny - postiženy budou studovny, skladiště a další klíčová zázemí. Proto musíme přijmout taková opatření, aby ty dopady na uživatele byly minimální. Pragmatické je teď dokončit centrální depozit v Hostivaři – to by mohlo být koncem roku 2022 - a pak se pustit to zásadní třetí fáze opravy hlavního sídla Národní knihovny v Klementinu,“ popsal své další kroky Tomáš Foltýn.
Digitalizace archivu
Hlavní poslání Národní knihovny vidí v uchovávání knih pro další generace. A právě digitalizace je podle něj jedinou šancí, jak vzácné tisky i rukopisy do dalších let zachránit.
„Například dnes digitální data patří mezi základní možnosti, jak vlastně překonat ty aktuální omezení způsobené pandemickou situací covid-19.“
Národní knihovna je jednou z hlavních příspěvkových organizací ministerstva kultury, hlavní sídlo má v evropsky jedinečném barokním areálu Klementina. Že jeho kapacity na skladování knih nestačí a jeho prostory jsou zastaralé, se vědělo už pár let po listopadové revoluci v roce 1989. Uvažovalo se o stavbě nové budovy nebo o zásadní rekonstrukci, ta začala v létě roku 2010, teď stojí před svou třetí nejdůležitější etapou.
„V roce 2020 nazval současný šéf Národní knihovny Vít Richter tuto instituci jako knihovnu zastaveného času. Mou osobní ambicí je, aby se knihovna vymanila z tohoto nepříliš lichotivého označení, aby se stala plnohodnotnou moderní Národní knihovnou. Toto od náš česká společnost očekává,“ uzavřel Foltýn.
