Rekord českých aukčních síní. Kubištův obraz Staropražský motiv se prodal za 123 milionů korun
Obraz jednoho ze zakladatelů české moderní malby Bohumila Kubišty Staropražský motiv z roku 1911 se na nedělní aukci v Praze prodal za 123,6 milionu korun včetně dvacetiprocentní aukční přirážky. Vytvořil tak nový tuzemský aukční rekord, který dosud držel obraz Divertimento II Františka Kupky, jenž se v roce 2020 prodal za 90,24 milionu. Poprvé se v neděli při tuzemské aukci výtvarného umění na sále překonala hodnota 100 milionů korun.
Bez přirážky, která činí 20 procent, cenu licitátor odklepl na hodnotě 103 miliony korun a sálem zazněl bouřlivý potlesk přítomných vstoje.
Vyvolávací cena Kubištova obrazu v neděli byla 25 milionů korun. I pokud by se prodal za ni, byl by prodej autorským rekordem. Nejdražším Kubištovým dílem prodaným v tuzemské aukci dosud bylo dílo nazvané Zátiší vydražené v roce 2013 za 18,49 milionu korun včetně přirážky.
Obraz do aukce vstoupil s cenou 38 milionů korun, na níž vzrostla v internetovém přihazování. Na sále pak cena vystoupala o více než 60 milionů korun, když v závěru licitovali dva až tři zájemci.
Historička umění: I barokní malířka Artemisia Gentileschi by si rozuměla se sociálními médii
Číst článek
Se stejnou vyvolávací cenou jako Kubištovo dílo se v neděli vyvolával obraz malířky Toyen s názvem Samotáři z roku 1934, ten se prodal za 54 miliony korun včetně přirážky.
Zásadní dílo
V případě černobílého obrazu Staropražský motiv jde o vůbec první prodej díla Bohumila Kubišty, jednoho ze zakladatelů české moderní malby z tohoto období. Za více než 20 let se v dražbách objevilo pouze 14 jeho olejů.
Rok 1911, kdy Kubišta Staropražský motiv namaloval, je všeobecně vnímán jako období zásadního zlomu v tvorbě tohoto umělce a nese se ve znamení přehodnocení jeho pařížské zkušenosti. Ta vedla mimo jiné k formulaci vlastní estetiky kubismu založené na myšlenkovém ponoru do vnitřního života reality.
Duchovno a ideové podloží tvorby Kubišta vnímal jako neodlučitelné od samotného procesu malby, což také velice zdůrazňoval ve svých písemných projevech publikovaných ve významných uměleckých měsíčnících té doby.
Pro formulaci svých idejí Kubišta čerpal z předních představitelů tehdejší evropské filozofie, jakými byli například Arthur Schopenhauer, Henri Bergson nebo Immanuel Kant, ale i z myšlenkových směrů pro tehdejší dobu exotických, například z indické filozofie.
Inteligence, interdisciplinární sečtělost a umělecká verva přivedly sedmadvacetiletého Kubištu k vlastní názorové i umělecké syntéze, jež vyvrcholila v obrazech z let 1911 a 1912, stojí v katalogu k aukci.
