Unikátní němý film, předpovídající holocaust, se nejspíš podaří Rakousku zachránit

Příběh o meziválečné Vídni, která je centrem antisemitismu. To je němý film Město bez židů. Snímku se podařilo předpovědět holocaust za druhé světové války. Film se ale na dlouhou dobu ztratil. Nyní se podařilo Rakouskému filmovému archivu sehnat dost peněz, aby mohl film zachránit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vstup do Osvětimi: brána s nápisem Arbeit Macht Frei | Foto: Edgar Jiménez, Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)

Snímek Město bez židů je téměř sto let starý. Podle obchodního ředitele Nikolause Wostryho je ale záchrana filmu velmi důležitá. „Město bez židů není jen tak nějaký němý film. Má politické poselství. Autora románové předlohy filmu Huga Bettauera zavraždili rok po premiéře. Žádný jiný film té doby se s antisemitismem nevypořádal tak nekompromisně. To, že se točil zrovna ve Vídni, je závazek a zodpovědnost.“

Město se ve filmu jmenuje Utopia, v románu, který vyšel dva roky před filmem, je ale řeč výslovně o Vídni. Zápletka je ale podobná. Lidé viní židy z ekonomických problémů města a nakonec všechny židovské obyvatele vyženou pryč.

V číhošťském kostele zazní opět Toufarova slova. Předpremiéru zde bude mít dokument o zázraku

Číst článek

Nic se tím ale nevyřeší, naopak, život ve městě je pořád horší, chybí pracovní síly, kultura, služby. V příběhu to dopadne dobře a město židy s omluvou pozve zpátky. Ve skutečné Evropě to o pár let později dopadlo úplně jinak.

Film je důležitý i pro současné Rakousko, tvrdí ředitel archivu

Jak se historický antisemitismus v Rakousku promítá do současnosti, sleduje dlouhodobě Dokumentační archiv rakouského odboje. Výzkumu pravicového extremismu se tam věnuje Bernard Weidinger. „Vysoká tolerance vůči krajní pravici je i důsledkem toho, jak pozdě Rakousko zpracovalo svoje dějiny z období nacismu. Dlouho se považovalo za první Hitlerovu oběť.“

Před týdnem v prezidentských volbách v Rakousku neuspěl kandidát strany Svobodných Norbert Hofer. Právě Svobodní mají blízko ke krajní pravici. Pro Hofera hlasovalo 46 procent lidí.

I proto je podle ředitele Rakouského filmového archivu Ernst Kieninger důležité filmy jako Město bez židů zachovat pro budoucnost. „Potřebujeme ten materiál nejdřív zachránit ve speciální laboratoři a pak ho dlouho a nákladně restaurovat. Veřejné peníze na to nestačí, proto jsme vyhlásili internetovou sbírku,“ řekl Kieninger.

Už v pátek webová stránka sbírky ukazovala, že potřebnou sumu, tedy asi 75 tisíc eur, se podařilo vybrat

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme