Armáda vlastní vzácná díla Kupky či Gutfreunda. Na aukcích se za ně platí miliony
Nepříliš známou, ale velmi cennou část tvorby slavných českých umělců a sochařů má ve sbírkách Vojenský historický ústav. V jeho depozitářích i na aktuálních výstavách se můžete setkat se jmény autorů, za jejichž díla platí sběratelé vysoké částky - je to třeba sochař Otto Gutfreund nebo malíř František Kupka.
„Studie zobrazuje útok příslušníků české roty Nazdar v bitvě u Arrasu. Vznikla ve Francii, v Paříži v době, kdy František Kupka působil ve funkci předsedy české kolonie," představuje kurátorka Ilona Krbcová, která má na starosti umělecké sbírky vojenského ústavu. „Kupka měl zřejmě vytvořit originální olejomalbu, ale ta nikdy nevznikla," řekla Radiožurnálu.
Světoznámý malíř se ale zapsal i do současnosti české armády. „František Kupka ještě ve Francii vytvořil návrhy nejvyšších státních vyznamenání. Jeden jediný, Řád zlaté lípy, který je uprostřed, byl realizován teprve před několika lety," ukazuje návrh kurátorka.
Základ umělecké sbírky Vojenského historického ústavu tvoří právě umělecká díla z první světové války. Jde o několik tisíc maleb, kreseb a plastik, vytvořených profesionály i amatéry. Její součástí jsou i sošky legionářů, které vytvořil Otto Gutfreund.
„Podle těch původních sádrových a dřevěných modelů, které se dochovaly pouze ve čtyřech kusech, které máme jako vzácnost uloženou v depozitáři, se vyráběly ve 20. a 30. letech průmyslově tyto keramické kopie. Sloužily jako dary, jako upomínková záležitost."
Pro oba zmíněné umělce představovala tvorba spojená s válkou a armádou jistý přelom. „Oba přešli k realismu. Kupka na rozdíl od Gutfreunda se zase k symbolismu vrátil. Ale Gutfreund už u realismu zůstal," vysvětluje Krbcová.
Poklady ze svých sbírek půjčuje Vojenský historický ústav i na výstavy do zahraničí - zájem je hlavně o slavná jména. Ve sbírkách jsou ale i jiné unikáty - jako třeba portrét prezidenta Masaryka z důstojnického klubu v Litoměřicích.
„Český malíř František Šumbera měl vytvořit portrét prvního československého prezidenta. Neměl patrně k dispozici dostatečně kvalitní plátno, tak tohle prostě otočil a tím vznikl takový kuriózní předmět." Na druhé straně je totiž portrét Františka Josefa I.
Ústav má ve sbírkách také velká plátna, která vznikla ve dvacátých letech na objednávku tehdejšího Památníku odboje. Měla zmapovat místa bojů československých legií. Ta jsou v depozitářích Vojenského technického muzea v Lešanech.
