Josef Pleskot jako architekt Hradu? Jeho rolí by nebylo stavět, ale vytvořit plán a pravidla, míní historik

Nově zvolený prezident Petr Pavel chce mimo jiné posílit kulturní život na Pražském hradě. Uvažuje proto po vzoru Tomáše G. Masaryka o obnovení funkce hradního architekta. Zmínil jméno Josefa Pleskota, kterého v Česku proslavily realizace pro Litomyšl nebo Ostravu-Vítkovice, kde stojí za proměnou průmyslového areálu. Plán zvoleného prezidenta Pavla komentuje historik architektury Zdeněk Lukeš.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražský hrad

Některé Pleskotovy návrh jsou k vidění v pražském Muzeu Kampa do 12. února letošního roku | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Když jste poprvé uslyšel zprávu o tom, že by mohl být Josef Pleskot hradním architektem, co vám okamžitě blesklo hlavou?
Představil jsem si celou dlouhou historii tohoto postu na Pražském hradě, protože ta sahá až někdy do éry krále Karla IV. Možná i dřív, protože tenkrát byli tito tvůrci anonymní, ale u Karla IV. už víme, že spolupracoval s Petrem Parléřem.

Katedrála sv. Víta slaví 90 let od dokončení. Vznikala v průběhu šesti staletí, přispěli na ni chudí i bohatí

Číst článek

Známá je spolupráce panovnice Marie Terezie s Nicolo Pacassim, který přetvořil velice výrazně Pražský hrad v období pozdního baroka a klasicismu. A pak je především známé spojení Tomáše Garrigua Masaryka se slovinským Jože Plečnikem.

Připomenu ale také spolupráci Edvarda Beneše a známého architekta Pavla Janáka, Antonína Novotného s Jaroslavem Fragnerem.

Za totalitního režimu funkce vymizela. Po roce 1990 přišel nový prezident Václav Havel s myšlenkou obnovení hradního architekta.

Václav Havel si na Hrad přivedl Bořka Šípka.
Ano, potom se objevil Bořek Šípek, kterého si Václav Havel velice oblíbil. Pamatuji si, jak jednou Havel přišel na nějaké jednání a říkal, tak máme hradního architekta, takže se funkce obnovila.

Ale problém byl v tom, že Bořek říkal, že pouze koncepci dělat nebude. Na stole ležel zákon o veřejných zakázkách, o projekty se postupně začínalo soutěžit a přestalo být možné zadávat přímo práci, zakázku většího rozměru.

V Praze je Josef Pleskot podepsán také pod centrálou ČSOB v Radlické ulici a Metrostavu na Palmovce či pod rekonstrukcí dominikánského kláštera při kostele sv. Jiljí na Starém Městě. Je též autorem chystaného rezidenčního projektu na Kavčích horách.

Některé Pleskotovy návrh jsou k vidění v pražském Muzeu Kampa do 12. února letošního roku.

Co měl na starosti tedy takový „koncepční“ hradní architekt?  
V 90. letech byla skutečně velmi důležitá koncepce obnovy hradního areálu, protože po těch letech totality byl v hrozném stavu. Bylo potřeba vyčistit budovy, najít pro ně nové důstojné využití, a právě koncepční práce byla hlavní náplní hradního architekta, což Bořek dělat nechtěl.

Říkával, že chce dělat konkrétní zakázky. Jednou z nich byla například Obrazárna Pražského hradu. Asi by už prostě nebyl ten, kdo tam sám něco staví, ale ten, kdo dělá koncepci rozvoje Pražského hradu. V jakém pořadí třeba se ty objekty mají upravovat, jak vypsat soutěž.

A ani v současné době by takzvaný hradní architekt nebyl ten, který sám něco staví a navrhuje.

Na vizuální podobu hradního areálu by až tak zásadní vliv neměl?
Mohl by připravit třeba podklady, kde by mohl stanovit nějaká pravidla hry. Ale představa, že hradní architekt by skutečně mohl začít stavět velké věci, tak to prostě už možné není.

Přesto Josef Pleskot na Hradě svůj výrazný architektonický podpis už zanechal.
Je to tak. S Josefem Pleskotem jsme na začátku 90. let spolupracovali na rekonstrukci Lvího dvora. Dnes tam je restaurace, ale původně to byl objekt, kde na dvorku byly klece s divokými šelmami.

Nic nenasvědčuje tomu, že předání funkcí bude hladké. První měl Pavlovi volat Zeman, míní politolog

Číst článek

A Josef Pleskot přišel s nápadem, že by se přesunula kuchyně do prostor, kde byly garáže, a našel prostor pro terasu, kde je vyhlídka na Pražský hrad.

Další úkol, který řešil, se týkal dolního Jeleního příkopu a vyústění dolní cesty na Klárov. Vyřešil složitý přístup v těchto místech tak, že navrhl systém lávek, které vyvedou návštěvníky po trasách podél Chotkovy silnice až na Klárov. 

Potom dostal nádhernou zakázku v závěru Havlova funkčního období, a to propojení Dolního a Horního Jeleního příkopu. Za tento návrh získal celou řadu jak českých, tak i mezinárodních cen.

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme