Ferda Mravenec slaví 90 let. Fanoušci ho uvidí v Praze na Můstku

Výstavu obrázků Ondřeje Sekory najdou od pátku do 15. září návštěvníci paláce Koruna v Praze na Můstku. Na několika panelech jsou především jeho slavní hrdinové Ferda Mravenec a Brouk Pytlík. Doplňují je ukázky z dalšího Sekorova díla pro děti i dospělé. Výstava se koná u příležitosti 90 let od prvního uvedení pracovitého mravence na stránkách novin a jako připomínka 50 let od úmrtí Sekory.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ferda Mravenec a Beruška | Zdroj: Profimedia

Organizátoři výstavy uvádějí, že Ferda Mravenec přišel na svět v roce 1927, kdy se objevil v časopisu Pestrý týden. Ondřej Sekora byl nejen otcem slavné postavičky, díky níž byl někdy označován za českého Walta Disneye, byl také žurnalistou, všestranným výtvarníkem, průkopníkem komiksu, nadšeným entomologem a sportovcem.

Narodil se v roce 1899 v Brně, zemřel v 67 letech v Praze. Moravské zemské muzeum v Brně loni získalo Sekorovu pozůstalost. Předala mu ji Jana Kolarová, jejíž sestra se provdala za Sekorova syna. Přímé potomky už umělec nemá. Kolarová přijela na dnešní vernisáž výstavy do Prahy ze Švédska, kde žije. "Jsem ráda, že se na jméno Ondřeje Sekory v Čechách nezapomíná a jeho dílo znají už i ti nejmenší," uvedla.

'Ošklivá' Sněhurka pobouřila internet. 'Proč je v pořádku říkat dětem, že tlustý = ošklivý?‘

Číst článek

Na výstavě jsou Sekorovy kresby, komiksy, pastely, knížky a příspěvky psané pro Lidové noviny. "Méně se už ví, že psal jako sportovní redaktor reportáže z olympiády, Tour de France a přinesl do Československa ragby. Před válkou se svými kresbami a také články v novinách vysmíval Hitlerovi, v nacistickém lágru pak s Oldřichem Novým secvičili divadélko s maňásky z brambor," připomněl pořadatel výstavy Lešek Wronka, jednatel společnosti Lewron Music Center, která uvádí muzikál Ferda Mravenec.

Za druhé světové války byl Sekora perzekvován kvůli židovskému původu své druhé ženy. Nejdříve musel v roce 1941 opustit redakci Lidových novin a na zbytek války ztratil stálé zaměstnání. V letech 1944 a 1945 byl v nacistických pracovních táborech Klein Stein a Osterode.

Už v roce 1944 ale natočila Hermína Týrlová první československý loutkový film s Ferdou Mravencem. Sekora válku přežil a po ní ve své práci pokračoval. Později se k válečným zkušenostem nerad vracel, ale svůj pobyt v lágrech zaznamenal v denících, které přinášejí propojení jeho satirických kreseb s věcnými záznamy života v táboře, který si autor zpestřoval humornými poznámkami a glosami. Deníky vyšly poprvé loni.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme